Důležité odkazy
| Letní soustředění LS2-2026 - den druhý |
 |
| Pondělí, 27 Červenec 2026 18:40 |
|
Dnešní ráno začalo budíčkem v 7:30, do té doby byl v táboře klid a nikdo nevstával před budíčkem. Jen ztěžka jsme otevřeli oči a začali se pomalu probouzet. Provedli jsme ranní hygienu, převlékli jsme se a v 8:00 zazněla písnička „Bobík“, což byl pokyn vyrazit na snídani. Pochutnali jsme si na křupínkách s mlékem, rohlíku se šunkou a sýrem, marmeládou …. a každý si nabral, co chtěl. Poté následoval úklid chatek a příprava na trénink. Do tělocvičny jsme šli v 8:45, rozhýbali jsme se a trénovali jsme táborovou choreografii. Dnes jsme připojili i část s „Excaliburem“ a moc nás to bavilo. V 10:10 jsme trénink ukončili a cestou na chatky jsme se zastavili u salaše a dali jsme si meloun. Běželi jsme se podívat, kolik jsme získali bodů za úklid a zatím se tedy všichni držíme v plusových číslech. Na dopoledním nástupu jsme si nejdříve zopakovali, co jsme vše zažili a viděli při nočním vstupu do hry, popřáli jsme všem Aničkám k dnešnímu svátku (a že jich máme – 4!) a poté následovala scénka s Flynnem, s panem ředitelem knihovny a se slečnou manažerkou. Všichni byli vyplašení z toho, že se v noci ztratilo z knihovny „kopí osudu“. Manažerka dokonce přišla s důkazem (prostudovala si záznam kamer a vytiskla důkaz), že šlo o „Hadí bratrstvo“. Ředitel nám vysvětlil, že kopí osudu je velmi nebezpečný předmět a pokud je v nesprávných rukou, že může napáchat hodně zla. Podle legendy s ním byl probodnut Ježíš Kristus a pokud ho někdo získá, stává se téměř neporazitelným a má velkou moc, s kterou může zničit lidstvo. Řekl nám, že se vypráví, že Hitler vlastnil 1/3 tohoto kopí a kolik napáchal zla. Proto se pan ředitel otočil na Flynna a řekl mu, že jeho úkolem bude dostat kopí zpět. Flynn se polekal, přeci jen, tak si první den v knihovně nepředstavoval, ale co mu zbývalo. Flynn je studovaný a tak vymyslel, že bychom mohli postavit stroj času, dostat se do minulosti, do doby, kdy kopí osudu a jemu podobné artefakty měly tu nejvyšší moc a zjistit tak, kam mohlo bratrstvo jít a jaké má úmysly. Vydali jsme se tedy společně do lesa na hru „Strategie“. Každý tým měl za úkol postavit stroj času a k tomu mu měli pomoci „obránci, běhači a mozek týmu“. Ti všichni pracovali na tom, aby dokázali získat kartičky se správnými surovinami a nakombinovat je tak, aby z toho postavili stroj času. Není to úplně jednoduchá hra, ale všichni jsme jí zvládli a za 2 hodiny jsme měli hotovo. Odcházeli jsme tedy zpět do tábora a na konci lesa nás čekal vstup do minulosti – prošli jsme tedy plentami oddělujících současnost od minulosti a u salaše jsme zjistili, kde se nacházíme. Tam totiž seděli rytíři kulatého stolu, rytíři krále Artuše. Podivili se, jaká chátra to k nim přichází, co prý to máme na sobě za oblek. Řekli jsme jim, kdo jsme a co hledáme a hned jsme věděli, že tu jsme správně. Pověděli nám o rytířích, o posvátných předmětech a o tom, že kopí osudu se objevilo v době, kdy žil Ježíš Kristus a že při poslední večeři pil z číše, které se říká „Svatý grál“ a ten, že oni teď střeží. Je to další artefakt, který by nás mohl zavést k tomu, jaké má Hadí bratrstvo úmysly a kam zmizelo. Rytíři ale viděli, že jsme dost unavení a hladoví a tak nás pozvali na pořádnou středověkou krmi, na oběd. Pochutnali jsme si na polévce i na řízku s bramborem a poté byl i prvně otevřen obchůdek a tak jsme si s radostí nakoupili zásoby dobrot. Po poledním klidu byl nástup, kde nám jeden rytíř řekl, že nás zve na výzdobu našich trik a také do lesa na hru „Kimovka“. V týmech jsme si vytvářeli sítě, na které si budeme věšet informace a obrázky, co získáme a také jsme začali přemýšlet nad názvem a pokřikem týmu. Odpoledne jsme si tedy všichni stihli nazdobit týmová trika i si zahrát Kimovku. Ta byla samozřejmě na téma "rytíři" a tak jsme si museli na trase v lese zapamatovat 10 obrázků (např. mnich, meč, hrad, brnění,…) a starší děti k tomu měly ještě slova, která si také musely pamatovat až do cíle a zapsat na svou kartu. Poté vznikla věta: „Cizí poutníče, hledej tam, kde se voda mění v krev“. V průběhu her a tvoření jsme si zašli do jídelny na svačinu (puding), doplnili jsme si pití a rázem byl večer. Po večeři (rizoto) zazněla svolávací písnička a tak jsme se rychle přemístili na nástup. Tam jsme se poprvé seznámili k „Kolem osudu“. V každém týmu se vybrali 2 dobrovolníci, kteří si šli zatočit kolem. A vytočili jsme si různé výzvy: např. „Zapomenutý v katakombách“ – tento večerní úkol spočíval v tom, že hráč se po setmění stává „duchem chodeb“. Musí projít s baterkou a zkontrolovat prostory – jídelny, nad jídelnou a okolí salaše. Další „Kletba Pandořiny skříňky“, vyžaduje od osoby projevit dostatek síly a soustředění. Daná osoba musí 1 minutu držet plné pet lahve v upažení (v každé ruce jednu) a celý tým okolo něho tančí rituální tanec, aby zahnal démony. Pokud lahve udrží, uzamkne tak Pandořinu skříňku navždy a budeme zachráněni. Při „Kletbě mluvícího svitku“ zase musí dotyčný mluvit tak, že na začátku věty použije slova „tak praví staré proroctví“ a na konci věty „tak staň se“. Tak uvidíme, jak se komu podaří úkol splnit. Večer nás ještě čekala překážková dráha na koni, abychom dokázali, že jsme zdatní jak středověcí rytíři. Učili jsme se vázat uzly a dokončili jsme si názvy týmů a týmové desky s mřížkou na podzemní knihovnu, kam budeme umísťovat tajemné místnosti, které získáme na základě bodování za etapové hry. A když se setmělo, tak jsme si dali ještě druhou večeři (rohlíky s rybí pomazánkou nebo s pomazánkovým máslem) a šli jsme si posedět k ohni (jak to dělávali ve středověku) a začali jsme se učit táborovou písničku. Šlo nám to dobře a tak jsme se naučili první dvě sloky a i refrén. A když jsme zpívali, objevil se najednou rytíř kulatého stolu. Přišel nás pochválit jak pěkně jsme splnili všechny úkoly a že bychom klidně mohli být středověcí rytíři – že jsme zdatní i bystří. Přinesl nám šifru a mapu. V každém týmu jsme šifru vyluštili a zjistili jsme, že máme jít ke kapličce, kde se nachází svatyně svatého grálu. A tak jsme do mapy zakreslili místo, kam půjdeme a postupně (po týmech) jsme vyrazili. Byla už pěkná tma, ale baterky jsme si brát neměli, cesta byla osvícená a po trase stáli 3 mniši – strážci svatého grálu – kteří nám dali hádanky a poté nás poslali dál. Došli jsme až ke kapličce, kde stál poslední mnich a ukázal nám oltář, kde jsme měli poznat, co je „svatý grál“, což bylo pro nás docela těžké. Nakonec jsme ale podle nápověd označili dřevěný kalich, který představoval tento artefakt. Mnich nám dal za odměnu ampuli s lektvarem, kterou jsme si odnesli do tábora. A protože jsme se včera někteří nesprchovali, tak jsme se ještě postupně vystřídali v koupelně a provedli jsme důkladnou hygienu. Před půlnocí jsme už byli všichni v chatičkách a za chvíli jsme únavou usnuli. Na stopu hadího bratrstva jsme sice dnes nenarazili, ale díky cestě do minulosti jsme získali ampulku, která nám pomůže v přemisťování na vzdálená místa. Padáme únavou, ale těšíme se na zítřejší dobrodružství. Dobrou noc. Několik fotek na závěr...
|
Zpráva z druhého dne letního soustředění LS2 v RZ Radost: 26. 7. 2026 (neděle) 
Soustředění
Přihlášení lektora
Doporučujeme:
