Důležité odkazy
| Letní soustředění LS2-2025 - den čtvrtý |
 |
| Neděle, 13 Červenec 2025 14:32 |
|
Dnes jsme se probudili do deštivého rána. Už při budíčku drobně pršelo a v průběhu dopoledne déšť ještě zesílil a byl vytrvalý. Ale my jsme připraveni na všechno. Nástup jsme přesunuli do salaše, kam přišla knihovnice, oči navrch hlavy, a že prý jim přišla do knihovny úžasná novinka – 2 knihy v 1. Ale že z centrály poslali vše zakódované a tak jsme nejdříve museli vyluštit šifry (písmena v trojúhelníku a „Velký kříž“). Do týmu jsme dostali několik výtisků šifry a mohli jsme tak luštit po dvojicích. Kdo chtěl, byla k dispozici i nápověda, takže všichni jsme zprávy vyluštili. Dozvěděli jsme se tak názvy knih – „Cesta do středu Země“ a „Plovoucí ostrov“ – a knihovnice nám mohla vydat ten vzácný svazek. Kniha byla zapečetěna páskou a tak jsme byli upozornění, že zatím jí nesmíme otvírat. A samozřejmě jsme museli vrátit knihu z předchozího dne, slečna knihovnice je v tomto velmi pečlivá. Poté jsme si dali na posilněnou banán a šli jsme všichni do tělocvičny. První půl hodinu jsme byly na tréninku všechny týmy a poté postupně 1 tým vždy odešel na půl hodinu na hru a zase se vrátil. Do oběda jsme se stihli všichni vystřídat. V salaši jsme hráli hry spojené s „Plovoucím ostrovem“ a protože venku pršelo, tak to skutečně bylo, jako kdybychom byli na ostrově, všude obklopeni vodou. Hráli jsme hry na podporu udržení optimismu v týmu - pantomimu, „slovní nápovědu“, vyhledávání obrázků se stejným počátečním písmenem a stavění vratkého plovoucího ostrova. Zjistili jsme, kde máme své přednosti a kdo potřebuje v týmu zlepšit komunikaci nebo třeba trpělivost a přesnost. Na půl jednou jsme šli na oběd a měli jsme knedlíčkovou polévku a těstoviny s gulášem. V průběhu oběda se objevila v táboře očekávaná návštěva – děvčata z DL (která jsou na tanečním workshopu v Blatné) – a mezi nimi i Markét Kunclů, která nás přijela naučit písničku. My už jsme tedy kousek uměli, ale s Markét jsme tomu dali melodii a naučili jsme se celou skladbu. O poledním klidu pršelo a tak nácvik probíhal v salaši. Po hodinové lekci hudby jsme šli do jídelny a řekli jsme si pravidla k odpolední hře „Cesta do středu Země“, kdy poběžíme orientační běh po táboře. Poté jsme se posilnili odpolední svačinou (rohlík s rybí pomazánkou) a protože se počasí umoudřilo a přestalo pršet, tak jsme se mohli vrhnout do akce. 3 týmy šly vyrábět roboty a 1 tým šel na orientační běh. V týmu jsme se rozdělili do dvojic a každá hlídka dostala mapu se zakreslenými kontrolami a proužek papíru, na který budou – na kontrolách – sbírat razítka. Všichni startovali najednou, protože každá hlídka měla v mapě zaznamenané jiné pořadí kontrol. Zkrátka byli jsme jak profíci. Až do startu jsme čekali s mapou otočenou k zemi a teprve s odstartováním závodu jsme mapy otočili a zorientovali jsme se, kam běžet jako první. A protože když se blížíte ke středu Země, tak se začíná teplota zvyšovat, tak i nám začínalo být najednou tepleji a tepleji. Už v průběhu závodu někteří cestou odhazovali bundy. Po doběhnutí nás čekalo další překvapení. Vedoucí nám řekli, že jsme se přiblížili už hodně ke středu Země, takže se výrazně otepluje a že si tedy na sebe musíme obléct 20 kusů oblečení (abychom si to dovedli dobře představit). A tak jsme vlítli do chatky a začali jsme vrstvit. Někdo na sebe dokázal navléct 8 triček nebo třeba na každou nohu 4 ponožky, na hlavu 2 kšiltovky, potápěčské brýle nebo třeba 5 kalhot na sebe. Zkrátka z chatek jsme vylezli jako koule a bylo nám hódně teplo. Po kontrole oblečení jsme šli dle instrukcí k úplnému středu, což bylo v lese "U šišek". A tak jsme se pomalu rozešli a cestou jsme se dívali, jestli uvidíme ještě nějaké indicie. Ve středu Země jsme totiž měli hledat jednu věc, která nějak souvisí se středem Země. Když jsme došli "do šišek", objevili jsme přístřešek a v něm kufr s několika věcmi. Po poradě v týmu jsme vybrali, že daná věc by mohly být sirky, na kterých bylo číslo 6378. Cestou u salaše