Informace pro aktuální školní rok 2024-25 

  Archiv informací z předchozího školního roku 2023-24 

 (prosím nepoužívejte uvedené informace k platbám na nový školní rok, mohou se změnit)

 {jcomments off}

Dnes je již 6. táborové ráno a už jdeme pomalu do finále. Ráno probíhá jako vždy a k tomu krásné počasí. Po provedení ranních rituálů – zuby, oblékání, snídaně a úklid – jsme šli na trénink. Chybí nám dotrénovat již jen poslední část choreografie.

Po hodině tréninku jsme šli na svačinu do jídelny. Měli jsme totiž meloun a je docela dost vos, takže jídelna byla nejlepší volba. Na nástupu byla nejdříve scénka ze života BS. Tentokrát ležel Béďa na posteli a začínaly se o něho pokoušet nemoci. Nejdříve začal špatně slyšet, až ohluchnul úplně a také se mu stávalo, že měl halucinace. Ale přesto stále skládal… a přesto, že on sám své skladby již nikdy neslyšel, tak byly nádherné. Po scénce nás vedoucí pozvali na hru „Záchod“. Z chatky vedoucích postupně nastupovaly „nemoci“ – Otrava, Tinitus, Hluchota, Slepota, Mánie, Paranoa, Halucinace,… a na konci vylezl i „Vitamin C“, který bude náš pomocník. Ve vymezeném prostoru uprostřed hřiště bylo území, kde se nacházelo spoustu „vitamínů“ (víček). Naším úkolem je bylo vysbírat a donést si je do své základny (v rohu hřiště). Jenže v hřišti se pohybovaly právě zmíněné nemoci, které když nás chytili, tak jsme museli vitamín zahodit zpět do středu hřiště a ještě se běžet poklonit Gabče s Dádou a ti nás postříkali vodou. Hráli jsme 4x5 minut a byl to boj. Vedoucí nám ke hře pouštěli ty největší hity a to nás motivovalo k nejlepším výkonům. A i když jsme dávali „Nemocem“ (vedoucím a asistentům) zabrat, tak se jako správné nemoci nedali a bylo těžké je porazit.

Po skončení hry jsme šli ještě před obědem na půl hodinky do bazénu, abychom se osvěžili. K obědu jsme měli zeleninovou polévku a rýži s masem a s omáčkou. Do obchůdku jsme si zašli dokoupit zásoby a pak již následoval klid. Někteří ho využili k pletení náramků, někteří si nechali zaplétat copánky od vedoucích a „Broskvičky“ psaly kroniku. Lehce po 14. hodině byl nástup i se scénkou. Opět to byla velmi výpravná scénka, která nám měla přiblížit děj opery „Tajemství“.  A tak jsme bedlivě sledovali a snažili jsme se zapamatovat scénku i hlavní zápletku. Po scénce jsme se rozdělili tak, že 1 tým šel do lesa na hru „Jeskyně“ (a pak na hru „Dalekohled“), jeden tým šel šifrovat a 2 týmy šly do tělocvičny na trénink.

Poté jsme si dali svačinu a odpočinek v bazénu a týmy se vyměnily. Takže všichni prošli všechny stanoviště a před večeří jsme se opět ještě vykoupali v bazénu. Hra v lese spočívala v tom, že jsme přišli k bludišti z lan a vedoucí nám řekli, že je to cesta k tajemství. Stejně jako pan Kalina ve scénce se prodíral tunelem k pokladu, tak mi také. Nebylo to vůbec jednoduché, protože kromě vzdušných nástrah (lana, provazy, nitě) nás trápili ještě „zemní nástrahy“, což byly zahrabané PET láhve. Pokud jsme tedy rozezvučili zvonečky nebo rolničky nebo zapraskala láhev pod našima nohama, tak jsme dostali trestný bod. Když jsme se celý tým dostali k jeskyni, tak jsme vybrali 3 lidi, kteří znali šifru, která byla uprostřed a ti tam zůstali a začali luštit. Ostatní se pomalu vraceli zpět. Po vyluštění zprávy se rychle vydaly bludištěm do cíle i zbylé děti a teprve když prolezli všichni cílem, tak se stopoval čas. Poté luštitelé přečetli zprávu, v které stálo, že toto je dopis od frátera Bonifáce a že pokud chceme hledat poklad, že musíme utíkat na spodní hřiště a vyhledat vedoucího s dalekohledem. A tak jsme se rozeběhli z kopce dolů hledat danou osobu. A když jsme jí našli, tak nás zavedla na louku za silnici. Tam jsme se jako tým rozdělili a půlka šla ještě dál, až k „Morlorovi“. Odtud museli předvádět pantomimou místa, kam jsme my, co jsme je pozorovali dalekohledem, museli doběhnout pro zprávu. A tak jedni předváděli „dámské sprchy“, „wc v jídelně“, „ohniště“,… Vše jsme celkem dobře poznali a vždy jsme zase zpět přinesli k týmu kousek zprávy. Když jsme měli všechny části zprávy, tak jsme dokázali přečíst, že se máme jako tým zase spojit a běžet na chatku č. 1 a tam hledat svůj poklad. Rychle jsme tedy utíkali zpět do tábora a v dané chatičce jsme našli naše týmové vedoucí a asistenty. A tak stejně jako v opeře i my jsme poznali, že naším největším pokladem jsou naši nejbližší.

Po odpoledním programu následovala večeře a měli jsme všemi oblíbené špagety a spoustu lidí si došlo přidat. V 19 hodin byl večerní nástup, kde se rozdávaly hned 3 sady diplomů za dnešní hry. Na závěr nástupu přišel pan Vok z Rožmberka (což bude hlavní postava zítřejší scénky) a pozval nás na „boj“ na hru Totem. Řekl, že by do své družiny potřeboval statečné rytíře a že tým, který vyhraje si půjde jako první opékat buřty! Tak to byla motivace akorát pro nás. Hráli jsme na spodním hřišti a protože při Totemu nikdo nikoho nešetří, tak se přišla dívat i zdravotnice (Míša) a rovnou s obvazovým materiálem na odřená kolena. Pár jich samozřejmě bylo, ale při této hře nikdo necítí bolest a všichni jdou do toho naplno. Skvěle jsme si zahráli a boj to byl vyrovnaný, nikdo nakonec netušil, kdo získal nejvíce bodů, to jsme se dozvěděli až na nástupu při rozdávání diplomů. O 2 body vyhrál tým „Vosičky“ před „Broskvičkami“.

Před táborákem jsme zašli ještě pro dřevo na oheň a po deváté hodině večerní si již opékali buřty (i chleba). Rychle jsme se všichni vystřídali a když jsme vše snědli, tak přišel opět pan Vok z Rožmberka a řekl, že jsme opravdu výborní rytíři – máme skvělý postřeh, rychlost a také bojovnost v duši. Ale také nám řekl, že ještě potřebuje prověřit naší statečnost a odvahu. Rozdal nám 2 šifry do týmu a my museli rozluštit místo, kam poběžíme. Vybrali jsme z týmu hlídku (dvojici) a ta běžela do lesa na místo určení. Mohli jsme použít baterky a místo v lese, které jsme hledali, bylo osvícené a tam jsme si v obálce vzali další obrázek do naší sbírky. Tentokrát jsme získali Macochu a hrad Bouzov. Samozřejmě že jsme si u ohně ještě vyluštili zajímavosti o těchto dvou místech a teprve potom nám pan Vok zahrál na kytaru a ještě chvíli jsme u ohně poseděli. Postupně jsme začali zívat a byli jsme opravdu unavení, takže nám ani nevadilo, když vedoucí vyhlásili, ať se jdeme umýt a že je večerka. Vyčistili jsme si zuby a šli jsme spát. Ve 23 hodin byl v táboře klid a my jsme usnuli jako když nás do vody hodí. Dobrou noc a zítra se těšíme na finále celotáborové hry!

Několik fotek na závěr...

{gallery}foto/2024/LS3/den-6{/gallery}

{jcomments on}

Máme tu další táborové ráno. Počasí nám stále přeje a déšť se nám naštěstí zatím vyhýbá. Dnes jsme po snídani hned vyrazili do tělocvičny a učili jsme se další část z naší choreografie – Prodanou nevěstu – a už se pomalu blížíme ke konci. Po tréninku jsme šli na svačinu (jablko) a poté následoval nástup. Nejdříve byla scénka jak se BS vrátil ze Švédska zpět do Prahy. Byl rád, že je doma, ale tady se hádaly různé politické strany a byl z toho trochu přešlý. Taková krásná zem a nevážíme si jí. A tak se rozhodl složit 6 symfonických básní. Bedřich nám řekl, že si zahrajeme vodní hry na oslavu jeho skladby „Vltava“.

A tak jsme se šli převléct do plavek a zahráli jsme si „Majáky“. Měli jsme zavázané oči a uprostřed byly kýble plné vody. Každý jsme dostali kelímek, do kterého jsme si nabrali vodu a šli jsme za zvukem. 4 vedoucí seděli v rozích hřiště a vydávali zvuk (klepání, pískání,…). Když jsme došli ke zvuku, tak jsme mohli kelímek vyklopit na vedoucího. Ovšem ti měli také „zbraň“ – vodní pistole. A tak nám polití oplatili! Za chvíli jsme byli všichni mokří, ale pobavili jsme se a i po skončení hry ještě pokračovala vodní bitva.

Druhá vodní hra byla zaměřená na přesun co největšího množství vody v časovém limitu. Na pomoc jsme měli kelímky (vodu v kelímku jsme si museli přehazovat a přelévat) a na konci trasy jsme mohli použít vodovodní potrubí, kterým jsme bezpečně dostali vodu do kýble v cíli. Tuto hru vyhrály „Vosičky“ těsně před „Plísňákama“. Poté již byl čas oběda a tak jsme šli do jídelny.

Měli jsme zeleninový vývar a knedlo zelo vepřo. Pak jsme vzali obchůdek útokem a šli jsme si odpočinout na chatičky. Ve 14 hodin byl odpolední nástup se scénkou. Tentokrát naši herci ztvárnili operu Libuše. A tak jsme bedlivě poslouchali všechny detaily, jak Libuše rozsoudila spor, jak jí byly oporou její sestry Kazi a Teta, jak se vypravila družina (v čele s koněm) za Přemyslem a jak si budoucí kníže sbalil na hrad kabelu se střevíci z lýka. To aby se pamatovalo na to, z jak chudých poměrů pocházel. Po scénce jsme si rozdali diplomy za dopolední hru, přidali jsme si na bodovací tabuli další slabiku ze Smetanových oper „LI“ a dozvěděli jsme se, že půjdeme na šipkovanou. A téma bylo jasné – Libuše a její rod. V týmu jsme se rozdělily do tří hlídek a postupně jsme vyráželi na start. Na cestu jsme dostali rady jaké fáborky sledovat cestou a také nám vedoucí nakreslili na tváře slovanské runy. Většině hlídek trvala cesta hodinu a půl a cestou jsme potkali i tyto postavy: Libuši, Kazi, Tetu, Přemysla, ale třeba i koně. Prověřili jsme své znalosti z historie a také jsme cestou vymýšleli básničku a s Přemyslem jsme změřili síly v páce. Když jsme čekali v táboře na svůj čas odchodu, tak jsme trénovali táborovou písničku, dokončovali jsme práci na našich mapách a dopisovali jsme si informace do svých notýsků. V průběhu odpoledne jsme měli k svačině jogurt a jablíčko a na půl sedmou jsme se stihli všichni vrátit a dát si vynikající buchtičky se šodó.

Chvíli po večeři následoval nástup a další hledačka. Tentokrát každý tým hledal jedno zajímavé místo v Čechách a když jsme vyluštili místo, kde je kartička ukrytá, tak jsme tam běželi a jeden tým vzal vždy kartičky pro všechny. Opět jsme se zapotili u šifrování, ale nakonec jsme to všichni zvládli a do svých notýsků jsme si mohli nalepit – Panskou skálu, vyhlídku Máj, Sázavu a hrad Lipnici. Poté jsme si dali druhou večeři (chleby s pomazánkovým máslem) a šli jsme do lesa na dřevo. Večer jsme si totiž udělali oheň a seděli jsme a zpívali písničky pod vedením Markétky a její kytary. Od ohně jsme pak postupně odcházeli do sprch a spát. Večerka dnes byla ve 23:00.

To jsme ovšem netušili, že dnešní den tím ještě nekončí. Před půlnocí nás začali vedoucí budit, že je noční hra. Vzbudili vždy osazenstvo dvou chatiček a ty se rychle oblékli a vyšli ven před chatky. Tam je čekal Bedřich, který jim řekl, že složil ještě další 2 opery, které nám nyní představí. A řekl, ať jdeme na pařízky. A tak jsme šli. Na pařízkách byly 2 osoby, které sehrály scénku z opery „Hubička“. Při závěru scénky řekla dívka, že oni se mají se svým milým rádi a nepotřebují lektvar lásky, který měli schovaný v košíčku. A tak nám ho dali se slovy, abychom šli do lesa a našli někoho, kdo ho potřebuje. V dálce jsme viděli světýlka a tak jsme šli podle nich. Přišli jsme do lesa a tam stál „Mameluk“. Řekl nám, že je myslivec a že se mu zdá, že v lese řádí pytlák. Za chvíli ho zahlédl a zavelel, abychom běželi s ním. A opravdu jsme za chvíli narazili na pytláka. Myslivec se naštěstí zdržel a nedohnal ho. Pytlák nám vyprávěl o své milé, ale úplně si nebyl jist její láskou. A tak jsme mu nabídli lektvar lásky. On ho přijal a když Anežka přišla (což byla jedna ze dvou vdov), tak ho vypila. Oba se objali a jejich láska byla stvrzena. Přišla se podívat i druhá vdova, která z jejich lásky měla velkou radost. Pak jsme ale zase uslyšeli myslivce jak nás vyhání z lesa a tak jsme dali nohy na ramena a začali jsme utíkat pryč. V táboře jsme se již uklidnili a rychle jsme šli zalézt do postýlek. Tak dobrou noc a snad už teď bude klid!

Několik fotek na závěr...

{gallery}foto/2024/LS3/den-5{/gallery}

{jcomments on}

Máme tu další táborové ráno. Opět je teplo a slunečno a tak vylézáme z chatiček rovnou v kraťasech a v triku s krátkým rukávem – samozřejmě v týmovém triku – takže šetříme maminkám práci s praním. Nic jiného totiž nenosíme.

Po snídani byl dnes nástup se scénkou, kde jsme se dozvěděli, že BS odjel do Švédska, kde působil jako dirigent. Poté jsme šli do tělocvičny a po společné rozcvičce si vždy Bušíto došla pro jeden tým a přivedla ho ke vstupu do lesa. Zde začínal „okruh Švédskem“. Rozdělili jsme se v týmu do 3 hlídek a poté jsme po fáborkách vyrazili na trasu. Nejdříve jsme šli poslepu a vedl nás jen jeden vidící. Ve Švédsku totiž v zimních měsících panuje většinu dne tma. Přišli jsme tak k prvnímu stanovišti, kde jsme si šátky mohli sundat.

Zde jsme tvořili origami – „práskačku“ – protože Švédi jsou velmi tvořivý a kreativní národ. Po splnění úkolu jsme pokračovali po trase až jsme došli ke 2. stanovišti. Tam nás čekal „lov lososů“ – prutem jsme vylovili z daného prostoru dřevěné rybičky. Na dalším stanovišti jsme házeli na cíl a učili se tak zaměřit a přesně cílit, stejně jako to dělají Švédi při svém národním sportu „Curling“. A na posledním stanovišti jsme třídili odpad, protože v tomto oboru patří tento severský národ mezi nejlepší. Pak už jsme spěchali do cíle, aby se nám stopnul celkový čas. A protože nám do oběda zbylo ještě trochu času, tak jsme se šli koupat do bazénu. Jen za vidinou jídla nás dokázali vedoucí dostat z vody ven a šli jsme na oběd.

Měli jsme gulášovou polévku a pečené kuře s pečenými bramborami a s mrkvovým salátem. Navštívili jsme samozřejmě i obchůdek a šli si odpočinout na chatičky. Ve 14:00 byl nástup i se scénkou. Tentokrát jsme se podívali na úryvek z opery Dalibor. Poté nám BS řekl, že půjdeme hrát „Meče“ a také hru „Svaž si svého vedoucího“. Dva týmy tedy vyrazily do lesa, kde bylo připraveno 49 „mečů“ s obrázky hudebních nástrojů. Nejdříve jsme si mohli všechny obrázky prohlédnout a hlavně jsme si v týmu rozvrhli, kdo si který obrázek bude pamatovat a pak už začal boj, kdo bude u meče první. Všechny týmy se postupně na hře vystřídaly a hrály tak všichni proti všem. V tomto souboji nakonec vyšli jako vítězové žlutí nebo-li „Vosičky“. V táboře se zatím hrála hra „Svaž si svého vedoucího“, kdy byl asistent s vedoucím svázán k sobě provazem a v daném prostoru měli naházená víčka, která děti vysbírávaly. Nesměl je ovšem chytit ani vedoucí ani asistent, jinak museli víčko zahodit a běžet zpět na start. Doplňkově jsme také trénovali základní uzly a stačili jsme se – do večeře – všichni vystřídat i v bazénu, což jsme krásně stihli.

Pak jsme si jen odběhli na večeři (měli jsme zapečené těstoviny) a téměř hned následoval nástup. Rozdali jsme si diplomy za odpolední hry, zatancovali jsme si choreografii a také jsme si zazpívali táborovou písničku, kterou už celkem dobře umíme. Následovala „hledačka“ obrázků z naší vlasti. Tentokrát jsme mohli být jen ve dvojicích a tak jsme museli všichni dokázat, jak ovládáme různé druhy šifer. Morseovka byla samozřejmě základ. Vše jsme si nalepili do notýsků, zaznamenali si a protože už bylo hodně hodin, tak vedoucí zaveleli, že bude druhá večeře a pak „zábavný večer“.

Připravili jsme venku před chatkami lavice a Míša (organizátorka a moderátorka této akce) přivítala 2 soutěžní týmy. Jeden byl tvořen Aničkou T., Chury, Beatkou a Bušítem a říkaly si „Hvězdičky“. Mimochodem přišly celé v bílém a pokřik také měly. Druhý tým nakráčel za zvuku hudby jako „Ženy v černém“ (i když součástí týmu byl i jeden muž v černém - Dáda). I tento tým ve složení – Monička, Fialka, Anička N., Markét a Dáda – měl svůj bojový pokřik. Po přivítání se vedoucí a asistenti pustili hned do hry. Hrála se klasická pantomima (známá místa nebo osobnosti z Čech), poté musel jeden člověk popisovat produkty z Madety, což také nebylo úplně lehké, protože názvy byly složené – např. jihočeské AB máslo, jihočeská smetanová pochoutka,…. Nejvíc nás bavilo, když Míša dávala nápovědy a soutěžící hledali, kterého dítěte se to týká. Např. museli poskládat z našich prvních písmen křestních jmen českou řeku nebo hrad, hledali dítě s nejtvrdším příjmením (Skálová), toho, kdo má na táboře sourozence nebo toho, kdo je poslední v abecedě (dle příjmení i jména). Samozřejmě nechyběla hra „jak dobře znáš Danceline“ a tentokrát se hádali letošní choreografie, kdo je autorem a které děti danou skladbu tancovaly a zároveň jsou na táboře. Moc jsme se nasmáli, vedoucí i asistenti šli do hry naplno a nakonec vyhrály „Ženy v černém“ a „Hvězdy“ jim k vítězství pogratulovaly. Zábavný večer skončil ve 22:00 a pak už jsme si šli rovnou vyčistit zuby, převléct a spát. Byli jsme celkem unavení, takže v půl jedenácté byl již v táboře klid!

Několik fotek na závěr...

{gallery}foto/2024/LS3/den-4{/gallery}

{jcomments on}

A je tu další táborové ráno. Opět se probouzíme do teplého letního dne a kromě pár výjimek všichni spí až do budíčku. V 8:30 nás upozorní písnička „Bobík“, že máme jít na snídani a tak trochu zrychlíme a jdeme. Dnes byl nástup hned po snídani a na scénce jsme pokročili dále v životě BS.

Ten odcestoval do Prahy a potkal se zde se svými současníky – Fr. Palackým, Boženou Němcovou, Eliškou Krásnohorskou – a ti všichni mu potvrdili jak je důležité vzdělání. I nás poté BS pozval na dopolední hru „Vzdělání“. Nejdříve jsme šli ale všichni do tělocvičny a teprve po půl hodině společného tréninku se vždy jeden tým „odpojil“ a šel na hru ven. Tam jsme absolvovali všechny stupně vzdělání. Od MŠ, kdy jsme lezli po kolenou a sbírali víčka dle barvy, přes ZŠ, kde už jsme ze sesbíraných dřívek stavěli věže až na SŠ, kde bylo naším úkolem nakouknout na 5 vteřin pod šátek, kde byl na platě od vajíček vyskládán obrazec z různých barev víček, a po opětném zakrytí postavit stejný obrazec do prázdného plata. Nebylo to úplně tak jednoduché a jen 6 lidem z tábora se podařilo takto „přestavět“ daný obrazec při 3 různých obtížnostech (ostatním se to ale také podařilo alespoň jednou). Když jsme jako týmy splnily i středoškolské vzdělání, tak jsme mohli stoupat ještě výš, až do lesa.

Tam nás čekala krátká „kimovka“, při které jsme si měli zapamatovat uskupení teček na papíře. V závěru jsme museli vše namalovat a ideálně to mít správně. Jako bonus byla možnost složit si velkou barevnou krychli ze dřeva. A i když jsme se s tím občas trápili, tak nakonec jí všechny týmy složily. V průběhu dopoledne jsme si dali ke svačině banán a 3 týmy, které stihly hru včas dokončit, mohly ještě před obědem do bazénu (čtvrtý tým šel do bazénu odpoledne). Za celé dopoledne jsme natrénovali i dost velkou část sestavy – za zvuků „Vltavy“ a dalších hitů.

K obědu jsme měli bramborovou polévku a rajskou s masem a těstovinami. Dnes jsme prvně mohli i do obchůdku a tak jsme nelenili, doběhli jsme si pro peněženky a hurá do fronty. Polední klid jsme dodrželi až do 14 hodin a poté byl nástup, kde každý tým odprezentoval svou „síť“, název a hlavně pokřik.  Názvy jsou následující: Vosičky, Plísňáci, Broskvičky a Bejbybelky. A protože už jsme si dnes vzali na sebe naše krásná, nově pomalovaná týmová trika, tak jsme se šli vyfotit. Nejdřív všichni děti, vedoucí a asistenti, a poté po týmech. Každý si vybral místo, které se mu líbí a tam je přišla Jíťa vyfotit.

Ke svačině jsme měli buchtu - perník. Po občerstvení jsme šli na nástup a hlavně na scénku. Tentokrát se týkala opery „Prodaná nevěsta“. Dávali jsme bedlivý pozor, abychom věděli o co jde, což se nám bude hodit v následující hře. A protože trochu pršelo, tak jsme šli do salaše a tam jsme si dali další „hledačku“ a luštění. Opět jsme luštili morseovku a další šifry, abychom získali do svých notýsků nová místa z „naší vlasti“. Když jsme měli vše hotovo, tak jsme s Markét trénovali další část táborové písničky a pak už si začali vedoucí brát – vždy jeden tým – na odpolední hru. Jednalo se o „Kohoutka a slepičku“ na téma „Prodaná nevěsta“. A tak jsme běhali po táboře, hledali stanoviště na která bychom mohli vstoupit a začít hru. Vstup do hry jsme našli u lesa, namalovali jsme si srdíčko na čelo a hledali jsme dál…. Při úkolech jsme pletli náramky, dokazovali „Kecalovi“, že umíme jazykolamy i hádanky, luštili křížovku, nesli jsme psaníčko od Mařenky k Jeníčkovi, smlouvu od Kecala a nakonec jsme se naučili nejznámější část písničky z Prodané nevěsty (Proč bychom se netěšili,…) a běželi jsme do cíle k bazénu a při tom zpívali. Na konci hry nás čekal Jeník s Mařenkou a my to celé pochopili. Že „prodat“ Mařenku byl vlastně skvělý plán, protože Jeník je synem statkáře Míchy a ve smlouvě bylo, že právě nejstarší syn si musí vzít Mařenku za ženu.

Do večeře stihly hru odehrát 2 týmy a zbylé dva si jí zahrály po večeři. Mezi hrami jsme stihli si zahrát „živé pexeso“ a nalepit si každý snad 10 štítků na čelo při hře „Kdo je kdo“. Na večerním nástupu jsme si rozdali diplomy a body do celotáborové hry a dali jsme si ještě 2 hledačky, abychom měli další místa na naší mapu. Tentokrát to byl zámek Lednice a řeka Dyje. K druhé večeři byl chleba s pomazánkovým máslem. Mysleli jsme si, že už se půjdeme chystat na večerku a najedou zazněla svolávací písnička. Přiběhli jsme tedy na nástupu a dozvěděli jsme se, že Bedřich bloudí v lese a volá nás na pomoc. Vylosovali jsme si tedy pořadí týmů a jako první do lesa vyrazili „Broskvičky“.

V lese na cestě jsme potkali zmateného BS, který se držel za hlavu a lamentoval, že mu někdo ukradl jeho buřinku. Měl celkem jasné podezření, že v tom mají prsty „postavy z jeho oper“. Zdá se mu totiž, že občas ožívají a tropí hlouposti. Poslal nás tedy dál do lesa, abychom je našli a zkusili jim tajně buřinku vzít a přinést mu jí zpět. Nebyl to úplně snadný úkol, ale nakonec jsme „je“ našli v lese ve věžích, kde byly 2 vdovy, čert, Dalibor, Jeník s Mařenkou, Kecal … bavili se a dováděli, ale pak šli společně do hospůdky, posedali si a za chvíli usnuli a to byla šance pro nás. Hned jsme si všimli, že Kecal má buřinku pana Bedřicha na hlavě, naštěstí si jí do hospody sundal a my jí mohli „ukrást“. Poté jsme rychle chvátali za BS, aby nás postavy nedohnali a pak už jsme mohli jít zpět do tábora. Do půlnoci byly všechny týmy zpět. Jen jsme si vyčistili zuby, převlékli do pyžam a šup do postýlek. Tak tedy dobrou noc a sladké sny!

Několik fotek na závěr...

{gallery}foto/2024/LS3/den-3{/gallery}

{jcomments on}

Dnešní ráno začalo budíčkem v 8:00. Do některých chatek od brzkých ranních hodin svítilo sluníčko a tak nás dne probudilo hlavně teplo. Po včerejší noční hře jsme usnuli velmi rychle a celá noc byla klidná. V půl deváté jsme šli na snídani a každý si vybral na co měl chuť. Ve výběru byly křupínky s mlékem, rohlík s nutellou, salámy, sýry, zelenina i sladká vánočka. Vedoucí přidělili službu týmu, který se bude starat celý den o úklid stolů po jídle a také bude zapisovat dnešní den do kroniky. Po snídani jsme měli 15 minut na úklid a pak už se rozezněla svolávací písnička a šli jsme na trénink.

Dnes jsme už začali trénovat táborovou choreografii a její první část je věnována – jak jinak – pribináčkům. Monča nás naučila i kousek další části „Vltava“. Po tréninku jsme si dali svačinku (ovoce) a připravili jsme se na nástup. Proběhla scénka ze studentského života Bedřicha Smetany. Ten nebyl zrovna vzorný student a škola ho nebavila, ovšem v hudební výchově vynikal.

Poté přišel dospělý Smetana a byl spokojený, že jsme ho včera večer poznali a že už víme, že není „smetana jako Smetana“. A tak nám za odměnu rozdal týmová trika, kde byl i název našeho tábora „MÁ VLAST“. Poté nás pan Smetana pozval na strategii, kde budeme sestavovat symfonický orchestr. A tak jsme všichni vyrazili do lesa do věží, kde jsme hru hráli. Nebylo to úplně tak jednoduché poskládat orchestr ze všech nástrojů, bránit své „suroviny“ a zároveň „krást“ u ostatních týmů. Každý tým měl své běhače, obránce a také jeden „mozek“, který celou akci řídil a vysílal své běžce pro suroviny, ale i do směnárny, aby co nejrychleji vše sestavili. Nakonec vyhrál žlutý tým.

Na obědě jsme si pochutnali na nudličkové polévce a na kuřeti na smetaně s knedlíkem. Následoval polední klid a poté koupání. Dnes bylo ještě o pár stupňů tepleji než včera, takže jsme hodinové koupání a blbnutí v bazénu uvítali. Ke svačině jsme měli rohlík s pomazánkovým máslem a poté byl nástup se scénkou.

Odpoledne si vždy představujeme jednu z oper BS a tentokrát to byli „Braniboři“. Samotný BS pak přišel a dal nám první zkratku své opery na bodovací tabuli – BRA. Tato pomůcka nám pomůže zapamatovat si nejznámější díla BS. Také jsme dostali notýsky – Má vlast – do kterých budeme sbírat obrázky zajímavých míst v ČR. Ale nebude to tak jednoduché. Hned první tři obrázky jsme museli hledat po táboře a to tak, že nám vedoucí přečetli básničku a my jsme museli určit, kde se obrázek nachází. Když jsme to rozšifrovali, což nebylo tak těžké, tak vyběhla 3 členná hlídka a kdo přiběhl zpět na nástup první s obrázkem, získal pro tým bod do celotáborové hry. Druhá část úkolu spočívala v tom, že jsme měli určit, co je to za místo. Většinou jsme nevěděli a tak jsme si šli pro nápovědu. Jedna byla v morseovce, druhá v psaní pozpátku a třetí v posunuté abecedě. Chvíli nám tedy trvalo, než jsme zprávy rozluštili a zjistili o jaké místo se jedná. Kdo byl první, opět získal body pro svůj tým. Poté jsme si obrázky popsali a nalepili do svých notýsků. Třetí částí bylo, že jsme dostali do týmu velkou slepou mapu ČR a k tomu vlaječky. Naším úkolem bylo (s pomocí asistenta a vedoucího) najít bod na mapě, kde se určené místo na mapě nachází a tam zapíchnout vlaječku i s popiskem. Dnes jsme získali Sněžku, Klínovec a Pernštejn. V notýsku jsme měli ještě obrázek písečné duny ve Vlkově u Veselí nad Lužnicí s nápisem Madeta, kde se nachází jedna z výroben tohoto závodu. Všichni jsme se s nadšením vrhli do hledání zajímavých míst v ČR. A protože jsme měli odpoledne scénku Braniboři, tak následovala bojová hra „Signalizace“, při které jsme bojovaly postupně všechny týmy proti sobě, kdo dřív dokáže doběhnout k vlajce a zvítězit.

Ve volných chvílích jsme si tvořili týmové sítě – což jsou takové naše nástěnky, kde máme svůj název týmu a každý člen si vyrobil hudební nástroj. Některé týmy stihly i vymyslet týmový pokřik. Signalizaci vyhrál tým „Broskvičky“ a před večeří jsme se ještě všichni stihli vykoupat v bazénu. V půl sedmé jsme šli na večeři a měli jsme sekanou s bramborem. A tak jsme se pořádně najedli a šli jsme si na chvíli odpočinout do chatiček. Někteří šli rovnou na deky před chatky a dokončili práci na týmových sítích.

V půl osmé jsme měli nástup, kde jsme se si rozdali diplomy a týmové body do naší bodovací „osnovy“. Jednou jsme si zopakovali i táborovou choreografii. Poté jsme se rozdělili po týmech a šli jsme si zdobit týmová trika. Na to jsme se těšili celý den. Na malování trik jsme se v salaši všichni vystřídali a zítra již budeme mít na soutěže a hry trika vyzdobená. V průběhu večera nás asistentka Markétka seznámila s táborovou písničkou a naučili jsme se 1. sloku a refrén. Stihli jsme si pochutnat i na druhé večeři – chléb s rybičkovou pomazánkou, která za chvíli zmizela. Čas tu rychle utíká a tak najednou zaveleli vedoucí, abychom šli do sprch a čistit si zuby a ve 22:00 byla večerka. Přesně v deset hodin večer trochu sprchlo a to nás aspoň donutilo zalézt do chatiček a jít spát. Tak dobrou noc a krásné sny.

Několik fotek na závěr...

{gallery}foto/2024/LS3/den-2{/gallery}

{jcomments on}

Tak dnes po roce opět nastal den našeho odjezdu na týdenní soustředění na Dol. Sešli jsme se v půl desáté ráno u DL a nedočkavě jsme vyhlíželi příjezd autobusu. Za chvíli se objevil, naložili jsme všechna zavazadla a hurá za dobrodružstvím. V 11 hodin jsme již byli na Dolu a když jsme si vynosili kufry, tašky i spacáky z autobusu, tak jsme šli k bazénu, kde na nás již čekala „sekretářka firmy Madeta“. Představila nám tuto firmu na mléčné výrobky a byla nadšená z toho, že tu má tolik brigádníků. Prý si zrovna ředitel stěžoval, že v létě má spoustu zaměstnanců dovolenou a nové pracovní síly jsou tedy vítány. Sekretářka nám řekla, že má pro nás ubytování, stravu i nárok na odpočinek a pracovat že prý začneme až odpoledne. A tak jsme se šli zabydlet do chatiček (mohli jsme si sami zvolit s kým budeme bydlet) a ve 12:00 byl oběd.

Pochutnali jsme si na zeleninovém vývaru a na těstovinách s masem a omáčkou. Poté následoval polední klid, který jsme většinou strávili před chatičkou na dece, kde jsme si odpočinuli, popovídali a zahráli hry. Ve 13:15 vyhlásili vedoucí, že můžeme jít do bazénu a tak jsme se s radostí vrhli do vody. Skvěle jsme se osvěžili a vyřádili se na „airtracku“. Ve čtvrt na tři zazněla svolávací písnička a tak jsme se seběhli k chatce vedoucích, kde vždy probíhá nástup. Přišel ředitel Madety i se svou sekretářkou a měl pro nás pracovní oděvy – rukavice, zástěry a čepičky. A tak jsme se oblékli do slušivých oblečků, rozdělili jsme se do skupinek po 5 a šli jsme na stanoviště „do práce“. Prošli jsme oddělením: sýrárna, mlékárna, jogurty, podmáslí, máslo, tvaroh, smetana, lipánek. Pan ředitel i se slečnou sekretářkou procházeli stanoviště a kontrolovali, jak plníme pracovní plán. V sýrárně jsme váleli pneumatiky (jako velké sýry), v mlékárně jsme se učili správně dávkovat stříkačky a střílet na cíl, na pracovišti „máslo“ jsme zatloukali hřebíky (jako stloukání másla), atd. Po splnění všech stanovišť jsme si dali jogurt – jak jinak – mléčný výrobek.

Odpoledne jsme mohli jít ještě jednou do bazénu, protože bylo opravdu velmi teplo. A tak jsme to s radostí všichni uvítali a skočili jsme do bazénu. V 17:00 byl nástup, který svolal pan ředitel a pochválil nás za naší práci. Sekretářka nám ukázala nástěnku se „Zaměstnanci týdne“ a byly vyhlášeny nejlepší hlídky v jednotlivých kategoriích. Ředitel nás poté rozdělil do 4 skupin a přidělil nám místní ředitele a asistenty. Do každého týmu jsme dostali „morseovku“ a mapy, které jsme šli hned prostudovat a poté jsme vyrazili na obhlídku nejbližšího okolí. Vrátili jsme se akorát na večeři, která byla v půl sedmé večer a měli jsme rizoto se sýrem a s červenou řepou.

Poté jsme si chvíli odpočinuli na chatičkách a následoval trénink v tělocvičně. Pod vedením Monči a Zmrzky jsme se trochu protáhli, zaposilovali si a zatancovali. Po hodinovém tréninku nám opět vyhládlo a tak jsme si dali druhou večeři (chleba s pomazánkovým máslem). Stejně jako na druhém běhu tábora i nám pouští vedoucí svolávací písničku na jídlo a je to „Mňam mňam Bobík“. Poté jsme měli volno a protože vedoucí pouštěli písničky, tak jsme si tak různě tancovali a blbli. Ve 21:00 byl nástup a naším úkolem bylo – rozdělit se do hlídek – abychom mohli se setměním vyrazit na stezku odvahy nebo-li „Vstup do hry“.

První hlídka vyrazila ve 21:50 a průběh cesty byl následující: Nejdříve jsme se dostavili do vrátnice, kde nám vrátný řekl o své noční směně a že hlídá továrnu Madeta. A že prý se tam občas v noci dějí divné věci. Dal nám světelný kroužek na ruku a poslal nás po cestě do lesa – „do továrny“. Téměř na začátku lesa jsme potkali pana ředitele, který si stěžoval, že pracuje v Madetě tak dlouho, že se mu o smetaně i zdá. A že občas mívá halucinace a neví, jestli je to skutečné. Poslal nás dál do továrny a prý jestli také někoho uvidíme, tak ať mu řekneme. Moc jsme mu tedy nevěřili, ale po chvíli se to začalo přeludy jen hemžit. Nejdřív jsme slyšeli vrzání houslí a pak po cestě přeběhl takový podivný týpek s houslemi (to byl Dalibor). Když jsme přicházeli k úklidové místnosti, tak si stranou cesty povídali dva milenci – Mařenka a Janek… ale stále jsme nevěděli, kdo to je a proč tu je. Paní uklízečka nás pokárala, že šla vytírat v noci, aby jí po tom  nikdo nešlapal a my se to potulujeme. Tak nás poslala rychle dál do chladírny a pak do výtopny. Cestou jsme zahlédli 2 vdovy, které se bavily o svém údělu a jen z dálky jsme pozorovali jejich rozhovor. Dále jsme dorazili do výtopny, kde nám pracovník povídal o tom jak je těžké udržet v továrně teplo a že tu má takového malého čertíka, co mu stále boří stěnu komínu. Poslal nás tedy dál po světýlkách, až jsme došli do skladu. Cestou jsme viděli obrazy hudebních nástrojů. Na konci cesty na nás čekal pán v buřince a ptal se nás, co jsme viděli a kdo si myslíme, že je. Také nám řekl, že není smetana jako Smetana. Některým to vše docvaklo a poznali, že se jedná o Bedřicha Smetanu, který napsal opery Dalibor, Prodaná nevěsta, Dvě vdovy nebo třeba Čertova stěna. Všechno nám to zapadlo do mozaiky obrazů, které jsme cestou viděli. Poté nás Bedřich Smetana vyzval, abychom se podepsali do kroniky k nápisu „MÁ VLAST“. A když jsme toto všechno splnili (a zvládli jsme to všichni úplně krásně), tak jsme se šli převléct do pyžama, vyčistit zuby a spát.

Dnes byl náročný den, nabitý zážitky a tak jsme i brzy usnuli. Poslední hlídka dorazila do tábora před půlnocí a pak už byl v táboře klid. Tak dobrou noc a sladké sny!!! 

Několik fotek na závěr...

{gallery}foto/2024/LS3/den-1{/gallery}

{jcomments on}

 Odjezd a příjezd:

Odjezd (sobota 20. 7. 2024):

9:30 u DANCELINE studia (u závory, zadní vchod Metropolu)
10:00 odjezd společným autobusem

Příjezd (sobota 27. 7. 2024):

12:00 u DANCELINE studia (u závory, zadní vchod Metropolu)

 Důležité dokumenty:

Prohlášení o bezinfekčnosti - vyplníte při odjezdu na soustředění u autobusu. Bude jen 1 formulář se jmény všech dětí, které se tohoto pobytu účastní. 

Dotazník s kontaktními telefony a užívanými léky - prosíme o vyplnění tohoto dotazníku a jeho předání při odjezdu u autobusu.

Vyjádření lékaře - formulář, který vyplní ošetřující lékař je platný 2 roky. (Ti, kteří nebyli z naší strany kontaktováni, mají u nás formulář platný a nemusí ho dokládat). Ke stažení zde...

Kopie zdravotní průkazky - Nemusí ho mít ti, kteří ji již odevzdali na některé jiné soustředění (pokud nedošlo ke změně).  

Pořizování fotografií - budeme pořizovat reportážní fotografie z této akce a budeme je pro Vás publikovat na těchto stránkách (případně na profilu v sociální síti Facebook) tak, jako v minulých letech. V případě, že nesouhlasíte s uveřejněním fotografií s vaším dítětem, oznamte nám to prosím e-mailem na petr@danceline.cz . Děkujeme.

 Co si vzít s sebou:

Seznam speciálních věcí, které budete určitě potřebovat:

• Spacák
• Šátek (který budete potřebovat při hrách)
• Baterka (stačí i malinká, ne žádná drahá a luxusní, víte přeci, jak se věci dají lehce ztratit :-) – hlavně funkční:-)

Co si nezapomeňte vzít s sebou:

• OBLEČENÍ DO TĚLOCVIČNY - oblečení na cvičení (legíny nebo kraťasy, triko, mikina na zapínání) a tenisky do tělocvičny (kdo má tak i měkké cvičky – ale není to podmínkou)
• umělohmotnou láhev na pití (ideálně označenou jménem)
• OBLEČENÍ NA VEN – letní, ale i teplou a mokrou variantu
• tílka
• trika s krátkým rukávem
• trika s dlouhým rukávem
• mikiny
• svetr
• čepice
• tepláky
• šusťáky
• šusťáková bunda
• kraťasy
• spodní prádlo, ponožky
• pyžamo
• hygiena
• ručníky (velký k bazénu a do sprchy, malý na ranní a večerní hygienu)
• pláštěnka
• tenisky na ven
• holinky nebo pohory
• přezůvky
• plážové boty (sandály, „žabky“)
• klobouček nebo kšiltovku proti sluníčku
• sluneční brýle
• plavky
• krém na opalování a „na komáry“
• blok, pastelky, propisku, tužku, fixy
• hry, plyšák – dle vlastního uvážení
• peníze (cca 200-300,- Kč) – v areálu RZ radost je malý obchod

Co si rozhodně neberte s sebou:

mobilní telefony, notebooky, DVD přehrávače, elektronické tablety a jiné technické vymoženosti!!!

Jedeme do přírody s přáteli a kamarádkami, takže není důvod se „uzavírat do sebe“ s technickým zařízením. Týden jistě lze vydržet bez sledování filmu (hromadné promítání může být i v „konibaru“), nebo být „off-line na Facebooku nebo jiných komunikačních programech) – raději si popovídejte „on-line“ a „face-to-face“ s kámoškami (možná budete překvapeni, jak osobní kontakt je úplně něco jiného než rádoby božský Facebook :-). Když budete mít nějaký problém, tak ho jistě dokážete vyřešit s nějakou vedoucí nebo praktikantkou. Pro opravdu vážné případy mají telefon k dispozici všichni vedoucí. Není přeci účelem odjet na soustředění s kamarádkami a nakonec ho strávit posíláním SMS zpráv spolužákům.

Za žádné ztráty neneseme odpovědnost! Hlídat všechny drahé věci nebo důsledně dodržovat zamykání chatek/pokojů by bylo nemožné nebo velmi omezující (i pro děti samotné), takže se k soustředění snažme přistupovat tak, že to cenné, co máme s sebou, jsou naše kamarádky, přátelství, zábava, hry a pohyb a samozřejmě zdraví, duševní radost a pohoda. Všechny ostatní věci jsou nedůležité a ani v případě ztráty nebo zničení nepůjde o žádnou velkou tragédii.

A nakonec, nejedeme na módní přehlídku, tak si neberte zbytečně moc pěkného oblečení, budeme nejen v tělocvičně, ale hlavně v „terénu“, tedy pokud nám bude přát počasí. Budeme si užívat přírody a víte, jak to pak dopadá :-). Že je hloupost brát si žehličku na vlasy nebo jiné kosmetické vychytávky snad ani zmiňovat nebudeme ;-)

Pěkný začátek prázdnin a těšíme se na vás v červenci!

Tým vedoucích a praktikantů

Info pro rodiče:

Telefonní kontakty pro rodiče v době pobytu:

Eliška Tomášová 775 704 523, Petr Votruba (Kapr) 777 89 89 85). Volat můžete v době poledního klidu (13:00 – 14:00) nebo ve večerních hodinách (po 22:00). Budeme rádi, když budete volat pouze v důležitých případech. Do odjezdu zodpovíme Vaše dotazy na mailu eliska@danceline.cz nebo na tel. 775 704 523.

Prosíme rodiče, aby dětem nedávali mobilní telefony! Pokud měly děti v minulých letech na táboře mobil, byly s tím jen problémy – ať už se ztrátou nebo „ztrátou“, ale i v komunikaci. Pokud dítě má jakýkoliv problém má se ho nejprve snažit vyřešit s některým vedoucím nebo praktikantem (ten je na místě, maminka doma těžko pomůže hledat ponožky v chatce nebo pokoji), případně mu rádi umožníme zavolat rodičům z našeho telefonu. Nejlepší je poslat dětem pohled nebo dopis - vždy když se rozdávají dopisy na nástupu, tak jsou děti šťastné, pokud je tam dopis pro ně a je to pro ně hmatatelný důkaz vaší lásky.

Prosíme rodiče, aby se snažili dětem vysvětlit, že na soustředění si mají užít právě to odloučení od techniky a užít si přítomnost kamarádek, zábavu a blbnutí, probírání dívčích tajemství na chatce/pokoji a ne se zavřít do izolace při sledování filmu a pak si doma „povídat“ s kamarádkami přes Facebook nebo komunikační programy (tedy opět izolovaně). Máme s sebou filmy i projektor, takže když se to hodí, tak si děti mohou dopřát i slušný filmový zážitek na „plátně“ cca 3x2 metry s velmi kvalitním zvukem pomocí výkonné aparatury, což se nedá srovnat s 10“ palcovým DVD přenosným přehrávačem, nebo 15“ displejem notebooku.

Dopisy posílejte dětem na adresu:

jméno a příjmení dítěte – DANCELINE studio
RZ Radost
Sedlice - Důl 104
Blatná 388 01

Jako tip pro usnadnění hledání věcí a zvýšení šance jejich přivezení zpět, bychom rádi upozornili na malý fígl – pokud je v kufru vylepen seznam věcí s uvedením počtu kusů, lze při balení zkontrolovat, co všechno ještě chybí. Nebo naopak je zbytečné hledat nějakou věc, o které si dítě myslí, že „jí tam mamka určitě dávala“ pokud není na seznamu.

poslední aktualizace: 14.6.2024 v 7:06

Časová značka	Jméno účastníka:	Příjmení účastníka:
28.5.2024 20:00:45	Ellla	Votrubová
28.5.2024 20:00:51	Ema	Tůmova
28.5.2024 20:00:56	Helena	Valentová
28.5.2024 20:01:06	Beáta	Žáková
28.5.2024 20:01:29	Adéla	Vávrů
28.5.2024 20:01:51	Lenka	Herbergerová
28.5.2024 20:01:52	Denisa	Churáčková
28.5.2024 20:02:00	Alžběta	Kozlová
28.5.2024 20:02:13	Lucie	Říhová
28.5.2024 20:02:20	Bela	Jindrová
28.5.2024 20:02:27	Jitka	Kálalová
28.5.2024 20:02:48	Natálie	Mazelová
28.5.2024 20:02:50	Anežka	Kozlová
28.5.2024 20:03:05	Anna	Szojková
28.5.2024 20:04:09	Lenka	Martínková
28.5.2024 20:04:35	Šárka	Kocábková
28.5.2024 20:04:40	Anastasia	Procházková
28.5.2024 20:06:04	Kateřina	Prokůpková
28.5.2024 20:06:47	Kira	Kryvosheikina
28.5.2024 20:07:32	Eliška	Mičková
28.5.2024 20:09:10	Kristýna	Kabešová
28.5.2024 20:09:11	Michaela	Důrová
28.5.2024 20:11:06	Rozálie	Kalová
28.5.2024 20:17:15	Lucie	Matajsová
28.5.2024 20:25:19	Veronika	Biskupová
28.5.2024 20:41:44	Helena	Leyerová
28.5.2024 20:44:07	Jana	Jarošová
28.5.2024 20:46:37	Karolína	Kunclová
28.5.2024 20:47:52	Štěpánka	Bigasová
28.5.2024 20:51:39	Linda	Pouzarová
28.5.2024 21:09:54	Adéla	Němcová
28.5.2024 21:14:26	Dominika	Míková
28.5.2024 21:23:52	Markéta	Kropíková
28.5.2024 21:38:45	Amálie	Petrů
28.5.2024 22:22:05	Lucie	Michalová
28.5.2024 23:13:27	Eva	Horažďovská
29.5.2024 9:00:30	Kristýna	Klečková
29.5.2024 14:03:22	Zuzana	Nováková
29.5.2024 14:44:58	Nela	Mendlíková
30.5.2024 10:28:26	Anna	Skálová
30.5.2024 22:47:56	Olivia	Franzoni
4.6.2024 20:21:43	Anna Zdeňka	Faltýnová
4.6.2024 20:24:25	Kateřina	Šimková
9.6.2024 19:00:38	Terezie	Litvanová
10.6.2024 10:24:17	Sára	Dřínková
12.6.2024 17:12:39	Adriena	Bürgerová
13.6.2024 13:16:54	Aneta	Ondřichová

 

 {jcomments on}     

(LS3: 20. 7. – 27. 7. 2024)

Informace, údaje pro platbu a registrační formulář účasti:

I tento rok pořádáme týdenní letní soustředění v rekreačním zařízení RADOST, nacházející se v jihočeském kraji, 9 km od Blatné (okres Strakonice). RZ Radost nabízí vhodné prostředí a krásnou okolní krajinu, venkovní bazén a možnost pronájmu tělocvičny. Pokud máte zájem, podívejte se na stránky www.rz-radost.cz, kde naleznete podrobný popis i foto areálu.

Opět jsme děti rozdělily do tří turnusů letního soustředění (LS1 – LS3) a to hlavně z důvodu velkého zájmu o tyto akce a věkovou vyváženost pro hry.

LS3 (20.7. – 27. 7. 2024) je určeno pro dívky ve věku 9-12 let (primárně pro děti ze skupin: BERUŠKY starší, HROŠI, MOTÝLCI, TUČNÁCI starší, TYGŘI výjimky po dohodě)

Termín:

odjezd: v sobotu 20. 7. 2024 *
návrat: v sobotu 27. 7. 2024 *
* Způsob dopravy a přesný čas odjezdu a příjezdu bude ještě upřesněn (vlak nebo bus)

Sraz ale bude vždy u DANCELINE studia (u závory, zadní vchod Metropolu)

Způsob registrace a zaplacení částky:

   V případě zájmu o účast Vás žádáme o vyplnění

registračního formuláře zde 
(bude aktivní od úterý 28.5.2024 20:00 hodin!) 

* upozorňujeme, že vzhledem k očekávanému počtu nárazových registrací může dojít k omezení zasílání e-mailového potvrzení ze strany Google, takže v případě absence potvrzovacího e-mailu prosím zkontrolujte svou registraci na seznamech, které budou zveřejněny v samostatném článku. Děkujeme.

Zaregistrováním dítěte pomocí formuláře máte vytvořenou rezervaci podle pořadí registrace (prvních 45 míst má místo jisté, ostatní zatím jako náhradníci), která bude zaručená do 11.6.2024 a do této doby prosím uhraďte částku podle níže uvedených údajů, jinak bude rezervace zrušena a místo bude nabídnuto dalšímu zájemci. Budeme pravidelně zveřejňovat seznamy registrací i s označením, které registrace jsou "jisté" a které registrace zatím jako náhradníci.

Cena pobytu:   5 800,- Kč (přečtěte si prosím storno podmínky zde)

Cena zahrnuje: 7x nocleh (ubytování v chatičkách), stravování 5x denně, pitný režim, dopravu, pronájem tělocvičny.

Zaplacení celé částky prosím proveďte:
na účet: 2300263557 / 2010,
variabilní symbol: 23030300,
specifický symbol: rodné číslo dítěte bez znaku lomítka

Popis areálu:

Zrekonstruovaný zemanský statek upravený pro rekreační účely se nachází u Strakonic, 9 km od jihočeského městečka Blatná. Jeho okolí oplývá množstvím lesů, luk a rybníků. Tento kraj byl mezinárodní organizací UNESCO zařazen mezi nejčistší přírodní lokality ve střední Evropě, a díky tomu je zvláště vhodný pro pořádání ozdravných pobytů.

V areálu jsou k dispozici restaurace, obchůdek, společenská místnost s TV, tělocvična a stolní tenis, hřiště (3 antuková, 1 travnaté), půjčovna sportovních potřeb, dvě centrální ohniště, šipky, „konibar“ s velkým promítacím plátnem.

Ubytování:

Dřevěné chatky s palandami (4 lůžka na chatku). Společné sociální zařízení je v umývárnách u "Salaše". Chatky jsou elektricky vytápěny, k dispozici je zásuvka 220 V. Celková kapacita chatového tábora je 80 lůžek.

Stravování:

Stravování v hlavní budově 5x denně (snídaně, oběd, večeře, 2x svačina), pitný režim zajištěn.

Program:

Náplní soustředění je celotýdenní tématická hra doplněná dopoledním cvičením v tělocvičně.

Další informace:

Podrobnosti (tzv. „co s sebou“ - atd.) budou zveřejněny na www.danceline.cz cca týden před odjezdem.

V případě, že nám bude chybět kopie zdravotní průkazky pojištěnce, budeme Vás kontaktovat. Prohlášení o bezinfekčnosti se bude podepisovat hromadně na nový formulář (všechny děti na 1 listě) v den odjezdu u autobusu.

O formulářích a dalších opatřeních, která budou nařízená v souvislosti s vládními opatřeními, Vás budeme informovat.

Během soustředění se budeme snažit (stejně jako minulý rok) podávat informace o průběhu soustředění na webové stránky (informace o nových zprávách najdete i na Facebooku)

 {jcomments on}