Letní soustředění LS1-2017 - den pátý |
Neděle, 16 Červenec 2017 01:25 |
Zpráva z pátého dne letního soustředění LS1 v RZ Radost: 13. 7. 2017 (čtvrtek)
Páté ráno na táboře je tady. Venku krásně slunečno, i když trochu chladněji než předešlé dny. Dnes se už opravdu vůbec nikomu nechtělo vstávat a tak to vypadalo, že z chatek snad ani nikdo nevyleze. Ale pak se začali odvážlivci trousit do koupelny a nakonec vylezli všichni, aby stihli snídani. Pochutnali jsme si na křupínkách, rohlíkách a vánočce a posilněni jsme vyrazili na dopolední trénink do tělocvičny. V choreografii jsme se posunuli opět dále a moc nás baví tančit na super písničky a vtipnou choreo, kterou připravili Štěpinka s Mončou. V 10h jsme si dali svačinu a zjistili jsme, kolik jsme dostali bodů za úklid od naší Míši-zdravotnice, když jsme byli na tréninku. Následoval ranní nástup, kde nás ředitel seznámil se situací, že další „freska", která chybí je umělce Alfonse Muchy. Povyprávěl nám zajímavosti z jeho života a nastínil nám dopolední program. 2 týmy šly do lesa stavět kalendář (nebo hodiny) z přírodnin a 2 týmy zůstaly v táboře a vykreslovaly si omalovánky s motivy A. Muchy. Při tom si ještě stačily procvičit morseovku, aby mohly vyluštit dopolední šifru. Všichni se vystřídali a na nástupu nás vedoucí poslali hledat kódy. A i když nám to dnes trochu trvalo, než jsme je všechny našli, tak jsme to přeci jen dokázali. Odemkli jsme správnou pokladničku a uvnitř byla zpráva v morseovce. Nastal boj, který tým dříve zprávu vyluští a budeme tak vědět, kam zloděj ukryl další fresku. Nejrychlejší byli tentokrát červení, kteří si tak vysloužili 3 body do celkového hodnocení. A protože jsme nestíhali, tak jsme hledání fresky odložili na později a šli jsme nejdříve na oběd. Pochutnali jsme si na čočkové polévce a na knedlíkách s omáčkou a masem. A nezapomněli jsme již tradičně navštívit i místní obchůdek, kde nejvíce „frčí" nanuky. Poté nás vedoucí svolali na nástup a šli jsme hledat fresku A. Muchy ke kamenům „U Morlora". Věděli jsme již i bez mapy, kde to je a tak byla freska za chvíli naše. Následoval polední klid a při odpoledním nástupu nám vedoucí a asistenti opět sehráli scénku. Tentokrát se objevil vrátný s ředitelem a objevili v muzeu vycpaného krokodýla. Pan ředitel nechápal, kde se tu vzal a pan vrátný mu vysvětlil, že to přeci přivezl pan E. Holub z cest po Africe. Pan ředitel se rozpomněl a začal si stěžovat, že i jeho freska je pryč. Vyslal nás tedy na šipkovanou – na dlouhou cestu za poznáním – kterou podnikl i lékař a cestoval E. Holub do Afriky. Rozdělili jsme se na hlídky po třech, na startu jsme si ještě prostudovali „krokodýla" a mohli jsme postupně - po 6minutách mezi hlídkami – vyrazit. Po trase jsme museli zodpovědět nejednu otázku ze života v Africe, ale také hledat drahé kameny (na území hledačů diamantů), přeplout Nil (chůze v obruči), projít nebezpečným územím místních domorodců, vyluštit křížovku, atd.. a to všechno proto, abychom se mohli před cílem setkat se E. Holubem a vytvořit si vlastní ampulku s „léky", které měl pan Emil na cestách u sebe. Všechny hlídky dorazily do večeře a tak i když někdo trochu tápal a hůře se orientoval v terénu, tak přesto dorazil:-). Na osvěžení jsme se ještě vykoupali v bazénu (dle zájmu) a hurá na zaslouženou večeři. Měli jsme bramborovou kaši s uzeným. A protože se večer vítr utišil a nebe bylo bez mráčků, rozhodli jsme se pro focení – společné fotky a týmových fotek. Mezitím jsme ještě trénovali hvězdy a stojky (protože většina lidí by tu raději chodila po rukou než po nohou, kdybychom je tolik neomezoval:-)). Na večerním nástupu jsme popřálli 3 Markétkám, které dnes měli svátek, vyhodnotili jsme šipkovanou a poskládali kód z karet, které jsme dostali cestou u „domorodce". A pak už následoval táborák. U něj jsme si nejdříve přečetli, jaké týmy vytvořily básničky (s použitým rýmy ze hry B. Němcové). Společně jsme si zazpívali dětské, trampské i popové skladby a moc jsme se u toho nasmáli. Kapr nám zatím opekl buřty na grilu a tak jsme se postupně vystřídali i na jídle u salaše. Nebe bylo plných hvězd a tak jsme vydrželi sedět u táboráku až do 23h. Poté už jsme sami usoudili, že jsme unavené a šly jsme si lehnout. Netrvalo dlouho a ve 23.30h byl již na chatkách klid. Tak skončil 5. táborový den a už se nám to začíná pomalu krátit:-). Dobrou noc a pěkné sny o „českých hlavičkách".
Několik fotek na závěr...
|