Důležité odkazy
| Letní soustředění LS2-2024 - den druhý |
 |
| Pondělí, 08 Červenec 2024 20:34 |
|
Dnešní ráno začalo budíčkem v 8:00. Z postelí se nám vůbec nechtělo, protože jsme usnuli pozdě v noci a také proto, že venku pršelo. Vyhrabali jsme se tedy z chatiček, oblékli jsme se, provedli ranní hygienu a šli jsme na snídani. Po snídani jsme uklidili na chatkách a po zaznění svolávací písničky jsme šli do salaše, protože stále pršelo. Zde proběhla nejdřív scénka, jak došlo k tomu, že astronaut Mark Watney (v našem provedení Jíťa) zůstal na Marsu sám. A protože se Mark při silné bouři na Marsu zranil, potřeboval od nás pomoc, a tak naší hlavní dopolední hrou byly „Meče“, při kterých jsme si museli (celý tým) zapamatovat 44 bylinek a koření, které mu pomůžou v léčení jeho rány. Poté následovalo vylosování týmových vedoucích, kterými jsou v letošním roce Zmrzka, Čermi, Monička a Bušíto. (Kapr bohužel z důvodu nemoci musel zůstat letos doma, ale pilně doplňuje fotky a zprávy na web). Ještě, než jsme se vydali na dopolední hru, tak šly 3 týmy, které včera nezískaly svou základnu, na soutěž v házení ringo kroužků. Tuto hru vyhrál vínový tým a dostal šifru (v morseovce), co a kde hledat. Po chvilce luštění již běželi do společenské místnosti nad jídelnou, kde si vybrali klíče od zvolené „základny“. Další doplňkové hry k získání základny se zúčastnil tým zelených a kávových. Šlo o štafetu v překlopování kelímků a v jejich správném nastavení. Vyhráli zelení a kávoví jen doufali, že klíč od základny také ještě získají. Poté už jsme se vydali na hru. Kdo zrovna nehrál meče v lese, tak tvořil v salaši svou týmovou raketu, zdobil si svá týmová trika a vymýšlel název týmu. Dopolední program byl tedy jasný a i když občas mírně pršelo a také se ochladilo, tak jsme vše zvládli v pohodě. K obědu jsme měli hrachovou polévku s krutonky a brambory s pečeným kuřecím stehnem. Následoval polední klid do 13:45 a pak již svolávací písnička a nástup. Chyběly nám dohrát ještě dvě kola na mečích v lese a tak jsme ještě dokončili tuto hru, ve které zvítězil tým vínových a modří byli kousek za nimi. Všichni jsme makali a každému náleží body do celotáborové hry. A protože ráno nebyl trénink v tělocvičně, tak jsme to napravili až odpoledne a na hodinu jsme si šli zamakat. Trénovali jsme choreografii, ale nemohlo chybět také posilování a pořádná rozcvička. A když jsme byli téměř na konci tréninku, tak se v tělocvičně objevili „mimozemšťani“. Byli to opravdu prapodivné osoby, které nejenže divně mluvily, ale hlavně zvláštně vypadaly. Nakonec se ale naladily na naší řeč a řekli nám, že jsme ubozí pozemšťané a oni, že putují vesmírem a hledají místa, která jsou vhodná pro život. Planeta Země se jim líbí, ale nejsou si jistí, jestli jsme dostatečně chytří a „prospěšní“ pro vesmír. Jestli by tedy nebylo lepší tuto planetu vymazat. Dali nám ale šanci a řekli, že svou inteligenci a své schopnosti můžeme prokázat tak, že jim na základě znalostí našich prvních starověkých civilizací dokážeme naší „vyspělost“. Zadali nám první úkol z doby starověkého Egypta a dali nám schránky, které si máme připevnit na naše základny a tam nám budou dávat vzkazy, kdy a kam se máme dostavit, abychom jim předvedli jak jsme v úkolu uspěli. Poté zmizeli. Byl to pro nás šok, ale rychle jsme pochopili, co od nás chtějí a když jsme se podívali do schránek, tak jsme zjistili, že každý tým tam má napsáno jiné místo a jiný čas setkání s mimozemšťany. Samozřejmě to bylo v noci mezi 22:30 až 23:30. Vše jsme si tedy uklidili na základny a čekali jsme na další pokyny. Následovala naše svolávací písnička na svačinu „Mňam mňam Bobík“, kterou jsme si všichni hned na začátku tábora velmi oblíbili - nejen, že je to předzvěst jídla, ale ještě k tomu s úžasným tanečkem. Dali jsme si rohlík s marmeládou a poté nám vedoucí řekli, že postupně každý tým půjde na úkol do lesa k Fort Harry a budeme hrát „Jeskyni“. Ostatní týmy v táboře zatím dokončovaly své rakety. K „jeskyni“ vedla spirála, kterou jsme museli projít. Byla ovšem plná vzdušných i zemních nástrah a tak nebylo snadné dostat se k starověkké egyptské šifře, která byla uprostřed. Šifra byla napsána v hieroglyfech a tak jsme si zprávu přepsali. Celý tým se musel opět dostat ven a poté jsme teprve začali řešit, jak zprávu rozluštit. Naštěstí nám vedoucí poradili, že se máme vrátit zpět do tábora po cestě vedoucí přes les a tam snad objevíme nápovědu. A opravdu, cestou jsme narazili na kódy k jednotlivým hieroglyfům a než jsme dorazili zpět do tábora, tak jsme měli vše rozluštěné. Ve zprávě stálo, že se máme dostavit do kapličky a pak k Morlorovi (to jsou místa, která jsou v okolí tábora a všichni je dobře známe). Šli jsme tedy dle instrukcí a v kapličce jsme si každý vyzvedli skleničku a u morlora nás čekala Gabča, která tam měla sušenou třezalku a olej. My jsme si jí nastříhali a naložili do oleje a každý si odnesl jeden léčivý olej, který byl symbolem naší moudrosti a už jsme tedy věděli, co poneseme v noci ukázat mimozemšťanům jako důkaz našich schopností, aby uvěřili, že lidé z planety Země jsou bytosti hodné zůstat součástí Vesmíru. K večeři jsme měli zapečené těstoviny a ještě jsme mohli poprvé navštívit obchůdek a doplnit si zásoby. Až do 21:00 jsme makali, abychom se všechny týmy vystřídaly na hře „jeskyně“ a také jsme se fotili na své týmové rakety a někteří ještě stále dokončovali výzdobu svých týmových trik. Po deváté hodině večerní byl nástup a protože se krásně vyjasnilo, tak jsme si nastoupili venku u chatek vedoucích a zatancovali jsme si táborovou choreografii (a nejen tu, dali jsme si pár „vypalovaček“). Poté nám Bušíto předal „táborové desatero“, kde nás upozorňoval na to jak se chovat a mluvit na táboře. Samozřejmě pod pohrůžkou 20 autíček, pokud pravidla nedodržíme. Poslední tým – „Pressíčka“ – ještě plnil úkol, aby získal také základnu. A sice minimálně 4 lidi z týmu museli zvednout přeložený papír ze země pusou, aniž by se dotkli rukama země. Nebylo to úplně jednoduché, jak to zní, ale zaujalo to všechny a tak si to postupně vyzkoušeli i další zájemci. A když se to konečně zadařilo, tak Pressíčka dostali šifru (morseovku), za chvíli jí vyluštili a běželi si pro klíč od základny, který byl ukryt v klubovně nad jídelnou. Po desáté hodině večerní jsme se rozešli do salaše a do svých základen a bedlivě jsme sledovali čas, abychom nezmeškali naší schůzku s mimozemšťany. Ještě jsme dostali echo od vedoucích, že nesmíme do lesa s baterkami, ale můžeme použít „lightstick“ a tak jsme byli rádi, že aspoň nějaké světlo budeme mít. Postupně týmy odcházely z tábora a zase se vracely. Setkání v přesný čas s mimozemšťany bylo magické a tajemné. Vždy jsme se dostavili na určené místo a čekali jsme, poté se rozsvítilo světlo a objevil se mimozemšťan. Chtěl vidět naše „lektvary“ a zda jsme uměli přečíst hieroglyfy. Poté nás propustil se slovy, že zkouškám ještě není konec, ale zatím, že jsme uspěli. Vrátili jsme se tedy zpět do tábora a po půlnoci jsme byli na chatičkách a ukládali se ke spánku (vysprchovat jsme se byli již po večeři, takže už jen vyčistit zuby a spát). Další dlouhý den máme za sebou, pomalu se začíná dostavovat únava, ale stále máme dost sil dokázat mimozemským civilizacím, že stojí za to zachovat planetu Zemi a že i my jsme schopni přežít na Marsu!!!
Několik fotek na závěr...
|
Zpráva z druhého dne letního soustředění LS2 v RZ Radost: 7. 7. 2024 (neděle)
Soustředění
Přihlášení lektora
Doporučujeme:
