Důležité odkazy
| Letní soustředění LS3-2024 - den šestý |
 |
| Neděle, 28 Červenec 2024 21:22 |
|
Dnes je již 6. táborové ráno a už jdeme pomalu do finále. Ráno probíhá jako vždy a k tomu krásné počasí. Po provedení ranních rituálů – zuby, oblékání, snídaně a úklid – jsme šli na trénink. Chybí nám dotrénovat již jen poslední část choreografie. Po hodině tréninku jsme šli na svačinu do jídelny. Měli jsme totiž meloun a je docela dost vos, takže jídelna byla nejlepší volba. Na nástupu byla nejdříve scénka ze života BS. Tentokrát ležel Béďa na posteli a začínaly se o něho pokoušet nemoci. Nejdříve začal špatně slyšet, až ohluchnul úplně a také se mu stávalo, že měl halucinace. Ale přesto stále skládal… a přesto, že on sám své skladby již nikdy neslyšel, tak byly nádherné. Po scénce nás vedoucí pozvali na hru „Záchod“. Z chatky vedoucích postupně nastupovaly „nemoci“ – Otrava, Tinitus, Hluchota, Slepota, Mánie, Paranoa, Halucinace,… a na konci vylezl i „Vitamin C“, který bude náš pomocník. Ve vymezeném prostoru uprostřed hřiště bylo území, kde se nacházelo spoustu „vitamínů“ (víček). Naším úkolem je bylo vysbírat a donést si je do své základny (v rohu hřiště). Jenže v hřišti se pohybovaly právě zmíněné nemoci, které když nás chytili, tak jsme museli vitamín zahodit zpět do středu hřiště a ještě se běžet poklonit Gabče s Dádou a ti nás postříkali vodou. Hráli jsme 4x5 minut a byl to boj. Vedoucí nám ke hře pouštěli ty největší hity a to nás motivovalo k nejlepším výkonům. A i když jsme dávali „Nemocem“ (vedoucím a asistentům) zabrat, tak se jako správné nemoci nedali a bylo těžké je porazit. Po skončení hry jsme šli ještě před obědem na půl hodinky do bazénu, abychom se osvěžili. K obědu jsme měli zeleninovou polévku a rýži s masem a s omáčkou. Do obchůdku jsme si zašli dokoupit zásoby a pak již následoval klid. Někteří ho využili k pletení náramků, někteří si nechali zaplétat copánky od vedoucích a „Broskvičky“ psaly kroniku. Lehce po 14. hodině byl nástup i se scénkou. Opět to byla velmi výpravná scénka, která nám měla přiblížit děj opery „Tajemství“. A tak jsme bedlivě sledovali a snažili jsme se zapamatovat scénku i hlavní zápletku. Po scénce jsme se rozdělili tak, že 1 tým šel do lesa na hru „Jeskyně“ (a pak na hru „Dalekohled“), jeden tým šel šifrovat a 2 týmy šly do tělocvičny na trénink. Poté jsme si dali svačinu a odpočinek v bazénu a týmy se vyměnily. Takže všichni prošli všechny stanoviště a před večeří jsme se opět ještě vykoupali v bazénu. Hra v lese spočívala v tom, že jsme přišli k bludišti z lan a vedoucí nám řekli, že je to cesta k tajemství. Stejně jako pan Kalina ve scénce se prodíral tunelem k pokladu, tak mi také. Nebylo to vůbec jednoduché, protože kromě vzdušných nástrah (lana, provazy, nitě) nás trápili ještě „zemní nástrahy“, což byly zahrabané PET láhve. Pokud jsme tedy rozezvučili zvonečky nebo rolničky nebo zapraskala láhev pod našima nohama, tak jsme dostali trestný bod. Když jsme se celý tým dostali k jeskyni, tak jsme vybrali 3 lidi, kteří znali šifru, která byla uprostřed a ti tam zůstali a začali luštit. Ostatní se pomalu vraceli zpět. Po vyluštění zprávy se rychle vydaly bludištěm do cíle i zbylé děti a teprve když prolezli všichni cílem, tak se stopoval čas. Poté luštitelé přečetli zprávu, v které stálo, že toto je dopis od frátera Bonifáce a že pokud chceme hledat poklad, že musíme utíkat na spodní hřiště a vyhledat vedoucího s dalekohledem. A tak jsme se rozeběhli z kopce dolů hledat danou osobu. A když jsme jí našli, tak nás zavedla na louku za silnici. Tam jsme se jako tým rozdělili a půlka šla ještě dál, až k „Morlorovi“. Odtud museli předvádět pantomimou místa, kam jsme my, co jsme je pozorovali dalekohledem, museli doběhnout pro zprávu. A tak jedni předváděli „dámské sprchy“, „wc v jídelně“, „ohniště“,… Vše jsme celkem dobře poznali a vždy jsme zase zpět přinesli k týmu kousek zprávy. Když jsme měli všechny části zprávy, tak jsme dokázali přečíst, že se máme jako tým zase spojit a běžet na chatku č. 1 a tam hledat svůj poklad. Rychle jsme tedy utíkali zpět do tábora a v dané chatičce jsme našli naše týmové vedoucí a asistenty. A tak stejně jako v opeře i my jsme poznali, že naším největším pokladem jsou naši nejbližší. Po odpoledním programu následovala večeře a měli jsme všemi oblíbené špagety a spoustu lidí si došlo přidat. V 19 hodin byl večerní nástup, kde se rozdávaly hned 3 sady diplomů za dnešní hry. Na závěr nástupu přišel pan Vok z Rožmberka (což bude hlavní postava zítřejší scénky) a pozval nás na „boj“ na hru Totem. Řekl, že by do své družiny potřeboval statečné rytíře a že tým, který vyhraje si půjde jako první opékat buřty! Tak to byla motivace akorát pro nás. Hráli jsme na spodním hřišti a protože při Totemu nikdo nikoho nešetří, tak se přišla dívat i zdravotnice (Míša) a rovnou s obvazovým materiálem na odřená kolena. Pár jich samozřejmě bylo, ale při této hře nikdo necítí bolest a všichni jdou do toho naplno. Skvěle jsme si zahráli a boj to byl vyrovnaný, nikdo nakonec netušil, kdo získal nejvíce bodů, to jsme se dozvěděli až na nástupu při rozdávání diplomů. O 2 body vyhrál tým „Vosičky“ před „Broskvičkami“. Před táborákem jsme zašli ještě pro dřevo na oheň a po deváté hodině večerní si již opékali buřty (i chleba). Rychle jsme se všichni vystřídali a když jsme vše snědli, tak přišel opět pan Vok z Rožmberka a řekl, že jsme opravdu výborní rytíři – máme skvělý postřeh, rychlost a také bojovnost v duši. Ale také nám řekl, že ještě potřebuje prověřit naší statečnost a odvahu. Rozdal nám 2 šifry do týmu a my museli rozluštit místo, kam poběžíme. Vybrali jsme z týmu hlídku (dvojici) a ta běžela do lesa na místo určení. Mohli jsme použít baterky a místo v lese, které jsme hledali, bylo osvícené a tam jsme si v obálce vzali další obrázek do naší sbírky. Tentokrát jsme získali Macochu a hrad Bouzov. Samozřejmě že jsme si u ohně ještě vyluštili zajímavosti o těchto dvou místech a teprve potom nám pan Vok zahrál na kytaru a ještě chvíli jsme u ohně poseděli. Postupně jsme začali zívat a byli jsme opravdu unavení, takže nám ani nevadilo, když vedoucí vyhlásili, ať se jdeme umýt a že je večerka. Vyčistili jsme si zuby a šli jsme spát. Ve 23 hodin byl v táboře klid a my jsme usnuli jako když nás do vody hodí. Dobrou noc a zítra se těšíme na finále celotáborové hry!
Několik fotek na závěr...
|
Zpráva ze šestého dne letního soustředění LS3 v RZ Radost: 25. 7. 2024 (čtvrtek)
Soustředění
Přihlášení lektora
Doporučujeme:
