Důležité odkazy
| Letní soustředění LS2-2026 - den čtvrtý |
 |
| Sobota, 01 Srpen 2026 20:53 |
|
Dnes jsme se probudili do krásného slunného rána. Je skvělé, že je letní počasí a my na sebe můžeme ráno hodit jen tričko a kraťasy a jít. Po budíčku jsme si trochu uklidili, vyčistili jsme si zuby a šli jsme na snídani. Dnes se prvně objevily „karty záchrany“ a sice v časovém rozmezí 7:30 – 8:30, ale většina z nás si toho nevšimla (přesto, že to bylo avizováno na nástěnce). Až když jsme šli ze snídaně, tak někdo objevil první kartu. Tyto karty se objevují jednou za den v určitém čase a je jich dohromady 5. Jejich funkcí je, že nám můžou vytočený úkol na „Kole osudu“ zmírnit nebo úplně zrušit. Např. „Ochranný amulet Excaliburu“ – mocný meč rozsekal tvé prokletí na prach a úkol se ruší bez náhrady, „Záskok za knihovníka“ – povoláváš do služby svého přítele, tzn. můžeš úkol přenést na někoho jiného (může to být dokonce i asistent nebo vedoucí), nebo třeba „Dvojitý agent“ – najdi si parťáka a splňte úkol spolu. Kdo kartu najde, může jí použít nejdéle do 48 hodin, jinak její účinek propadá. A tak někteří šťastlivci karty našli a uschovali na pozdější dobu, až jí budou moct využít. Na trénink jsme vyrazili jako vždy v 8:40 a pilně jsme trénovali další část choreografie. Tentokrát jsme přidali „italskou část“ a čas na tréninku jsme využili na plno. V 10:15 jsme se cestou z tělocvičny zastavili na svačině (jablko) a pak už jsme čekali na dopolední nástup. Tam si někteří zatočili kolem osudu a následovala scénka. Flynn cvičil karate, když přišla rozčilená manažerka, která mu řekla, že jeho cesta do Mekky přišla knihovnu pěkně draho. Flynn na takové věci ale neměl vůbec myšlenky. Včera se totiž dozvěděl ze zprávy v koránu, že Hadí bratrstvo nechce jen kopí osudu, ale i turínské plátno, trnovou korunu a zub Budhy. A to ho tak vyděsilo, že začal trénovat bojová umění, protože se obával, že si Hadí bratrstvo zase pro něco přijde. Manažerka ho odbyla, že musí dělat účetnictví a pan ředitel je na dovolené, takže si bude muset poradit sám. Flynn se tedy obrátil na nás a přemýšleli jsme, co podniknout. Nakonec Flynna napadlo, že bychom mohli vyrobit kopii turínského plátna a vyměnit ho za originál a tím bychom mohli být v klidu. Pozval nás tak na dopolední hru „KOPÍRKA“. Šli jsme tedy plnit úkoly na stanoviště k salaši, kde jsme museli skládat obrazce podle předlohy (na kterou jsme se ovšem mohli kouknout jen chvilinku a hned jí vedoucí zakryli). A také jsme běhali štafetu a museli jsme si zapamatovat pořadí barev 6 víček vyskládaných na platu a v cíli vše překreslit. I to se nakonec ukázalo, že je velmi složité. Na dalším stanovišti jsme běhali po táboře a hledali jsme nápovědy, která políčka vybarvit ve čtvercové síti tak, aby nám vznikl obrazec. A aby se naše mozky nezavařily, tak jsme se vystřídali i v bazénu, kde jsme se dokonale osvěžili. Ve 13 hodin jsme se přesunuli na oběd a následovala návštěva obchůdku a polední pauza. Odpolední nástup byl ve znamení točení „Kola osudu“ – dnes točili ti, co ještě neměli žádný úkol. Dopoledne již někteří splnili např. „Kletbu ticha“, kdy nemohli mluvit a mohli se vyjadřovat jen pomocí pantomimy nebo zapisováním do notýsku. „Magnetický anachronismus“ byl další úkol, který začali dané osoby plnit. Dle legendy prošli porouchaným časovým portálem a přitahují teď k sobě různé předměty. A tak musí na sobě nosit např. lžičku, plastovou tubu, píšťalku, rukavici a solární brýle. To vše měli připevněné na svém oděvu pomocí kolíčků a jejich úkol končil až odpolední svačinou. Na nástupu získal každý tým kus plátna za splnění dopolední „kopírky“. Na scénku přišel tentokrát jen Flynn, který nás pochválil, vzal si od nás plátna a sešil je k sobě. Byl spokojený, že turínské plátno máme vyřešené a tuto kopii podsuneme bratrstvu. Šel si v klidu lehnout a usnul. Po chvilce se mu ve snu zjevil Josef z Arimatie. Muž, který věděl o posvátných předmětech mnoho. Říkal, že to on zabalil Ježíše do plátna, sňal mu trnovou korunu a uložil ho do hrobky. Držel v ruce plátno i svatý grál, který také uchovával u sebe. Byl Ježíšovým obdivovatelem a podivoval se, kam se až dostala trnová koruna v průběhu staletí. Vyprávěl, že je teď uložena v katedrále svatého Jana Křtitele v Turíně. V tom se Flynn probudil – sen se rozplynul – a vykřikl. Turín! Vždyť já jsem zapomněl, že musíme ochránit i trnovou korunu. Vyzval nás, abychom si přinesli ampule s lektvarem přemisťování, přičichl si a řekl, poběžte za mnou, přemístíme se do Turína. A tak jsme všichni vyběhli a následovali Flynna. Ten oběhl tábor – a my s ním – a vrátili jsme se zpět na nástup a hleďme, objevili jsme se v Itálii.¨ Hrála zde typická italská hudba, byl tu „obchůdek s pizzou“, italská vlajka a pohodoví Italové, co se slunili a popíjeli drinky. A protože Italové mají rádi „bambini“, tak nám nabídli občerstvení a vlídně nás přijali ve své zemi. Věděli jsme, že sever Itálie je dost hornatý a tak nás Flynn poslal přes Alpy do Turína, abychom vyhledali katedrálu, kde je ukrytá trnová koruna. Rozdělili jsme se tedy na stanoviště – jeden tým šel do lesa po fáborkách v italských barvách hledat katedrálu, jeden tým šel do bazénu, 1 tým šel na stanoviště „vrstvení“ (kde byl úkol si v časovém limitu navléct co nejvíce oblečení na sebe), 1 tým byl na stanovišti „Písnička a písmenko“ (kde jsme se učili 2. sloku táborové písničky a pak jsme na zadané písmenko museli přinést co nejvíce věcí). V průběhu odpoledne jsme se vystřídali na všech stanovištích a také jsme se občerstvili (tvaroháček). Katedrála v lese představovala „Jeskyni“ – neboli bludiště z lan a provázků, kde hrozí nástrahy vzdušné, ale i zemní (zahrabané pet lahve). Naším úkolem bylo prolézt celým bludištěm a dostat se do svatyně uprostřed, kde jsme očekávali, že najdeme trnovou korunu. Pohybovat jsme se museli tiše – přeci jen jsme byli v katedrále – a nesměli jsme rozezvonit zvonečky a rolničky zavěšené na lanech a provazech ani zapraskat šlápnutím na zemní nástrahu. Dokonce bylo i několik „neviditelných“ nástrah, které nebylo skoro možné vidět, protože byly z nití. Když jsme se dostali do svatyně, zjistili jsme, že tam koruna není, jen šifra a telefon. A tak jsme se vrhli do luštění a postupně jsme začali vylézat ze svatyně a vracet se na start. S sebou jsme vzali i starý telefon, který byl ve svatyni a měl na displeji podivná čísla. Ve zprávě stálo: Turín, město italské, skrývá poklady křesťanské, ten největší poklad byl odcizen, Hadím bratrstvem posvátný stánek zneuctěn. V té chvíli nám bylo jasné, že Hadí bratrstvo nás předběhlo a korunu ukradlo. Telefon tam očividně ztratili a tak jsme si vzali aspoň ten, abychom rozluštili kód na displeji. To nebylo tak jednoduché, ale nakonec na to všechny týmy do večera přišly. Vyšlo nám slovo „towers“. A tak jsme si to hned spojili, že je to místo v lese, kterému říkáme „Věže“. Po splnění odpoledních her jsme šli na večeři, měli jsme bramborovou kaši s uzeným a s okurkou, a pak jsme si šli na chvíli odpočinout na chatky. Nástupová písnička zazněla v sedm hodin večer a následoval velký večerní nástup. Vedoucí vyhlásili výsledky etapových her a rozdali diplomy, na bodovací „police“ jsme si nalepili další „knihy“ a zapsali jejich názvy. Zatancovali jsme si táborovou choreografii a zazpívali jsme si písničku a samozřejmě jsme nemohli vynechat populární „Kolo osudu“J. Následovalo focení celého tábora a také každý tým si vybral místo, kde chce vyfotit. Před večerní návštěvou sprchy jsme ještě zvládli „nákup místností“ do naší tajemné knihovny. Dle utržených bodů za dnešní etapové hry jsme získali dvojnásobek zlaťáků a mohli jsme si koupit 1 výtah, až 2 místnosti tajemné knihovny a 1 artefakt, který ovšem můžeme umístit jen do speciální místnosti – do svatyně. Nezapomněli jsme ani na oblíbenou druhou večeři, kdy jsme si dali rohlík s pomazánkou a kdo chtěl, mohl si dát i termix nebo tvaroháček. Ve 21:40 jsme byli všichni vysprchovaní a připravení na večerku, když v tom zazněla svolávací písnička a objevil se Flynn. Řekl nám, jestli máme trnovou korunu, ale my jsme ho zklamali a řekli jsme mu o vykradené katedrále a o zprávě v ní. A když jsme Flynnovi řekli i o telefonu, který jsme tam našli a rozluštili jsme kód, tak mu svitlo a řekl, že tedy musíme za Hadím bratrstvem, dokud je tady poblíž. Převlékl se rychle do černého obleku, vzal si baterku a řekl nám, že na nás počká u vstupu do lesa. Růžový tým – Cupcakes – dostal právo rozhodnout, v jakém pořadí půjdou týmy do lesa, protože jako první rozluštili šifru. Šli jsme se tedy převléct do tmavého oblečení a vzali jsme si baterky (povolené byly 2 do týmu). První tým vyrazil do lesa ve 22:10 a nastala dobrodružná akce jak vzít bratrstvu trnovou korunu. Připlížili jsme se (i s Flynnem) k věžím a tam jsme chvíli bratrstvo pozorovali. Bylo vidět, že oslavují ukradení koruny a také trénovali a připravovali se na boj. Dokonce měli u sebe i turínské plátno (naštěstí to tedy byla ta naše kopie) a když si ho začali prohlížet, tak nastala chvíle, kdy jsme se mohli přiblížit ještě více a korunu ukrást. Po chvilce si nás ale všimli a začali nás pronásledovat. My jsme ale rychlí běžci a tak jsme jim vždy dokázali utéct. Postupně se vystřídaly všechny týmy a měli jsme vážně dobrý pocit, že jsme konečně Hadímu bratrstvu překazili jeho cestu za neomezenou mocí. Musíme být ale stále ve střehu, protože přeci jen mají ještě kopí osudu a určitě budou chtít získat i další artefakt. Po nočním dobrodružstvím jsme si zalezli do postýlek a okolo půlnoci byl již v táboře klid. Tak dobrou noc a těšíme se na zítřejší dobrodružství!
Několik fotek na závěr...
|
Zpráva ze čtvrtého dne letního soustředění LS2 v RZ Radost: 28. 7. 2026 (úterý) 
Soustředění
Přihlášení lektora
Doporučujeme:
