Důležité odkazy
| Letní soustředění LS1-2021 - den sedmý |
 |
| Sobota, 10 Červenec 2021 19:12 |
|
Po propršené noci nás čekalo pěkné ráno. Obloha byla polojasná a hlavně nepršelo. Vyrazili jsme tedy na snídani, kde jsme se už těšili na ranní pochoutky a pak hned do tělocvičny, naučit se závěr táborové choreografie. Po hodině pilné práce jsme měli hotovo a hned jsme naší „chorošku“ zatančili ostatním vedoucím na dopoledním nástupu. Dopolední scénka byla opravdu velkolepá, už jdeme do finále a tak se tentokrát scénka odehrávala hned na několika místech. Poodstoupili jsme tedy do prostoru mezi chatky a odtud jsme sledovali jednotlivé scény. Nejdřív jsme se přesunuli do Hradce Králového, kde Eliška Rejčka přebývala se svým novým (druhým) manželem Rudolfem Habsburským (králem zvaným „Kaše“). Byla tak stále královnou českou. Rudolf ale brzy zemřel a Eliška Rejčka se tak v mladém věku stala již podruhé královnou - vdovou. Druhá scéna se odehrávala v Olomouci. Tam putoval Václav III. (syn Václava II.) jako český král se svou chotí Violou Těšínskou a roku 1306 ho v Olomouci zavraždili. Třetí scéna se odehrávala v Praze… tam se vztekala Eliška Přemyslovna, že ona by měla být českou královnou, je přeci z rodu přemyslovců…. A čtvrtá scéna byla z Korutan, kde byla Anna Přemyslovna (sestra Elišky Přemyslovny, která po smrti Václava III. byla nejstarší a tudíž následnicí trůnu) se svým mužem Jindřichem Korutanským. Všechny královny se sešli v Praze a dohadovaly se, kdo tedy bude a skutečně má být českou královnou. Dopadlo to tak, že Viola odešla do ústraní (do kláštera), Eliška Rejčka do Hradce za svým milým Jindřichem z Lipé a vlády se ujala Eliška Přemyslovna se svým mužem Janem Lucemburským. Anna se svým mužem museli odejít do Korutan. „Válka královen“ mezi Eliškou Rejčkou a Eliškou Přemyslovnou se táhla ještě dlouhá léta. A proto se naše dopolední hra vztahovala k boji. Zahráli jsme si všichni dohromady „Totem“. Potom následovala hra „Kaše“, kdy děti se zavázanýma očima krmily asistenty jogurtem. Dost jsme se u této hry nasmáli, protože asistenti měli po krmení jogurt úplně všude po obličeji i na vlasech. Následoval oběd – těstoviny s omáčkou a vepřovým masem. O poledním klidu jsme chvíli odpočívali, ale pak jsme šli nakupovat do obchůdku a někteří otužilci šli ještě do bazénu. Nástup byl ve 14h a následovala i poslední scénka. Objevila se Libuše s Eliškou Přemyslovnou (která držela v náručí právě narozeného Václava – našeho pozdějšího nejvýznamnější českého krále Karla IV.) i se svým mužem Janem Lucemburským. Libuše přišla z dávné minulosti a vzpomenula rod Přemyslovců, který se dostal k vládání v Čechách právě v její době. Truchlila nad tím, že tento silný rod vymřel, ale viděla naději v novém spojení Přemyslovců a Lucemburků. I v krvi Karla IV. přeci kolovala přemyslovská krev. A stejně jako věštila dříve i tentokrát předpověděla, že Praha se stane velkým městem a český národ nezanikne…. Po scénce následoval nabitý odpolední program, který souvisel s ukončením našeho pobytu v Čechách. Nejdříve jsme se rozdělili dle věku na mladší a starší Johanity a šli jsme luštit. Po týdenním pobytu v Čechách bylo třeba prověřit Johanity, jestli se naučili tamní písmo – „morseovku“. A skutečně všichni věděli jak přepsat slova do morseovky, i když někteří potřebovali nápovědu. V salaši jsme si zahráli vědomostní pexeso a puzzle na zopakování hlavních postav Přemyslovců. Když jsme se vyměnili a úkoly splnili, tak následovala svačina (makovka) a velmi očekávaná burzaJ. Dostali jsme 5 dukátů a mohli jsme vyrazit na středověké tržiště. Zboží bylo na výběr opravdu hodně a tak si každý nějakou tu drobnost našel. Před večeří jsme ještě stihli natočit táborovou choreografii v tělocvičně. Žiži (která tančí v choreografii Ludmilu) nám přinesla bílé šátky, abychom byli všichni stejní a vzali jsme si týmová trika a tmavé legíny. Sestavu jsme si opravdu užili, bavil nás jak středověký tanec, tak moderní boj i závěrečná „vypalovačka – usmiřovačka“J. Následovala večeře, kde jsme si pochutnali na ovocných knedlíkách (jahodových). Trochu jsme si odpočinuli a šli jsme opět do salaše na zábavný večer „DANCELINE má talent“. Viděli jsme spoustu zajímavých čísel – divadlo, přednášku o šikaně, zpívání, scénky, vtipy, kouzlení a akrobacii. Na závěr jsme si zazpívali při kytaře a objevila se královna. Řekla nám, že českým královstvím bude projíždět vzácná karavana, v které bude královna, šlechtici, rytíři a povezou velké množství zlata. Požádala nás tedy, jestli bychom mohli strážit stezky, aby je nepřepadli nějací lapkové. My jsme samozřejmě kdykoliv královně poskytnout ochranu a tak jsme se vydali do lesa. U stezky jsme vybudovali strážní ohně – pagody, pyramidy a hranice (dohromady 12). Rozmístili jsme se, aby u každého ohně byli alespoň 2 Johanité, ohně jsme zapálili (pomocí baterek a světelných řetězů) a čekali jsme na karavanu. Ta opravdu přijela a putovala po stezce od ohně k ohni. Královna nám nezapomněla poděkovat a přizvala nás, abychom se přidali k její výpravě. A tak jsme již za tmy doputovali na konec stezky a královna nás pozvala na svůj hrad (do salaše). Tam proběhlo závěrečné slavností vyhodnocení celotáborové hry, kterou vyhráli „Rychlíci modříci“ (modrý tým), druzí skončily „Korunky“ (žlutý tým), třetí místo obsadily „Královčinky“ (červený tým) a na čtvrtém místě se umístili „Diamantíci“ (bílý tým). Na památku každý dostal středověký dukát a svojí fotku ve středověkém kostýmu. To byla závěrečná tečka do našich Lapbooku, které jsme si tvořili celý týden. Naučili jsme se spoustu skládaček, dostávali jsme obrázky královen, jejich sídel,… a lepili jsme si je do našich „kronik“. Odvážíme si je domů jako vzpomínku na náš pobyt v době Přemyslovců. Na závěr jsme si ještě zazpívali Johanitský chorál, ukolébavku „Ovečku“ a šli jsme spát. Byli jsme velmi unavení a tak jsme usnuli hned, jak jsme si lehliJ. Zítra odjíždíme zpět na „Rhodos“ naše pomoc v Českém království je u konce. _________________ Poznámka pod čarou: Užili jsme si krásný týden her a společného dobrodružství. Každý rok si tento týden vyhrazený jen pro nás – táborníky – užíváme, co se dá. V letošním roce musím říct (za nás dospělé), že jsme si tak nějak ještě více uvědomovali jak je super, že můžeme být spolu. Často jsme děti pozorovaly, jak jsou bezstarostné, baví se s kamarády, hrají hry teď a tady. Zkrátka to co jsme brali dřív jako samozřejmost, jsme letos viděli jako „zázrak“….. Tak to jen trochu sentimentu na závěrJ. Krásné léto a za rok na táborech ahoooooj!!!!!!!
Několik fotek na závěr...
|
Zpráva ze sedmého dne letního soustředění LS1 v RZ Radost: 9. 7. 2021 (pátek) 
Soustředění
Přihlášení lektora
Doporučujeme:
