Důležité odkazy
| Letní soustředění LS3-2025 - den první |
 |
| Pondělí, 21 Červenec 2025 15:16 |
|
Dnes 19. 7. jsme se i my - „nejstarší děti“ z DL - dočkaly svého týdenního dobrodružství na Dolu. Hra začala ale již dávno před tím, kdy nám v červnu přišel domů do schránek „zvací dopis“ z Hollywoodu, kde nás producent Disney studia zval na konkurz do LA. Tehdy jsme měli v dopise i letenku a to vše jsme přinesli dnes ráno, abychom se mohli nalodit na palubu letu H22 a vydat se do LA. Sešli jsme se již v 8:15 u DL, kde nás přivítal producent filmového studia a zkontroloval dopis a to jak jsme přišli oblečeni. Měli jsme za úkol totiž předvést svou kreativitu a to díky tomu, že každý měl v dopise napsáno za jakou postavu má přijít. A tak se nám ráno začaly scházet „Mrtvé nevěsty“, „Wednesday“, „Karlík“, „Kloboučník“ a „Střihoruký Edward“. Od producenta jsme zamířili k odbavení do letištní haly, kde se nás ujal personál letiště. Museli jsme projít i scannerem, byl nám zkontrolován obsah příručního zavazadla. Pokud v něm byly problematické věci (elektronika, telefony, zbraně a jiné nebezpečné věci), tak nám byly takové věci zabaveny. Když jsme byli odbaveni, tak nás letušky začaly usazovat do „letadla“. Před odjezdem nás pozdravil do mikrofonu „pilot“ letadla a stewardky nám ještě daly lekci ohledně bezpečnosti a „zvracení“ do odpovídajících pytlíků. Navigátor už byl také připraven a tak jsme mohli přesně v 9:05 odstartovat. Let trval před hodinu a dvacet minut a protože letiště v LA bylo plné, tak jsme přistáli na nejbližším možném – v Myšticích – 10 km od našeho cíle. Vystoupili jsme se tedy zde, v „duty free“ jsme dostali zdarma občerstvení na cestu (jablko, sušenky, pití). Víc jsme si dovolit nemohli, dolary zatím žádné nemáme. A tak jsme se rozdělili do skupin – podle našich převleků – vyfasovali jsme mapy a vyrazili jsme směr „LA“. Záhy jsme pochopili, že cestou budeme plnit úkoly, při kterých si můžeme přivydělat pár dolarů, abychom do LA nedorazili úplně „švorc“. A tak jsme se pomalu začali připravovat na práci herců – hráli jsme pantomimu, pracovali jsme s textem, učili jsme se písničku, která osloví lidi na ulici, postavili jsme si provizorní příbytek v lese (kdybychom v LA nesehnali ubytování), získali jsme půl litru pitné vody od obyvatel místní vesničky a uklidili jsme v místních ulicích (což byly vyznačené pruhy v lese). Do centra města LA (neboli na Dol) jsme dorazili v 15 hodin tamního času, cestou jsme pocítili i změnu podnebí, protože oproti minulým dnům v Čechách, tady přeci jen hodně svítí sluníčko a je teplo. U místní restaurace nás čekala čtveřice servírek, které nás přivítaly a nabídly nám první jídlo zdarma a pro ty, kteří si chtějí připlatit, možnost využít VIP salónku. A tak se strhla dražba o 8 VIP míst. Někteří si cestou do LA vydělali přes 100 dolarů a tak si mohli dovolit něco utratit. Tyto VIP hosty čekaly v restaurace prostřené stoly, milá obsluha, přípitek i zákusek. A zbytek obyčejných lidí byl rád i za běžné menu (polévka, kuře na paprice). Po jídle nás v „ulicích města“ čekali majitelé bytů, kteří se těšili, že nám své reality pronajmou. A tak se strhl boj o ubytování. Dali jsme peníze dohromady a smlouvali jsme a zjišťovali jsme, na kterou úroveň bydlení máme finanční prostředky. Po těžkém boji nakonec všichni měli na první noc střechu nad hlavou. Ale jen co jsme vešli dovnitř, nám došlo, že nemáme svá zavazadla. Bohužel jak se to stává, naše kufry uvízly na jiném letišti a zatím nikdo nevěděl kde. První tóny „svolávací“ písničky nás vytrhli z přemýšlení a rychle jsme utíkali na nástup. Tam se objevil podivný pán (připomínající Einsteina), který nám začal povídat o filmovém průmyslu. Řekl nám, že nás je hodně a že ne každý najde v Hollywoodu své štěstí. Ale aby mohl lépe sledovat a hodnotit naše počínání, tak je třeba se rozdělit na menší skupinky. Volal si nás