Důležité odkazy
| Letní soustředění LS3-2024 - den třetí |
 |
| Úterý, 23 Červenec 2024 23:05 |
|
A je tu další táborové ráno. Opět se probouzíme do teplého letního dne a kromě pár výjimek všichni spí až do budíčku. V 8:30 nás upozorní písnička „Bobík“, že máme jít na snídani a tak trochu zrychlíme a jdeme. Dnes byl nástup hned po snídani a na scénce jsme pokročili dále v životě BS. Ten odcestoval do Prahy a potkal se zde se svými současníky – Fr. Palackým, Boženou Němcovou, Eliškou Krásnohorskou – a ti všichni mu potvrdili jak je důležité vzdělání. I nás poté BS pozval na dopolední hru „Vzdělání“. Nejdříve jsme šli ale všichni do tělocvičny a teprve po půl hodině společného tréninku se vždy jeden tým „odpojil“ a šel na hru ven. Tam jsme absolvovali všechny stupně vzdělání. Od MŠ, kdy jsme lezli po kolenou a sbírali víčka dle barvy, přes ZŠ, kde už jsme ze sesbíraných dřívek stavěli věže až na SŠ, kde bylo naším úkolem nakouknout na 5 vteřin pod šátek, kde byl na platě od vajíček vyskládán obrazec z různých barev víček, a po opětném zakrytí postavit stejný obrazec do prázdného plata. Nebylo to úplně tak jednoduché a jen 6 lidem z tábora se podařilo takto „přestavět“ daný obrazec při 3 různých obtížnostech (ostatním se to ale také podařilo alespoň jednou). Když jsme jako týmy splnily i středoškolské vzdělání, tak jsme mohli stoupat ještě výš, až do lesa. Tam nás čekala krátká „kimovka“, při které jsme si měli zapamatovat uskupení teček na papíře. V závěru jsme museli vše namalovat a ideálně to mít správně. Jako bonus byla možnost složit si velkou barevnou krychli ze dřeva. A i když jsme se s tím občas trápili, tak nakonec jí všechny týmy složily. V průběhu dopoledne jsme si dali ke svačině banán a 3 týmy, které stihly hru včas dokončit, mohly ještě před obědem do bazénu (čtvrtý tým šel do bazénu odpoledne). Za celé dopoledne jsme natrénovali i dost velkou část sestavy – za zvuků „Vltavy“ a dalších hitů. K obědu jsme měli bramborovou polévku a rajskou s masem a těstovinami. Dnes jsme prvně mohli i do obchůdku a tak jsme nelenili, doběhli jsme si pro peněženky a hurá do fronty. Polední klid jsme dodrželi až do 14 hodin a poté byl nástup, kde každý tým odprezentoval svou „síť“, název a hlavně pokřik. Názvy jsou následující: Vosičky, Plísňáci, Broskvičky a Bejbybelky. A protože už jsme si dnes vzali na sebe naše krásná, nově pomalovaná týmová trika, tak jsme se šli vyfotit. Nejdřív všichni děti, vedoucí a asistenti, a poté po týmech. Každý si vybral místo, které se mu líbí a tam je přišla Jíťa vyfotit. Ke svačině jsme měli buchtu - perník. Po občerstvení jsme šli na nástup a hlavně na scénku. Tentokrát se týkala opery „Prodaná nevěsta“. Dávali jsme bedlivý pozor, abychom věděli o co jde, což se nám bude hodit v následující hře. A protože trochu pršelo, tak jsme šli do salaše a tam jsme si dali další „hledačku“ a luštění. Opět jsme luštili morseovku a další šifry, abychom získali do svých notýsků nová místa z „naší vlasti“. Když jsme měli vše hotovo, tak jsme s Markét trénovali další část táborové písničky a pak už si začali vedoucí brát – vždy jeden tým – na odpolední hru. Jednalo se o „Kohoutka a slepičku“ na téma „Prodaná nevěsta“. A tak jsme běhali po táboře, hledali stanoviště na která bychom mohli vstoupit a začít hru. Vstup do hry jsme našli u lesa, namalovali jsme si srdíčko na čelo a hledali jsme dál…. Při úkolech jsme pletli náramky, dokazovali „Kecalovi“, že umíme jazykolamy i hádanky, luštili křížovku, nesli jsme psaníčko od Mařenky k Jeníčkovi, smlouvu od Kecala a nakonec jsme se naučili nejznámější část písničky z Prodané nevěsty (Proč bychom se netěšili,…) a běželi jsme do cíle k bazénu a při tom zpívali. Na konci hry nás čekal Jeník s Mařenkou a my to celé pochopili. Že „prodat“ Mařenku byl vlastně skvělý plán, protože Jeník je synem statkáře Míchy a ve smlouvě bylo, že právě nejstarší syn si musí vzít Mařenku za ženu. Do večeře stihly hru odehrát 2 týmy a zbylé dva si jí zahrály po večeři. Mezi hrami jsme stihli si zahrát „živé pexeso“ a nalepit si každý snad 10 štítků na čelo při hře „Kdo je kdo“. Na večerním nástupu jsme si rozdali diplomy a body do celotáborové hry a dali jsme si ještě 2 hledačky, abychom měli další místa na naší mapu. Tentokrát to byl zámek Lednice a řeka Dyje. K druhé večeři byl chleba s pomazánkovým máslem. Mysleli jsme si, že už se půjdeme chystat na večerku a najedou zazněla svolávací písnička. Přiběhli jsme tedy na nástupu a dozvěděli jsme se, že Bedřich bloudí v lese a volá nás na pomoc. Vylosovali jsme si tedy pořadí týmů a jako první do lesa vyrazili „Broskvičky“. V lese na cestě jsme potkali zmateného BS, který se držel za hlavu a lamentoval, že mu někdo ukradl jeho buřinku. Měl celkem jasné podezření, že v tom mají prsty „postavy z jeho oper“. Zdá se mu totiž, že občas ožívají a tropí hlouposti. Poslal nás tedy dál do lesa, abychom je našli a zkusili jim tajně buřinku vzít a přinést mu jí zpět. Nebyl to úplně snadný úkol, ale nakonec jsme „je“ našli v lese ve věžích, kde byly 2 vdovy, čert, Dalibor, Jeník s Mařenkou, Kecal … bavili se a dováděli, ale pak šli společně do hospůdky, posedali si a za chvíli usnuli a to byla šance pro nás. Hned jsme si všimli, že Kecal má buřinku pana Bedřicha na hlavě, naštěstí si jí do hospody sundal a my jí mohli „ukrást“. Poté jsme rychle chvátali za BS, aby nás postavy nedohnali a pak už jsme mohli jít zpět do tábora. Do půlnoci byly všechny týmy zpět. Jen jsme si vyčistili zuby, převlékli do pyžam a šup do postýlek. Tak tedy dobrou noc a sladké sny!
Několik fotek na závěr...
|
Zpráva ze třetího dne letního soustředění LS3 v RZ Radost: 22. 7. 2024 (pondělí)
Soustředění
Přihlášení lektora
Doporučujeme:
