

Letní soustředění LS2-2021 - den pátý |
![]() |
Neděle, 25 Červenec 2021 22:14 |
Tak je tu další táborové ráno, dnes zakončíme naši celotáborovou hru a užijeme si závěrečné hry. Dnes byla noc klidná, ráno jasné a děti spinkaly až do půl osmé. Po snídani jsme zamířili na nástup a čekali jsme na příchod kouzelníka Žita a kohouta. Tentokrát přišel kohout po svých a ani nevezl kouzelníka ve vozíku. Je totiž nějaký „skřípnutý“ a nemůže se moc hýbat. Kouzelník nás poslal hledat dalšího ptáčka a my jsme ho za chvíli přinesli. Byl to vrabec s pověstí „O Horymírovi“. Na scénu tedy přišli herci, kteří nám sehráli příběh o Horymírovi. Horymír byl vladyka, který byl knížetem Křesomyslem odsouzen k smrti za ničení dolů. Před smrtí měl poslední přání, projet se na svém věrném koni Šemíkovi. Ten s ním přeskočil hradby Vyšehradu a Horymíra zachránil. A tak i náš dopolední program byl ve znamení her o koních a o důvěře, kamarádství a věrnosti. Nejdříve jsme šli do tělocvičny a doučili jsme se celou choreografii. Potom jsme si dali svačinu – meloun – a následovaly hry. 2 týmy šly mezi chatky, kde byla připravená dráha pro „Horymíra a Šemíka“. Na dřevěném koníkovi jsme museli projet překážkovou dráhu a na konci se trefit míčky do obruče. Nebylo to až tak jednoduché, protože jsme měli na hlavně helmu a v ruce meč, a tak byla celá dráha hned obtížnější. Na druhém stanovišti byly také 2 týmy (potom jsme se prostřídali) a tam jsme si hráli ve dvojicích. Nejdříve na důvěru – 1 měl zavázaný oči a druhý byl jeho navigátor, spolu museli dojít na určité místo a přinést konkrétní věc. Poté navigátor vydával určitý zvuk (tleskání, zvonění, zpívání) a jeho slepý kamarád ho musel najít po zvuku. A poslední úkol byl o spolupráci, kdy si 2 členi týmu svázali ruce a nohy k sobě a museli projít trasu a přeskládat kinder vajíčka z jednoho plata do druhého. Samozřejmě jen rukama, které měli svázané. Bylo to zajímavé a nejvíce jsme se nasmáli, když jsme zavázali oči Kaprovi a Eliška cinkala na zvoneček na jednom místě, aby šel za ní. Jenže pak jsme ho zmátli a zvoneček jsme si předávali a neustále jsme měnili místo, až z toho byl totálně zmatenýJ. Z dopoledních her jsme šli rovnou na oběd a dali jsme si zeleninovou polévku a guláš s těstovinami. Nezapomněli jsme i na poslední návštěvu obchůdku a pak již následoval odpočinek o poledním klidu. A protože bylo krásné počasí, tak jsme se šli koupat do bazénu a nástup byl posunutý až na 15h. Na nástup přišel kouzelník Žito s praotcem Čechem. Povídali nám o národu českém, který procházel obdobím válek a míru, o příbězích, které utvářely dějiny, o tom, že i my jsme potomky Čechů, kteří žili v dávných dobách. Kouzelník nás tedy poslal pro posledního ptáčka a my jsme našli špačka. Byl přišpendlený na třešni, protože má moc rád třešničkyJ. Po svačince (rohlík s vajíčkovou pomazánkou) jsme se tedy vrhli na „bojové hry“. V lese nás čekala „běhačka“. Sbírali jsme z vymezeného prostoru mince, které ovšem střežili 4 chamtiví strážci a tak to nebylo úplně jednoduché. Druhá hra byla na betonovém hřišti, kde jsme bojovali 1 tým proti druhému. Každý tým měl na své polovině 80 koulí a když se strhla tříminutová bitva, tak bylo třeba přeházet na soupeřovu půlku co nejvíce koulí. Vyhrával ten tým, který měl na konci hry na své polovině méně koulí. Byla to pořádná mela a nejbojovnějším týmem byly Vlnky a Lední medvědi. Po těchto hrách jsme se všichni sešli na spodním fotbalovém hřišti a zahráli jsme si společnou hru. Na konci hřiště stáli naši týmoví bohové a na začátku hřiště jsme byli my (děti) a měli jsme u sebe samolepky ptáčků, které jsme měli dopravit na své bohy. Problém byl, že uprostřed se nacházelo 6 černých duší, které nás chytali. Pokud se nás dotkli, museli jsme běžet do obruče, kde nás vedoucí postříkali z vodních pistolek. Boj to byl náročný, ale ptáčky jsme zvládli nalepit, i když jsme byli dost mokříJ. Ale pak si nás zavolala Cahy a pošeptala nám, že má pro nás vodní balonky a že je můžeme naházet na vedoucí. A tak začala pěkná vodní bitva… a na konci byli mokří i vedoucíJ. Před večeří jsme stihli ještě natočit choreografii, i když jsme byli už dost unavení a bylo velké teplo. K večeři jsme měli ovocné knedlíky – jahodové a borůvkové. A po večeři jsme měli chvíli volno, abychom se připravili na zábavný večer „DL má talent“ a také abychom si vyrobili vstupenky. Před zábavným večerem byla na programu ještě velmi oblíbená „Burza“. Což je takový obchůdek, kde se nakupuje za táborové penízky. Každý si vybral nějaký dáreček pro sebe nebo pro maminku, tatínka či sourozence a za chvíli bylo všechno zboží rozebránoJ. Závěrečný nástup proběhl opět na pařízkách, kde jsme si rozdali diplomy za odpolední bojové hry, získali jsme špačka na své stromy „lípy“ a mohli jsme jít do tělocvičny. Tam se nám představilo asi 20 vystupujících, kteří si pro nás připravili různá vystoupení – balet, zpěv, hádanky, vtipy, tanec, akrobacii, soutěž. Vystoupení jsme si užili a všem jsme zatleskali. Vedoucí nás pak rozdělili podle týmů a vyhlásilo se pořadí celotáborové hry. Na 3. místě se – se shodným počtem bodů – umístil tým Zlatohorky a Vlnky. Na druhém místě skončili Plamínci a vítězným týmem se stali Lední medvídci! A pak jsme měli ještě jedno překvapení a sice „kino“. Vedoucí nás pozvali do společenské místnosti, kde bylo připraveno promítání. Podívali jsme se na pohádku O praotci Čechovi, O Krokovi a O kouzelníku Žito. A protože už bylo hodně hodin, tak jsme se šli rychle vysprchovat a spinkat. Byl to opravdu dlouhý den, který ukončil naší celotáborovou hru. Poznali jsme trochu z našich starých pověstí a bájí, naši průvodci kouzelník Žito a kohout nám pomocí ptáčků převyprávěli příběhy našich předků. A my jsme si zahráli, zasoutěžili, naučili jsme se táborovou písničku, zatancovali jsme si a hlavně jsme zažili spoustu dobrodružství a zábavyJ. Tak tedy přejeme všem dobrou noc a těšíme se příští rok ahooooooj!!!
Několik fotek na závěr...
|