tedy jednotlivě k sobě a my jsme mu podali ruku a představili se. Pak jsme si šli vylosovat, do jakého týmu budeme patřit. Vznikly nám tak skupinky po 13 lidech následujících barev: žlutá, modrá, korálová a mátová. Vedoucí si také vylosovali barvu svého týmu a mohli jsme se vrhnout do plnění prvních úkolů. Na stanovištích jsme se učili skládat příběhy podle „story cube“, vytvářeli jsme krátké taneční choreografie, zdobili jsme si svá týmová trika, vymýšleli názvy týmů a také vyráběli maskoty. Hlavním stanovištěm byla hra „REŽISÉR – sochy“. Vybrali jsme si v týmu jednoho člověka, který se ujal role režiséra. Dostal fotografii, kde bylo 12 lidi oblečených do různých kostýmů společně s mnoha rekvizitami. A začalo „režírování“ akce, kdy režisér musel co nejrychleji instruovat své herce, kteří měli k dispozici spoustu kostýmů a rekvizit, a ti se začali ve všem přehrabovat a hledat vše na přání „rejži“. Nebylo jednoduché vše sladit a nakonec vytvořit obraz s 12 lidmi a se všemi detaily. Nejlépe se to podařilo týmu, který jako jediný stlačil čas pod 20 minut. A protože jsme dnes měli velmi pozdní oběd, tak jsme si před 19. hodinou odskočili na večeři (sekaná s bramborem) a pak jsme se vrátili zpět dokončit jednotlivé hry. A najednou se z ampliónu ozvalo, že je tu pracovník letiště, který nám řekne, na které pobočce uvízly naše kufry. S radostí jsme se k němu rozběhli a on nám řekl, že kufry jsou v „Roklince“ (místo v lese, vzdálené od tábora asi 800m). I přes únavu a zoufalství jsme rychle vyrazili směr les (někteří i běželi), vidina toho, že budeme mít své kufry byla silnější než únava. Ovšem když jsme došli do roklinky, tak jsme objevili nápis, že došlo k mylné informaci, že naše kufry byly přeposlány do skladu poblíž LA a že si je máme vyzvednout tam. Trochu jsme znejistěli a doufali jsme, že budou opravdu tam. Někteří už začali propadat zoufalství. Ovšem není větší radosti než se po celém dni setkat se svými věcmi a to se opravdu stalo. Vše jsme si odvezli do svých příbytků a hned jsme spěchali na první taneční trénink v tělocvičně. Nohy nás sice bolely, ale i tak jsme ještě dokázali zamakat. Při návratu z tréninku jsme šli rovnou do jídelny na druhou večeři a s chutí jsme si dali chleby s rybičkovou pomazánkou nebo s pomazánkovým máslem. Bylo již po desáté hodině večerní a tak nám vedoucí řekli, že nás čeká ještě vstup do hry – „noční průchod LA“. Rozdělili jsme se do 17 hlídek a ve 23:00 vyrazila první na trasu. Dostali jsme pokyny, abychom se drželi při sobě, že noční město je nebezpečné a plné podivných lidí. Cesta každé hlídce trvala asi 30min a nikdo se neztratil. Šli jsme bez baterek, dle světýlek a potkali jsme opravdu pestrou přehlídku osob z nočního života LA - „ženy, které provozují nejstarší řemeslo světa“, „bezdomovce“ Libora a Božku, ale i drogového dealera, opilce nebo feťáka. Mnohdy jsme se těchto postav podsvětí lekli a křik se rozléhal daleko do lesů. A tím jsme se mimochodem dost děsili i navzájem. Nakonec jsme se u bankovního makléře podepsali do kroniky a rychle jsme pokračovali do bezpečné části města. Poslední hlídka dorazila z lesa okolo 1 hodiny po půlnoci a odebrali jsme se k prvnímu spánku v našich nových příbytcích a pohroužili jsme se do svých snů o naší budoucí herecké kariéře. Jedna záhada nám ale stále vrtala hlavou a to nápis na našich týmových trikách „SWAMP KLUBOM“ 2025! Několik fotek na závěr...
|
Zpráva z prvního dne letního soustředění LS3 v RZ Radost: 19. 7. 2025 (sobota) 
Soustředění
Přihlášení lektora
Doporučujeme:
Komentáře
Věříme, že většina slečen zjistila, že spánek je fakt milá věc, když je jí extrémní nedostatek
No a my vedoucí jsme si opět otestovali, kdy ještě nedojde ke komatu, byť některé projevy mozku a těla při absenci spánku byly opravdu legrační (po protažení porady do půl sedmé ráno)...
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.