Letní soustředění LS1-2021

Důležité odkazy

Dětské týmy

Pro dospělé

Letní soustředění LS1-2021 - den šestý

Pátek, 09 Červenec 2021 20:01

Zpráva ze šestého dne letního soustředění LS1 v RZ Radost: 8. 7. 2021 (čtvrtek)

Skoro celou noc pršelo, ale ráno bylo krásné počasí. Sluníčko svítilo a bylo příjemné letní ráno. Trochu už nám dělá problém ráno vše stíhat, najít po 5 dnech některé kusy oblečení je čím dál složitějšíJ.

Na trénink jsme ale vyrazili včas a pokračovali jsme v nácviku choreografie. Potom už jsme šli z tělocvičny rovnou na svačinu a přichystat se na dopolední nástup se scénkou. Přišel Kosmas, který uvedl diváky do děje. Mladý Václav byl vězněn na Bezdězu ve věži. Po letech strávených v zajetí se bál tmy, bouřky a koček. A když se situace uklidnila a mohl nastoupit na český trůn, tak se oženil s Gutou Habsburskou. Po tom, co Guta porodila Václavovi 10 dětí a uběhlo několik let, tak teprve byli oba korunováni na krále a královnu. Biskup jim latinsky požehnal a dal jim na hlavu královské koruny. Guta ale byla vyčerpána po porodu a do týdne po korunovaci zemřela. Václav II. tedy nešťastně odcházel ze scény. Sice měl s Gutou několik dětí (i následníka), ale želel smrti své královny, měl jí skutečně rád.

Dopolední hry byly tedy ve znamení Václava II. a Guty. Hráli jsme hru „Svaž si svého vedoucího“, kdy jsme v daném prostoru sbírali pražské stříbrné groše (začali se razit právě za vlády Václava II.). Vedoucí s asistentem byli k sobě přivázání lanem a zabraňovali nám ve sbírání mincí. Druhá hra byla „Potrubí“, kdy jsme přenášeli míčky pomocí potrubí na danou vzdálenost. Doplňkově jsme si zahráli míčovou hru „Středověké stavy“, kdy jsme si přehazovali míč a posouvali se dle daných pravidel na místo – měšťanů, šlechty a krále nebo jsme v hierarchii naopak spadli až mezi chudinu.

Poté následoval oběd – zeleninový vývar s játrovými knedlíčky a rajská s těstovinami a masovými koulemi. O poledním klidu jsme si opět nakoupili v obchůdku a pak jsme se šli koupat. Bylo stále pěkné počasí a teplo. Vedoucí nám přes bazén natáhli slackline a tak jsme si zkoušeli udržet se, ale vždy následoval krkolomný pád do bazénu. Vedoucí věděli, že odpoledne už bude pršet a tak jsme si dostatečně užili poslední koupání.

Odpolední nástup se scénkou se odehrál ve 14:15h. Přišla Eliška Rejčka (polská princezna) se svými dvorními dámami a když jí zahlédl Václav II., tak si jí vyhlídl za manželku. Stala se tak další českou královnou a porodila Václavovi jednu dceru. A protože Eliška Rejčka byla velmi schopná, nejen krásná, ale i chytrá královna, která po smrti svého muže dostala 5 věnných měst, tak i odpolední hra se vztahovala k těmto městům. Zahráli jsme si všichni dohromady „strategii“, při které jsme stavěli 5 jejích měst – Vysoké Mýto, Chrudim, Poličku, Jaroměř a Hradec Králové. A tak jsme běhali, sbírali kartičky, chránili ty své a ve směnárně vyměňovali a získávali ze surovin další materiály (cihly, pálené cihly) a pak i stavby (radnice, chrám, krčma, hradby, měšťanské domy,….), které tvořily jednotlivá města. Ke konci hry začalo pršet, a tak jsme hru ukončili. Sice jsme „nepostavili“ všech 5 měst, ale jedno město vytvořily všechny týmy. Do tábora už jsme přiběhli dosti mokří a tak jsme se převlékli a hurá do salaše.

Tam jsme si dali svačinu (jogurt s rohlíkem) a začali jsme tvořit skládanky do lapbooku a popisovat si jednotlivé obrázky. Na večeři jsme šli v 18h a měli jsme čočku s párkem a s okurkou. Zpět jsme šli zase do salaše, kde jsme stále tvořili lapbooky a poté jsme šli na trénink do tělocvičny. Tento podvečerní trénink jsme využili k tomu, že jsme se naučili nové tvary a nový kousek choreografie – „boj“. Přestalo pršet a my jsme si užili hezký večer s kytarou. Markétka – naše asistentka – hrála na kytaru a všichni jsme s ní zpívali. Zazněli samozřejmě „Johanité“ (na melodii písničky „Okoř“), Hlídač krav, Jede jede mašinka a další hity. Pak už následovala jen druhá večeře (chléb s pomazánkovým máslem) a večerní sprchování. Tentokrát jsme se do postýlek dostali trochu dříve a tak ve 21:30h už všichni leželi v postelích. Aspoň jeden večer si musíme odpočinout a načerpat nové síly.

...

Okolo půlnoci nás vedoucí vzbudili s tím, že se máme rychle obléknout a vyjít na zápraží. Že královna – Eliška Rejčka – potřebuje naši pomoc. Pomoc Johanitů. A tak jsme se všichni v rychlosti oblékli (i když někteří vypadali, že vůbec nevědí, jestli je ráno nebo co se vlastně dějeJ) a vyšli jsme na „zápraží“ chatek. A skutečně jsme uviděli královnu, jak stojí na balkóně svého sídla. Pozdravila nás a požádala o pomoc. Doslechla se totiž, že k městu se blíží lapkové a tak si vzpomněla na Johanity, kteří vždy stáli po boku královen a určitě jí také ochrání. Johanité samozřejmě tuto „poctu“ přijali a vyrazili na lapky na hradby. A skutečně je viděli v dálce mluvit, svítit loučí a pobíhat. Ale Johanité se semkli a šli všichni společně. A když začali zpívat johanitský chorál, tak bylo rozhodnuto. Lapkové začali utíkat a Johanité se mohli vrátit ke královně. Nejstatečnější rytíři ještě hlídali střed města, obcházeli město ve trojicích s mečem v ruce a hlídali a kontrolovali, jestli se na město nechystají zaútočit další nepřátelé. Vše proběhlo bez problémů. Až na to, když se do města chtěl dostat Jindřich z Lipé, který šel na audienci ke královně. Rytíři se na něj sesypali a nechtěli ho pustit. Musel podstoupit osobní prohlídku, jestli nemá zbraň a na svou čest slíbit, že královně neublíží.

Je jedna hodina po půlnoci, obloha probleskuje, ale prší jen málo. Jdeme spát, dnešní služba nás velmi unavila. Tak klidnou noc a zítra za úsvitu budeme připraveni.

Několik fotek na závěr...