Letní soustředění LS1-2025

Důležité odkazy

Dětské týmy

Pro dospělé

Letní soustředění LS1-2025 - den třetí

Úterý, 01 Červenec 2025 13:33

Zpráva z třetího dne letního soustředění LS1 v RZ Radost: 30. 6. 2025 (pondělí)

Dnešní noc byla klidná a teplá a do budíčku spal aspoň jeden pokoj – klučičí :-). Po provedení ranních rituálů – hygiena, oblékání, česání – jsme se dostavili na snídani. Pěkně jsme se najedli a pak jsme šli rovnou na nástup, kde nás čekala první scénka dnešního dne.

Mladý Lotrando potkal v lese drvoštěpa Drnce a nejdřív ho chtěl přepadnout, ale protože byl na to příliš slušný a hodný, tak se to nezdařilo. Drnec mu nabídl chleba a tak si společně pochutnali. Dokonce i Lotrando pomohl drvoštěpovi s řezáním dříví, ale když se dozvěděl, že je to práce, tak se lekl, protože svému otci slíbil, že nebude nikdy pracovat… Poté nás drvoštěp pozval na dopolední hry, kde si vyzkoušíme jeho práci.

My jsme si ještě představili konečné názvy našich týmů - „Mokří banditi“, „Fialoví banditi“, „Zlaťáci“ a „Lotrandova růžová prasátka“ – a pak již začal dopolední program. Rozdělili jsme se a 2 týmy šly do tělocvičny a 2 týmy šly na hru. Po svačině, kdy jsme se osvěžili výborným melounem, jsme se vyměnili. Jako dřevorubci jsme se učili řezat pilou a vrtat a vyzdobili jsme si dřevěná kolečka jako přívěšek na krk. V lese jsme potom ve vymezeném prostoru sbírali barevná dřívka, ale nebylo to tak jednoduché, protože v lese pobíhal i jeden brouk, lítal tam netopýr a můra. Ty nám stěžovali naši práci a když nás chytili, tak jsme museli běžet k vedoucímu, potřást si s ním rukou a vrátit se zpět do hry.

Po 12. hodině byl nástup se scénkou. Lotrando s drvoštěpem si povídali v lese a najednou se objevila cizí delegace z Osmanské říše – Halí, Belí a Zelí. A ti hledali doktora, který by uzdravil dceru jejich pána – sultána. A tak se ptali drvoštěpa, jak se jmenuje a ať to napíše. Ten ovšem psát neuměl a tak to za něj začal psát Lotrando a když napsal DR (jako začátek příjmení Drnec), tak mu to Halí vytrhl z ruky a zaradoval se, že přesně takového člověka hledají. DR jako doktora. A už si to nedali vymluvit. Drnec jim řekl, že s nimi jít nemůže, že se musí zeptat ženy, jestli ho pustí. A tak jim zazpíval písničku „Seznamte se, seznamte se“ - představil jim tím svou širokou rodinu - a šli jsme do jídelny na oběd. Tam již byla připravena hostina u drvoštěpa doma. A u této scénky jsme se dost pobavili, protože cizí delegace vždy při slově „sultán“ provedla velkou poklonu se slovy „vládce náš, slunce naše jasné“ a poklonili se až k zemi, takže když jedli, tak si vždy obličej namočili do jídla:-). Ale dokázali přesvědčit ženu pana Drnce, aby pustila svého muže na výpravu, že vydělá hodně peněz a bude na „3 nové střecha“. Lotrando bude putovat s drvoštěpem, protože je jeho „pravá ruka“, takže skoro jako sestra (doktora).

Po scénce jsme se najedli i my a dali jsme si polévku a těstoviny s gulášem. Neopomenuli jsme navštívit obchůdek a nakoupit si sladkosti a pak už následoval polední klid. Ve 14:00 začalo vypouštění výprav do Osmanské říše (neboli hra – šipkovaná). 4 první hlídky se přichystaly na start a zbylé 4 hlídky šly zatím do bazénu (první 4 hlídky šly do bazénu až po návratu ze šipkované). Na startu šipkované nám vedoucí Gabča nakreslila na čelo zkratky LO, DR, H, B, Z. Abychom se každý mohl vžít do role jednoho z členů karavany, která vyrazila na východ. Ještě před cestou jsme se posilnili pravou českou buchtou a mohli jsme vyrazit putovat přes evropské státy do orientu.

Na stanovištích jsme plnili úkoly (nalepili jsme si na kartu mapu Evropy a zakreslovali si, kterými státy jsme již prošli), museli jsme vymyslet rýmy, jména zvířat dle našich prvních písmen ze jména, zazpívali jsme si písničku, nasbírali 4 různé větvičky stromů, atd. V průběhu cesty byly i stanoviště s osobami, které byli jako zástupci jednotlivých zemí. U „Slovenska“ jsme se učili čardáš, v „Maďarsku“ jsme očichávali koření a hádali která vůně je která, v „Srbsku“ byla poznávačka místních zvířat (lovili jsme v hmatové krabici gumová zvířátka), v „Bulharsku“ jsme skládali místní vlajku a v „Řecku“ jsme si zkusili pár disciplín z olympijských her. A téměř na konci cesty, jsme uviděli „minaret“ (posed), ze kterého nás vyhlížel osmanský strážce a dole byl nedočkavý Turek, který se stále ptal „už jedou“? Ten nám i prozradil, proč vlastně potřebuje sultán naši pomoc, a sice, že jeho dcera – Zubejda – je nemocná a nikomu se nedaří jí vyléčit. Po návratu do tábora nás čekalo přivítání v paláci a kontrola kartiček, kde jsme měli zapsané, jak jsme splnili jednotlivé úkoly.

Do večeře se stačily vrátit všechny hlídky (pozn. s každou hlídkou šel 1 vedoucí) a tak jsme vše stihli podle plánu. K večeři jsme měli rizoto s červenou řepou. Po večeři přišel do jídelny Halí, Belí a Zelí a řekli nám, že sultán je již připraven nás přijmout na audienci. Šli jsme tedy s nimi, sultánovi se hluboce poklonili a ten byl moc rád, že máme sebou „dvojitého doktora“ DRvoštěpa DRnce a vzal nás k Zubejdě, která tedy opravdu vypadala hodně nemocná, byla celá bledá a bez energie. Lotrando ale povídal, že se mu líbí i tak (asi se zamiloval na první pohled!). Už to vypadalo, že se provalí, že Drnec není žádný doktor, ale díky jazykové bariéře si toho zatím nikdo nevšiml. Sultán nás pozval na společné focení, abychom měli fotky na památku. Také nám řekl, že nás zve na večerní hostinu a že bude veliký oheň (pro nás z Čech jsme pochopili, že bude táborák). Šli jsme do lesa sbírat dříví a po osmé hodině večerní začalo opékání buřtů, posezení u ohně, hry a zpívání táborové písničky. Všichni si mysleli, že budeme po dnešním dni plném dlouhého putování unavení, ale my jsme opět překvapili a i když nás vedoucí a asistenti zahnali na budovu po půl desáté večerní, tak většina z nás usnula až v půl jedenácté. Zatím nám tedy energie neschází, tak dobrou noc a krásné sny. Trochu si odpočineme a ráno budeme připraveni vrhnout se do dalšího táborového dne!

Několik fotek na závěr...