Důležité odkazy
| Letní soustředění LS3-2024 - den pátý |
 |
| Neděle, 28 Červenec 2024 08:11 |
|
Máme tu další táborové ráno. Počasí nám stále přeje a déšť se nám naštěstí zatím vyhýbá. Dnes jsme po snídani hned vyrazili do tělocvičny a učili jsme se další část z naší choreografie – Prodanou nevěstu – a už se pomalu blížíme ke konci. Po tréninku jsme šli na svačinu (jablko) a poté následoval nástup. Nejdříve byla scénka jak se BS vrátil ze Švédska zpět do Prahy. Byl rád, že je doma, ale tady se hádaly různé politické strany a byl z toho trochu přešlý. Taková krásná zem a nevážíme si jí. A tak se rozhodl složit 6 symfonických básní. Bedřich nám řekl, že si zahrajeme vodní hry na oslavu jeho skladby „Vltava“. A tak jsme se šli převléct do plavek a zahráli jsme si „Majáky“. Měli jsme zavázané oči a uprostřed byly kýble plné vody. Každý jsme dostali kelímek, do kterého jsme si nabrali vodu a šli jsme za zvukem. 4 vedoucí seděli v rozích hřiště a vydávali zvuk (klepání, pískání,…). Když jsme došli ke zvuku, tak jsme mohli kelímek vyklopit na vedoucího. Ovšem ti měli také „zbraň“ – vodní pistole. A tak nám polití oplatili! Za chvíli jsme byli všichni mokří, ale pobavili jsme se a i po skončení hry ještě pokračovala vodní bitva. Druhá vodní hra byla zaměřená na přesun co největšího množství vody v časovém limitu. Na pomoc jsme měli kelímky (vodu v kelímku jsme si museli přehazovat a přelévat) a na konci trasy jsme mohli použít vodovodní potrubí, kterým jsme bezpečně dostali vodu do kýble v cíli. Tuto hru vyhrály „Vosičky“ těsně před „Plísňákama“. Poté již byl čas oběda a tak jsme šli do jídelny. Měli jsme zeleninový vývar a knedlo zelo vepřo. Pak jsme vzali obchůdek útokem a šli jsme si odpočinout na chatičky. Ve 14 hodin byl odpolední nástup se scénkou. Tentokrát naši herci ztvárnili operu Libuše. A tak jsme bedlivě poslouchali všechny detaily, jak Libuše rozsoudila spor, jak jí byly oporou její sestry Kazi a Teta, jak se vypravila družina (v čele s koněm) za Přemyslem a jak si budoucí kníže sbalil na hrad kabelu se střevíci z lýka. To aby se pamatovalo na to, z jak chudých poměrů pocházel. Po scénce jsme si rozdali diplomy za dopolední hru, přidali jsme si na bodovací tabuli další slabiku ze Smetanových oper „LI“ a dozvěděli jsme se, že půjdeme na šipkovanou. A téma bylo jasné – Libuše a její rod. V týmu jsme se rozdělily do tří hlídek a postupně jsme vyráželi na start. Na cestu jsme dostali rady jaké fáborky sledovat cestou a také nám vedoucí nakreslili na tváře slovanské runy. Většině hlídek trvala cesta hodinu a půl a cestou jsme potkali i tyto postavy: Libuši, Kazi, Tetu, Přemysla, ale třeba i koně. Prověřili jsme své znalosti z historie a také jsme cestou vymýšleli básničku a s Přemyslem jsme změřili síly v páce. Když jsme čekali v táboře na svůj čas odchodu, tak jsme trénovali táborovou písničku, dokončovali jsme práci na našich mapách a dopisovali jsme si informace do svých notýsků. V průběhu odpoledne jsme měli k svačině jogurt a jablíčko a na půl sedmou jsme se stihli všichni vrátit a dát si vynikající buchtičky se šodó. Chvíli po večeři následoval nástup a další hledačka. Tentokrát každý tým hledal jedno zajímavé místo v Čechách a když jsme vyluštili místo, kde je kartička ukrytá, tak jsme tam běželi a jeden tým vzal vždy kartičky pro všechny. Opět jsme se zapotili u šifrování, ale nakonec jsme to všichni zvládli a do svých notýsků jsme si mohli nalepit – Panskou skálu, vyhlídku Máj, Sázavu a hrad Lipnici. Poté jsme si dali druhou večeři (chleby s pomazánkovým máslem) a šli jsme do lesa na dřevo. Večer jsme si totiž udělali oheň a seděli jsme a zpívali písničky pod vedením Markétky a její kytary. Od ohně jsme pak postupně odcházeli do sprch a spát. Večerka dnes byla ve 23:00. To jsme ovšem netušili, že dnešní den tím ještě nekončí. Před půlnocí nás začali vedoucí budit, že je noční hra. Vzbudili vždy osazenstvo dvou chatiček a ty se rychle oblékli a vyšli ven před chatky. Tam je čekal Bedřich, který jim řekl, že složil ještě další 2 opery, které nám nyní představí. A řekl, ať jdeme na pařízky. A tak jsme šli. Na pařízkách byly 2 osoby, které sehrály scénku z opery „Hubička“. Při závěru scénky řekla dívka, že oni se mají se svým milým rádi a nepotřebují lektvar lásky, který měli schovaný v košíčku. A tak nám ho dali se slovy, abychom šli do lesa a našli někoho, kdo ho potřebuje. V dálce jsme viděli světýlka a tak jsme šli podle nich. Přišli jsme do lesa a tam stál „Mameluk“. Řekl nám, že je myslivec a že se mu zdá, že v lese řádí pytlák. Za chvíli ho zahlédl a zavelel, abychom běželi s ním. A opravdu jsme za chvíli narazili na pytláka. Myslivec se naštěstí zdržel a nedohnal ho. Pytlák nám vyprávěl o své milé, ale úplně si nebyl jist její láskou. A tak jsme mu nabídli lektvar lásky. On ho přijal a když Anežka přišla (což byla jedna ze dvou vdov), tak ho vypila. Oba se objali a jejich láska byla stvrzena. Přišla se podívat i druhá vdova, která z jejich lásky měla velkou radost. Pak jsme ale zase uslyšeli myslivce jak nás vyhání z lesa a tak jsme dali nohy na ramena a začali jsme utíkat pryč. V táboře jsme se již uklidnili a rychle jsme šli zalézt do postýlek. Tak dobrou noc a snad už teď bude klid!
Několik fotek na závěr...
|
Zpráva z pátého dne letního soustředění LS3 v RZ Radost: 24. 7. 2024 (středa)
Soustředění
Přihlášení lektora
Doporučujeme:
