
| Letní soustředění LS2-2025 - den druhý |
|
| Úterý, 08 Červenec 2025 20:48 |
|
Dnešní ráno začalo budíčkem v 7:30. Noc byla klidná a ráno se nám z postýlek moc vylézat nechtělo. Naštěstí venku už bylo teplo a tak jsme si oblékli rovnou kraťasy a tričko. Snídaně byla v 8:00 a mohli jsme si vybrat z nabídky několika možností – křupínky s mlékem, nutella s rohlíkem, buchta, jogurt, rohlík se salámem a sýrem a zeleninu. Dosyta jsme se najedli a šli jsme si rychle poklidit na chatky. Od 8:45 totiž začínal trénink v tělocvičně. Tam jsme se trochu protáhli a trénovali jsme táborovou choreografii. Po desáté hodině jsme se vrátili zpět do tábora, dali jsme si svačinu (banán) a šli jsme se připravit na nástup. Tam dorazila slečna knihovnice a pochválila nás, že jsme se včera v noci chovali v knihovně pěkně a všichni jsme to zvládli. Ptala se nás, která oddělení jsme navštívili a ani se nedivila, že jsme v oddělení „krimi“ trochu křičeli. Řekla nám, že má pro nás průkazky do knihovny (pro každý tým jednu) a že nám vysvětlí pravidla. Poté se objevil profesor Aronax a zeptal se nás, jestli tedy už víme, kde hledat Nautilus. A my jsme mu odpověděli, že musíme hledat v knihách francouzského spisovatele Julese Verna. Tak to byl pan Aronax rád, ale pořád ještě nevěděl, u které knihy začít. Najednou přiběhl Jitulínus a držel v ruce 4 tuby (naše oddílové) a vyřvával, že přišla pošta. Aronax si od něho jednu tubu vzal, ale ten dopis co byl uvnitř nemohl přečíst, byl nějaký zašifrovaný. Jitulinus otevřel jiný tubus, ale obsah byl stejný. Natáčeli listinu doprava a doleva, ale marně, nebyli z toho moudří. A tak poprosili nás, jestli jim pomůžeme. My jsme hned viděli, že je to obrácené písmo a rychle jsme začali luštit zprávu. Stálo v ní, že v knihovně si máme půjčit knihu Pět neděl v balónu a že místo, kde je knihovna rozluštíme díky nápovědě na chatce č. 5. Tam byla vyvěšená zpráva v morseovce. Po vyluštění jsme zjistili, že knihovna je ve společenské místnosti nad jídelnou. Utíkali jsme tedy do jídelny a tam nás zastavila asistentka Anička, že do knihovny může jít jen jeden z týmu, který bude mít průkazku a knihu vybere. V tomto šifrování byli dnes nejlepší modří a vysloužili si tak první bod do celotáborové etapovky. Postupně všechny týmy přinesly knihu Pět neděl v balónu a mohla začít scénka. Aronax věděl, že se tento příběh odehrává v Africe, ale protože neměli s Jitulínem žádný dopravní prostředek (a Jitulín zcestně nabízel profesorovi, že můžou jet na lyžích, plavat pod vodou s ploutvemi nebo jít na chůdách), tak vyndal Jitulín nakonec koš a profesor se zaradoval, že si postaví balon. Pozval nás tedy na dopolední hru – strategii – kde bylo naším úkolem postavit balon. Rozdělili jsme se tedy na chytače a obrance a zvolili jsme si „mozek“ našeho týmu, který nám říkal, které kartičky sbírat, které kartičky směňovat, atd., abychom co nejdříve měli dílo hotové. Celou dobu byla hra vyrovnaná, ale nakonec vyhráli zelení těsně před fialovými. Důležité ale bylo, že se všem týmům podařilo balon postavit a mohli jsme společně vyrazit na oběd. Službu má dnes modrý tým, který se bude starat o úklid v jídelně a také napíše zápis do kroniky za včerejší den. K obědu jsme měli frankfurtskou polévku a pečené kuře s bramborem a okurkou. Následoval polední klid a návštěva obchůdku – oblíbená to činnost na všech bězích. Po krátkém odpočinku jsme využili pěkného počasí a šli jsme se vykoupat do bazénu. Ve 14:15 byl nástup a scénka. Profesor Aronax měl krásný velký koš, ale chyběla mu plachta na balon. Asistent Jitulin přinesl „padák“ a my jsme ho napnuli nad Aronaxe a začali jsme s ním mávat, jako by měl nad sebou balón. Jituínus se do koše nevešel, tak si vzal velké gumové ruce a začal mávat, jako by mě křídla. Prostě ten si vždycky poradí. Vznesli se tedy nad Afriku a spatřili krásná zvířata tohoto kontinentu – žirafu okusující akácie (Buštík), zebru pasoucí se na trávě (Anička), marabu procházejícího se po savaně (Luci) a hrocha rochnícího se v bahně (Kapr). Země je to ale obrovská a tak nás profesor požádal, jestli bychom jí neprozkoumali s ním. A tak jsme se rozdělili v týmu do dvou hlídek a šli jsme na „okruh Afrikou“. Cestou jsme měli 5 zastavení a úkolů – přiřadit řeky na kontinent Afriky, rozeznat drahé kameny, zapamatovat si souhvězdí, postavit pyramidu atd. Na konci okruhu jsme si vyzvedli zpět svou knihu „Pět neděl v balonu“, v které byla založena šifra. Poté nastalo šifrování v týmu, což bylo tentokrát složitější než ráno. Byla to čísla a my jsme museli přijít na to, co znamenají. Nakonec všichni šifru rozluštili. Jednalo se o čísla – stránky, řádku a písmena v knize. A z toho nám vyšlo spojení „Hvězda jihu“, což je další kniha J. Verna. Průběžně jsme se na okruhu vystřídaly všechny hlídky a také jsme si dotvořili naše sítě, vytvořili jsme si bodování a začali jsme se učit morseovku. K svačině jsme si pochutnali na perníku a před večeří jsme ještě stihli začít malovat týmová trika. K večeři jsme měli těstovinový salát a poté chvíli klidu na chatičkách. Svolávací písnička nás vytáhla zpět do akce a následoval nástup se scénkou. Tentokrát jsme si nejdříve rozdali diplomy. V „přeletu“ nad Afrikou zvítězil modrý tým a tak si právem odnesli jeho členové diplomy a tato etapovka jim přinesla 4 body. Po vyhlášení proběhla scénka, kdy profesor Aronax zjistil, že máme další název knihy „Hvězda jihu“ a Jitulínus věděl, že je to o DOLU, kde je spousta diamantů, které střeží divocí zlí pštrosi. A protože diamanty se vždycky hodí (třeba na financování dalších výzkumů pana profesora), tak nás požádal, jestli bychom mu pomohli s hledáním diamantů. Ale raději prý až za tmy, to by už mohli pštrosi spát. Souhlasili jsme a zatím jsme si šli ještě dokončit trika a vysprchovat se. K druhé večeři jsme měli rohlíky s pomazánkovým máslem a pak již následoval nástup. Každý tým se nám představil, jaký si vymyslel název. Modří jsou „Špunti na cestě“, zelení jsou „Neporazitelní kaktusáci“, žlutí jsou „Pringlesky“ a fialoví jsou „Detektivní fialky“. Poté nás vedoucí poslali do chatiček pro baterky a sešli jsme se na betonovém hřišti. Tam jsme si vysvětlili pravidla večerní hry. Úkolem každého týmu bylo nasbírat 100 „drahokamů“ (víček) dle barvy týmu, ale museli jsme být velmi tišší a ostražití, protože i pštrosi mají rádi drahokamy a probouzejí se vždy, když je nějaký hluk, dusot a hlasitý zvuk… Po nasbírání a spočítání víček, jsme obdrželi pytlík s „opravdovými“ drahokamy a dostali jsme nápovědu „Vyletěla holubička….“. Hned jsme věděli, že musíme běžet na skálu. Ještě jsme dostali pokyn, že celý tým běží ke vstupu do lesa a až na skálu jen 3 dobrovolníci z týmu. Tam seděl obchodník, který vykupoval drahokamy a chtěl ty naše. Nabídl nám za to šifru a peníze. S tím jsme souhlasili a rychle jsme běželi za zbytkem týmu a pak společně luštit na chatku. V šifře nám vyšlo sousloví „Dva roky prázdnin“, což jsme pochopili, že je další kniha J. Verna a možná že tam objevíme nějaké indicie k nalezení Nautilu. Hned ráno (nyní již má knihovna zavřeno) vyrazíme do knihovny, hledat tuto knihu. Po ukončení hry jsme si šli vyčistit zuby a rychle spát. Sice nám se spát nechce nikdy, ale vedoucí nás zahnali do chatek a ve 23:00 byl v táboře klid. Dobrou noc a krásné sny! Několik fotek na závěr...
|





