Důležité odkazy
| Letní soustředění LS1-2025 - den druhý |
 |
| Úterý, 01 Červenec 2025 01:43 |
|
Máme tu první táborové ráno. Budíček byl v 7:30 a děti spaly krásně celou noc. Snídani jsme měli v 8 hodin a pochutnali jsme si na křupínkách s mlékem, na rohlíkách se salámem a sýrem a kdo chtěl, mohl si vzít i sladkou buchtu. Dozvěděli jsme se od vedoucích, že dnes bude mít službu tým modré barvy a vždy po jídle uklidí stoly a také bude mít na starosti kroniku a zápis včerejšího dne. Po snídani jsme šli rovnou na nástup, kde došlo k vyhodnocení včerejších loupežnických úkolů. Na naše týmové duby jsme si připevnili další žalud a pak už následovala scénka. Přišel starý Lotrando a přinesl peníze, aby mohl zaplatit synáčkovi školu, ale zjistil, že nemá dostatek dukátů. A tak nám rozdal váčky s jedním dukátem a poprosil nás, jestli bychom mu při hře pomohli získat více penízků. Souhlasili jsme a běželi jsme si na pokoj měšce schovat, protože nás nejdříve čekal společný trénink v tělocvičně. Tam jsme se pod vedením Jíťi a Šáňa začali učit táborovou choreografii a docela nám to šlo, tak jsme trénovali až do svačiny. Ve čtvrt na jedenáct jsme si dali k svačině banán a pak jsme se šli převléknout a připravit na společnou hru. Ta se odehrávala na prostoru mezi chatkami. Uprostřed plochy bylo vyhrazené místo, uvnitř něhož byly rozsypané „drahokamy“ (barevná víčka), které strážily zámožné postavy, povětšinou lakomé a hamižné. Byl tam hrabě, král, královna, princezna, správce, generál, kníže a kněžna. Naším úkolem bylo vběhnout do prostoru, dostat se až do středu a uloupit drahokam. Pokud nás ale někdo ze šlechty chytil, tak jsme ho museli vrátit a běželi jsme se „poklonit“ na kopeček, kde nás vedoucí postříkali z vodních pistolí. Hráli jsme na 4 kola a na konci hry jsme za ukradené dukáty získali penízky do svých měšců. Potom jsme se šli svlažit do bazénu, protože dnes byl opravdu velmi horký den. Krásně jsme se ochladili a hurá na oběd. Tentokrát jsme měli zeleninovou polévku a k hlavnímu jídlu bramborové knedlíky s uzeným a se špenátem. Po obědě byl otevřen obchůdek a tak jsme ho klasicky – jako každý rok - vzali útokem. Tedy měli jsme povoleno od vedoucích koupit si maximálně 2 sladkosti, tak většina dětí sváděla vnitřní boj, co si koupit hned a co později. Poté jsme měli polední klid a růžový tým si šel zdobit svá týmová trika. Ve 14:15 byl nástup a vyhodnocení dopolední hry. Vysypali jsme Lotrandovi na nástupu penízky z našich měšců na kamenný stůl a Lotrando nám poděkoval, že to už bude určitě stačit. Následovala scénka „Mniši jsou tišší“. Převor vzal mladého Lotranda do učení a ostatní mniši ho provedli klášterem a zazpívali mu jak to u nich chodí. Převor nás potom pozval do jejich školy, abychom si procvičili při různých úkolech své vědomosti a dovednosti. Rozdělili jsme se v týmu na 2 hlídky a vyrazili jsme na stanoviště, která byla následující: Poznávačka rostlin, Přísloví, „Kopírka“, „Dokreslovačky“, „Vaření piva“, šifry, skládání obrázků z víček a jedno stanoviště byla výuka táborové písničky. V polovině splněných úkolů jsme si dali pauza na svačinu (jogurt) a pokračovali jsme dále. Před večeří nám zbylo ještě trochu času a tak jeden tým šel malovat týmová trika a zbytek se šel koupat. K večeři jsme měli jahodové knedlíky a skoro všichni jsme si šli přidat. Bylo to výborné. A když už jsme měli skoro dojedeno, tak se objevil uřícený mladý Lotrando, ať s ním rychle běžíme, že našel na stromě pověšeného indiána. A tak jsme vyběhli za ním a když nás přivedl ke stromu, kde dotyčný visel, tak ho mladý Lotrando odvázal a teprve jsme se dozvěděli, že to není žádný indián (měl jen červený obličej jak se mu nahrnula krev do hlavy, když visel hlavou dolů), ale že je to pan Lustig, cestovatel a prodejce bižuterie. Ten mladému Lotrandovi děkoval za záchranu života a vysvětlil nám, že ho tak svázali nějací loupežníci. Poté následovala přednáška pana Lustiga o jablonecké bižuterii a protože se to vše odehrávalo v klášteře a pan Lustig dost klel, tak převor jen kroutil očima a zakazoval mu používat slova jako „hergot“, „krucifix“, atd. až z toho byl Lustig celý nervózní. Nakonec si Lustig vzpomněl, že ho přepadl loupežník Lotrando, ale převor ho uklidnil, že jde jen o shodu jmen a na to Lustig dodal, že svět je malý a o náhody v něm není nouze. My jsme se šli ještě podívat na ty krásné šperky, co nám pan Lustig ukazoval a poté jsme se rozdělili a 1 tým šel do bazénu (ten, co nebyl před večeří), 2 týmy šly malovat trika a 1 tým si hrál venku s obručemi. Před osmou hodinou večerní následoval nástup, kde jsme si nejdříve rozdali diplomy za odpolední hry a každý tým získal žaludy – dle umístění v etapových hrách – a připevnil si je na své duby. Radka – zdravotnice – přinesla druhou večeři (rohlíky s pomazánkovým máslem) a tak jsme si s chutí dali. Náhle se objevil převor a pozval postupně každý tým na večerní „rozjímání“. A tak jsme šli na procházku, až jsme došli k úvozu, kde jsme potkali mladého Lotranda. Chvíli jsme si povídali a najednou se objevil Vincek – loupežník – se špatnou zprávou, že mladý pán musí hned domů, že starý Lotrando umírá. A tak jsme opustili převora a vydali jsme se s loupežníkem úvozem dál. Přišli jsme ke kapličce, kde opravdu ležel starý Lotrando a umíral. Ještě dal poslední rady svému synáčkovi a ten mu musel slíbit, že nebude nikdy pracovat a že bude pokračovat v loupežnickém řemesle. Poté jsme se vydali zpět do tábora a přemýšleli jsme nad tím, jak takový slušný mladý Lotrando bude loupit, když je vzdělaný, sečtělý a mírumilovný. Po příchodu do tábora jsme šli rovnou na budovu, vysprchovali jsme se a ve 21:30 byla plánovaná večerka. Klid ale nastal spíš až po desáté hodině večer.
Několik fotek na závěr...
|
Zpráva z druhého dne letního soustředění LS1 v RZ Radost: 29. 6. 2025 (neděle) 
Soustředění
Přihlášení lektora
Doporučujeme:
