
| Letní soustředění LS3-2026 - den první |
|
| Pondělí, 17 Srpen 2026 15:25 |
|
Už je to tady. Dnes vyrážíme za letním dobrodružstvím na tábor do Dolu u Blatné. V 10 hodin dopoledne jsme vyjeli společným autobusem a první úkol – rozloučení s rodiči a cestu - jsme zvládli na výbornou. Po příjezdu do areálu nám pan řidič vyndal zavazadla, asistenti i vedoucí nám pomohli s věcmi a šli jsme se ubytovat na hlavní budovu. Zabydleli jsme se v pokojíčkách, obsadili jsme si postýlky a před dvanáctou hodinou polední jsme šli na první nástup. Na „Pařízkách“ (jak říkáme místu nástupu) se nám představili asistenti a vedoucí a také jsme si řekli základní táborová pravidla. Poté jsme vyrazili na oběd, kde nás čekala zeleninová polévka a koprovka s bramborem a s vajíčkem. Následoval polední klid a tak jsme si zalezli do pokojů a hráli jsme hry nebo jsme pletli náramky. Ale protože jsme měli první den spoustu energie, tak jsme se již těšili na odpolední hry. Ve 13:30 zaveleli vedoucí nástup a my už věděli kam jít. Tam jsme se dozvěděli, že nás čeká první „divadelní scénka“ a šli jsme tedy hledat, kde se bude odehrávat. Při příchodu k bazénu jsme se rozhlédli a hned jsme uviděli podivnou chaloupku, vyzdobenou zelenými hábity, obmotanými hady okolo zábradlí a vyhřívajícími se kočičkami na zápraží. Byla to totiž chaloupka, ve které žije čarodějnice. Byla to milá osoba, která byla trochu zapomnětlivá, ale přátelská a upovídaná. Říkala, že by nám ráda povyprávěla pohádkový příběh, ale že je dost zapomnětlivá a už si nepamatuje, co nám chtěla říct. Proto také vařila lektvar „vzpomínek“, ale chyběly jí některé ingredience. Proto nás poprosila, jestli bychom jí do večera nepřinesli pavoučí nožičky, živou vodu, dračí vejce a bylinky, jejichž moc je vždy nejsilnější. Také nám čarodějnice dala mapu okolních lesů a luk, abychom se zde trochu vyznali a tak jsme nejdřív vyrazili na výpravu. Šli jsme všichni společně k „Morlorovi“, což je malinký lesík kousek od tábora. Toto místo se takto nazývá již několik let podle toho, že se zde kdysi dávno odehrával Nekonečný příběh a vystupoval v něm právě i Morlor. Zde na nás na kamenech čekali asistenti, aby se přidali k naší výpravě. Dále jsme se vydali ke kapličce, kde byla na schodech položena táborová KRONIKA a v ní bylo ukryto, kdo bude v jakém týmu. Eliška nás tedy přečetla a my jsme si stoupli k sobě a vytvořili jsme tak 4 týmy – zelený, modrý, růžový a korálový. Pak jsme začarovali asistenty a najednou se u nich objevily různé barvy krepáků a my hned věděli, který kam patří. Dále jsme šli do lesa nad táborem na místo zvané „Skála“. Tam seděli 4 vedoucí, kteří také měli u sebe barevný proužek. A tak si z lesa každý tým přivedl svého asistenta i vedoucího a šli jsme rovnou na svačinu do jídelny. Pochutnali jsme si na osvěžujících jogurtech, protože venku bylo opět pěkné vedro, a šli jsme na nástup. Teď nás teprve čekaly úkoly, při kterých jsme měli získat potřebné ingredience pro čarodějnici. Rozdělili jsme se tedy po týmech na jednotlivá stanoviště a v průběhu odpoledne jsme se všichni všude vystřídali. V lese jsme prolézali bludištěm z lan, které hlídal pavouček, abychom poté dostali pavoučí nožičku. Ve „Věžích“ (další místo v lese) jsme sbírali „bylinky“ (barevná víčka) a třídili je do kyblíků podle nadepsaných bylinek. Ovšem nebylo to tak jednoduché, protože se v prostoru občas objevila vosa, která byla pěkně neposedná a chytala nás. My jsme potom museli „bylinku“ zahodit a vrátit se zpět na start. V táboře jsme hráli na spodním hřišti hru o zisk dračího vejce, kde jsme museli projevit obratnost při překážkové dráze a spolupráci, když jsme museli společnými silami přenést vajíčka na látce. A abychom získali „živou vodu“, tak jsme hráli hru s vodou, kdy jsme ji museli přenášet pomocí houbiček, přelévat z kelímku do kelímku v řetězu a nakonec dostat co nejvíce vody do kyblíčku, ve kterém plaval pinpongáč a my ho potřebovali dostat ven. Vše jsme splnili a tak jsme mohli jít na večeři. Dali jsme si rizoto se sýrem a s červenou řepou a pak už jsme se těšili k čarodějnici, abychom jí ukázali, co všechno jsme pro ní získali. A tak jsme hned z večeře šli za ní. Byla moc ráda, všechny ingredience přimíchala do lektvaru a skutečně si vzpomněla (i když né úplně), že nás čeká královský příběh. A abychom vše pochopili, tak musíme večer nahlédnout do zámku – což znamená – jít na noční hru. Ale abychom se mezi sebou lépe poznali, darovala nám čarodějnice barevná trička dle našich týmů. Čarodějnici jsme poděkovali a těšili jsme se na večerní dobrodružství. Ještě před tím jsme šli do tělocvičny, kde jsme hráli hry, trochu jsme trénovali a také jsme si připomněli choreografie z uplynulého tanečního roku. A když se sešeřilo, tak jsme si vytvořili hlídky a vedoucí rozepsala na tabuli, kdo kdy půjde. Šli jsme se na pokoj připravit a v devět hodin večer vyrazila první hlídka na trasu. Nejdřív jsme ještě v areálu tábora potkali šaška. Ten nám řekl, že nás pustí do království, které je trochu podivné. Kralují v něm 2 králové a 2 královny. Šašek nám dal na ruku svítící náramek, aby všichni v zámku věděli, že jdeme od něj a nechali nás v klidu projít a poslal nás k lesu za světýlkem. Tam, u hlavního vchodu do zámeckých komnat, stály 2 komorné. Povídaly nám o tom, jak slouží svým paním a často vidí nejlépe věci, které se v zámku dějí. Prozradily nám, že obě královny jsou v očekávání – čekají miminka. Daly nám razítko na ruku a připomněly nám, abychom se dobře dívali a také se ničeho nedotýkali. Pokračovali jsme tedy dále po světýlkách hlouběji a hlouběji do lesa. Na cestě jsme potkali pana krále, který se jen na skok vrátil z války, aby se nás zeptal, jestli víme, co všechno patří do zámku. My jsme se nenechali zaskočit a pohotově jsme mu řekli, že je to např. koruna, žezlo, jablko, trůn, plášť, atd. Také nám dal razítko a mohli jsme pokračovat v naší cestě. Šli jsme dlouho a dlouho po světýlkách, až se objevila královna. Ta nám řekla, že ona by měla vládnout, jen ona. Přivedla nás k druhé královně, která právě rodila. Porodila chlapečka, ale zlá královna ho vzala k sobě a hodné královně podvrhla kočku. Poté jí vyhnala ze zámku, že je čarodějnice a my jsme viděli, že sama těhotná nebyla a vyndala si z pod šatů polštář, kterým byla vycpaná. Viděli jsme tedy, jak se vše skutečně událo, zapamatovali jsme si to a pokračovali jsme dále po světýlkách. Dorazili jsme až ke 2 strážím, kteří nás poprosili, abychom se zapsali do kroniky, aby v zámku nebyl holubník a necoural se tu kdekdo. Dostali jsme od nich svítící vajíčko, které nás bude tuto noc chránit před zlými sny a také jsme si pochutnali na perníčku, který měl tvar zámku. Poté jsme šli už po cestě zpět do tábora a postupně jsme se ukládali ke spánku. Poslední hlídka dorazila po desáté hodině večerní. Byli jsme tak plní dojmů, že nám ještě chvíli trvalo, než jsme usnuli. V jedenáct hodin v noci už byl v táboře klid. Dnes jsme se tedy dozvěděli, že naše táborové téma je pohádka „7 krkavců“. Budeme tedy celý týden hrát hry a bojovat za pravdu, aby dobro zvítězilo! Dobrou noc. Několik fotek na závěr...
|





