

Letní soustředění LS2-2021 - den čtvrtý |
![]() |
Pátek, 23 Červenec 2021 13:14 |
Máme tu další táborové ráno. Sluníčko nám svítí do pokojíčků a vypadá to, že dnes bude krásný den. Na snídani jsme zvládli dorazit včas, v klidu jsme se nasnídali a šli jsme rovnou na nástup. Už jsme se těšili, že budeme volat na kohouta, ale on nás dnes překvapil a hned po prvním zavolání se objevil. Včera se Bivoje trochu bál, ale dnes už mu otrnulo a zase se „předváděl“J. Nejdříve Žito popřál k narozeninám Lucince, dali jsme jí hobla a také dostala dáreček a pak už nás poslal hledat dalšího ptáčka, abychom se dozvěděli, co se dnes bude dít. Rozběhli jsme se po táboře a za chvíli jsme objevili 2 obrázky ptáčků – pěvců – kosa a drozda. Kouzelník s kohoutem se přesunuli k bazénu a tak jsme je následovali. Žito nám pověděl příběh o Daliborovi z Kozojed, který se zastal sedláků a byl pány obviněn ze zrady a uvězněn v Praze v hladomorně. Žalářník mu poradil, aby spustil z věže košík a hodní Pražané, že mu určitě dají něco k jídlu. A tak se stalo. Dostal i housle a naučil se na ně krásně hrát. Lidé rádi chodívali k věži a poslouchali a dávali mu do košíku spoustu jídla. Později byla tato věž nazvána Daliborka. Žito nám řekl, že dnešní dopolední hry budou tedy o hudbě. Nejdříve jsme ale společně šli do tělocvičny a naučili jsme se další velký kus naší táborové choreografie. Šlo nám to dobře a tak nám chybí dotrénovat už jen malý kousek. Poté jsme si dali svačinu (jablka) a šli jsme na hry. Jeden tým začal u budovy, kde si venku vyráběl každý svou lodičku z papírových krabiček a ruliček. Druhé stanoviště bylo pod vrbou u bazénu, kde se trénovala další část táborové písničky. Další místo, kde se hrály hry, byla stage. Každý tým zde musel prokázat znalosti dětských lidových písniček a to tak, že jsme na klávesových knížkách zahráli melodii a děti musely poznat o jakou písničku jde. Šlo jim to velmi dobře a tak jsme si i pěkně zazpívali. Čtvrté stanoviště bylo v lese u šišek a tam jsme měli soutěž o hudebních nástrojích a k tomu jsme i prolézali sítí se zvonečky a jako štafetový kolík jsme měli houslový klíč. K obědu jsme si dali rýži s omáčkou a s masem a vyrazili jsme na nákupy do obchůdku. O poledním klidu jsme si odpočinuli na pokojích, malovali jsme si a hráli hry. A protože bylo dnes opravdu teplo, tak jsme se šli koupat do bazénu. Voda byla krásně osvěžující a tak jsme si pěkně zařádili. Odpolední nástup byl tedy posunutý až na půl třetí. Vyhodnotili jsme si dopolední soutěže, získali jsme další ptáčky a body do celkového bodování. Potom se objevil kohout s kouzelníkem Žitem a nastalo hledání nového ptáčka. Tentokrát jsme našli Volavku popelavou, která – jak jinak – byla u bazénu. Další pověstí je příběh „O Bruncvíkovi“. A tak se objevil mladý rytíř – Bruncvík – se svojí ženou a říkal jí, že bude muset odjet na zkušenou do světa. Chtěl by totiž také získat do svého erbu nějaké zvíře nebo symbol. Řekl své ženě, ať na něj čeká a pokud by se nevrátil do 7 let, tak že se může provdat za jiného muže. Bruncvíkova žena mu dala na cestu jako důkaz své lásky prsten. Bruncvík nás poprosil, jestli bychom se také vydali s ním na cestu za dobrodružstvím. Moc rádi jsme souhlasili a těšili jsme se na další hru. Ještě jsme si zašli do jídelny na svačinu – jogurt s rohlíkem - a pak už jsme vyrazili na hru. 2 týmy ještě dodělávali tvoření před budovou a 2 týmy se vydali do lesa na start hry. Tam je Gabča rozdělila do dvoučlenných hlídek a mohli se vydat na cestu stejně jako v dávných dobách Bruncvík. Každá hlídka dostala prsten, který musela střežit po celou dobu cesty. Nasedli do „lodě“ (což byla kartonová krabice) a mohli vyplout. U šišek je čekalo první zastavení – pták Noh – který je nechtěl pustit z tohoto místa pryč. Museli se „schovat“ do obruče a ukázat, jestli umí kroužit, aby se mohli dostat dál. Odtud již šli po červených fáborkách směr les „U věží“. Tam jsme narazili na lva a draka jak se spolu perou. Lvíčkovi už docházeli síly a tak jsme se nabídli, že mu pomůžeme. Lev nám dal meče a my jsme bojovali proti drakovi – snažili jsme se srazit jeho jazyky, kterých měl tedy opravdu požehnaně. Když jsme to zvládli, tak nám lvíček řekl, že jsme mu zachránili život a že od teď bude naším věrným přítelem. A proto si také Bruncvík dal do svého znaku lva. Dále jsme pokračovali na stanoviště, kde jsme si navlékali 7 korálků, jako 7 dlouhých roků, které Bruncvík strávil na cestách. A na posledním stanovišti nás přivítala dvorní dáma a přivedla nás ke králi, který potřeboval zachránit svou dceru. Zavázal nám oči a my jsme museli jít po provázku až k princezně, kterou jsme zachránili tím, že jsme zazvonili na zvoneček. Ta nám za to dala razítko a my jsme mohli spěchat zpět domů. V cíli jsme ještě dostali Bruncvíkův nový erb – se lvem. Pak už jsme pro změnu spěchali na večeři, protože jsme se na cestě přeci jen zdrželi trochu déle (i když né úplně 7 letJ). Na večeři jsme si pochutnali na špagetách s boloňskou omáčkou. Večerní nástup byl v půl osmé, zazpívali jsme si písničku, zhodnotili jsme dnešní den a šli jsme se fotit. Tábor se pomalu blíží ke konci a tak je třeba ještě vyfotit všechny členy tábora a také týmové fotky. Poté jsme šli již na budovu, proběhlo večerní sprchování, čtení pohádek a v půl desáté byl ve všech pokojích klid. Tak tedy klidnou dobrou noc a zítra se těšíme na závěrečné vyvrcholení celotáborové hryJ.
Několik fotek na závěr...
|
