

Letní soustředění LS2-2022 - den třetí |
![]() |
Pátek, 29 Červenec 2022 01:54 |
Dnes byl budíček v 8 hodin ráno a některé děti v tomto čase ještě spaly. A tak vedoucí a asistenti všechny vzbudili a provedli jsme rychlou ranní očistu a hurá na snídani. Dnes byla největším hitem nutella s rohlíkem, ale dali jsme si samozřejmě i křupínky s mlékemJ. Po snídani jsme šli rovnou na pařízky – na nástupiště – a vyhlíželi jsme Albrechta. Tentokrát přišel s „cestářem“ a popíjeli spolu pivo. Mluvili o tom, že by bylo třeba opravit cesty v Čechách, že v Rakousku mají tak pěkné cesty, kočáry jak po nich pěkně jezdí, ani nedrncají. Jenže je málo cestářů. Albrecht nás tedy poprosil, jestli bychom cestářům pomohli s opravováním cest. Rádi jsme souhlasili a dopoledne jsme se tedy zaměřili na hry „cestářské“. Rozdělili jsme se a 2 týmy šly do tělocvičny a 2 týmy na hry. První stanoviště bylo na betonovém hřišti, kde jsme hráli přemisťování. Naším úkolem bylo, dostat celý tým přes území „močálů“ do bezpečí. Měli jsme k dispozici pomůcky (lyže, pneumatiky, lavičky, malé chůdy, obrázky rukou a nohou) a společně jsme snažili co nejrychleji dostat do cíle. Na druhém stanovišti v lese jsme jako cestáři nejdříve sbírali „drcený kámen“ (víčka čtyř barev), abychom pak mohli „záplatovat“ cestu. Na té se totiž nacházely 4 díry, které bylo nutné zasypat. Pořádně jsme si při této hře zaběhali a moc nás to bavilo. Pak jsme si dali svačinu (banán) a nacvičovali jsme novou tleskačku o cestářích. Poté jsme se vyměnili, aby se všechny týmy vystřídaly na stanovištích a v tělocvičně. Před obědem jsme stihli ještě vyfotit týmové fotky a už jsme chvátali do jídelny. K obědu jsme měli gulášovou polévku a knedlo, zelo, vepřo. Samozřejmě jsme po obědě nezapomněli navštívit obchůdekJ. Následoval polední klid do 14:30 a poté nástup, kde jsme se dozvěděli, že odpoledne bude „šipkovaná“. Protože jsme dopoledne pomáhali stavět cesty, tak jsme se vydali na jednu dlouhou „cestu“, kde jsme plnili úkoly. Rozdělili jsme se v týmu na polovinu a vytvořili jsme tak 8 hlídek, které v časovém rozestupu 10 minut startovaly za sebou. S každou hlídkou šel vedoucí nebo asistent a cestou jsme potkali hned několik řemeslníků. Jako první hrnčířky, dále skláře, sladovníka, řezníka, mýdlařku, tesaře a kupce. Každý měl pro nás připravený úkol, který jsme museli co nejlépe splnit a také jsme cestou narazili i na několik stanovišť „bez osoby“. Trasa byla označená oranžovými fáborky a nikdo nezabloudil ani se neztratil. Naopak všichni dorazili k budově po 2 hodinách hry. Ještě na posledním stanovišti nás zastavil Albrecht, kterému jsme předvedli cestářskou tleskačku a on nám dal pečeť cestářů. Všechny hlídky se vrátily v pohodě do tábora a tak jsme ještě před večeří stačili vyfotit celý tábor. K večeři jsme měli koprovou omáčku s bramborem a s vajíčkem. A protože jsme toho dnes hodně nachodili a nebyl moc čas se od rána zastavit, tak nás vedoucí – rovnou z večeře – poslali na „večerní klid“ do budovy. Chvíli jsme si tedy odpočinuli a pak již následoval nástup s předáváním diplomů za odpolední i dopolední hru. Natiskali jsme si i body, které jsme získali a pak už jsme šli nosit dříví z lesa. Chystali jsme totiž táborák, a tak jsme potřebovali dost dřeva. Před zapálením ohně jsme si dali ještě druhou večeři – chleba s rybičkovou pomazánkou. A pak jsme již zapálili oheň a zpívali jsme, co nás napadloJ. Největším hitem byl samozřejmě „Otec Abrahám“ a táborová písnička. Když se začalo stmívat, objevil se mnich, který řekl, že k nám přišel z Paříže – po cestě, kterou dnes vybudovali cestáři. Řekl, abychom se s ním šli „pomodlit“ ke kapličce a tak si vzal postupně jeden tým po druhém. U kapličky jsme si každý zapálili svíčku a přišlo celé procesí kněží z Paříže. Poděkovali nám za vystavění cest a my jsme jim symbolicky předali postní jídlo – rybu. Od kapličky šel pak každý tým již rychle do postýlek. Všichni tuto cestu zvládli a po přečtení pohádky rychle usnuli. Tak dobrou noc a těšíme se na zítřejší řemesla.
Několik fotek na závěr...
|