jsme zahlédli nápis „Šetři se osle“ a tak jsme si to spojili. Všechny týmy správně zvolily „sirky“ a nápis 6378, který vyjadřuje vzdálenost do středu Země z povrchu zemského (v kilometrech). Všechny týmy se do večeře prostřídaly na hře. K večeři jsme měli buchtičky s krémem a to nám ještě pozvedlo náladu, protože to prostě jako děti milujeme. Dnešní večer byl ve znamení očisty (bylo povinné sprchování) a dokončení robotů z dřevíček, šroubků a matiček v salaši. K druhé večeři byl tentokrát chléb s pomazánkovým máslem a pak již velký večerní nástup. Vedoucí rozdali diplomy a body týmům a my jsme si přidělali na bodování další části žebříku a přidali si obrázek. Po 4 dnech vypadá bodování následovně – 17 bodů mají Pringlesky, 19 bodů mají Neporazitelní kaktusáci, 20 bodů mají Detektivní fialky a ve vedení jsou zatím Špunti na cestě s 21 body. Stále jde o vyrovnaný souboj a zítra může být vše jinak. Někteří nedočkavci (a to hned 3 týmy) nevydržely a otevřely zapečetěnou knihu a rozluštily další šifru. Jediný zelený tým vydržel a proto dostal právo vyluštěnou zprávu přečíst a ještě získal prémiový bod do celotáborové hry. V šifře byla ukryta zpráva, že další knihou je „Tajemný hrad v Karpatech“. Nástup jsme ukončili po 21 hodině večerní a vedoucí nám dali volno a přípravu na večerku, která byla dnes ve 21:30. Né, že by někdo už v půl desáté spal, ale bylo nakázáno být v chatkách a v postýlkách. Přeci jen už se začíná projevovat únava a je třeba se vyspat. To tedy tvrdili vedoucí, ale my jsme jim tak úplně nevěřili... A opravdu, když už někteří z nás začali usínat, tak nás vedoucí přišli probudit, že venku čeká Aronax a chce nám něco říct. Bylo lehce po desáté hodině večerní a tak jsme rychle na pyžamo navlékli tepláky, přehodili jsme si přes sebe mikiny a bundy a za chvíli jsme byli před chatkami. Tam nervózně přecházel Aronax, který nám řekl, že cesta do středu Země byla sice fajn, ale nic jsme neobjevili. A že jsme vylezli úplně někde jinde a sice v Rumunsku. A co jako tady budeme dělat? (Vypadal dost nešťastně.) V tom se objevil rumunský baron, který řekl, že by měl pro nás práci. Po jeho nebožce mu zůstala krásná drahokamy zdobená hrací skříňka. Jenže mu jí ukradl jiný baron, který se ukrývá ve věži tajemného hradu v Karpatech. A pokud mu jí dokážeme získat zpět, tak nám dá celý měšec drahokamů. Samozřejmě jsme souhlasili. Každý tým šel tedy k lesu zvlášť (ty týmy, co čekaly, si zatím zalezly do jedné chatičky a promýšlely strategii). V úplné tichosti jsme došli k lesu, kde nás čekal „náš“ baron. Řekl nám, že musíme nejdřív k jeho kamarádovi vědci, který bude vědět, kudy se vydat do tajemného hradu. Šli jsme tedy po světýlkách a po chvíli se objevil bláznivý vědec, který měl kufr plný zvláštních věcí. Pořád mu tam něco prskalo a dýmalo. Řekl nám kudy se vydat a také nás upozornil, že musíme počkat až baron (ten „zlý“, který ukradl hrací skříňku) usne. Tu skříňku totiž pořád střeží a také u něj budou určitě i jeho služebníci. A opravdu. Připlížili jsme se pod skálu a uviděli jsme scénu, jak si baron mluví na skříňku a hýčká si jí. Čekali jsme, až všichni usnou a pak jsme se tiše připlížili a skříňku mu ukradli. To ovšem barona probudilo a začal řvát a stráže se začali také probouzet a vyběhli za námi. My jsme samozřejmě rychle proskákali lesem až k hodnému baronovi a tam už jsme byli v bezpečí. Baron (ten „hodný“) byl skutečně dojat, když jsme mu vraceli skříňku jeho ženy. Dal nám měšec plný diamantů a moc nám děkoval. My jsme byli také rádi, že jsme to zvládli, nebylo lehké překonat strach a dostat se až tak blízko k nepříteli. Ale hřál nás pocit, že jsme to dokázali, baronovi pomohli a ještě máme diamanty. Ty se ve hře určitě ještě hodí. Po návratu do tábora jsme šli hned spát. Hra byla ukončena v půl dvanácté v noci a za chvíli byl v táboře klid. Dnes jsme prvně usnuli velmi rychle. Několik fotek na závěr...
|
Zpráva ze čtvrtého dne letního soustředění LS2 v RZ Radost: 8. 7. 2025 (úterý) 
Soustředění
Přihlášení lektora
Doporučujeme:
