Důležité odkazy
| Letní soustředění LS1-2016 - den čtvrtý |
 |
| Středa, 13 Červenec 2016 00:43 |
|
Dnes k ránu se nad naším táborem přehnala bouřka. Bylo to po páté hodině ranní, takže děti to naštěstí nevzbudilo, jen vedoucí vyběhli před chatky a doufali, že se do rána počasí umoudří. A také, že ano:-). Při budíčku bylo sice zataženo, ale teplo a nepršelo. Provedli jsme tedy klasické ranní rituály – obléct, umýt, nasnídat, uklidit – a již jsme spěchali na nástup. Tentokrát se dostavil pan učitel Janek i s měsícem „Květnem". Ten si vykračoval jen v letních šatičkách, ale náš pan učitel ho upozornil na ledové muže a uplakanou Žofii. Přečetli jsme si o svatém Floriánovi a o Janu z Nepomuku, kteří slaví svátek v květnu. Poté následoval program v tělocvičně (pro 2 týmy) a hra „Zmrzlíci a Žofie" pro druhé 2 týmy. Po hodině a půl jsme se nasvačili a týmy se prohodily. Hra o zmrzlících začala u salaše, kde nás čekal Pankrác a sdělil nám, že je třeba se připravit na ledové muže – tzn. obléct na sebe co nejvíce vrstev, aby nám nebyla zima. Měli jsme na to časový limit 5 minut a pak už jsme mohli vyrazit do terénu. První stanoviště byl Servác, který pro nás měl úkol, abychom v co nejkratším čase postavili stan, který nám poslouží jako úkryt před mrazy. Šlo sice jen o plážový stan („půlstan"), ale přesto nám to dalo celkem zabrat. Dále jsme pokračovali do lesa k Bonifácovi, který pro nás měl připravené občerstvení v podobě lipánků, abychom si vytvořili tukové zásoby na „zimu" v květnu. Zádrhel byl ovšem v tom, že 2 lidi z hlídky krmili zbývající členi hlídky a to tak, že se zavázanýma očima. Často pak končil lipánek né v puse, ale na vlasech a také po celém obličeji:-). A když jsme se řádně očistili a zbavili se aspoň z části lipánku na celém těle, jsme šli k uplakané Žofii. Tady jsme sbírali kytičky, abychom je uchránili před deštěm a také luštili zprávu v morseovce. Naší snahu se nám snažily překazit „mraky – záškodníci" (Jíťa a Žolík), kteří nás v prostoru chytali a udělovali trestné body. Vrcholem celé této hry byl návrat do tábora, kdy jsme si u Pankráce postupně vyslékali vrstvy oblečení, které jsme na sebe nakupili. Byli to opravdu zajímavé modely a nejlepším „vrstvičem" oblečení byla vyhlášena Brepta (Majda), která na sobě měla 44 kusů oblečení! Dopoledne bylo opravdu nabité, a tak jsme měli co dělat, abychom stihli oběd ve 12 hodin. Dnes jsme si pochutnali na rýžové polévce a na kuřeti na paprice s těstovinami. A po návštěvě obchůdku jsme si šli na chvíli odpočinout do chatek (i když to málokdo z nás vydrží a už za chvíli opět pobíhá kolem chatek). Při odpoledním nástupu si pozval pan učitel Janek do „vysílání" Jana Křtitele, který nám pověděl o svém mučednickém životě a vybídl nás, abychom si zkusili, jak bylo těžké žít v poušti, živit se kobylkami... Trochu nás to vyděsilo, ale potom nám pan učitel Janek řekl, že se na svatého Jana vyráběly svatojánské věnečky, trhaly se bylinky a otevíraly se poklady – a to už nám přišlo celkem fajn (hlavně ten poklad). Hra začínala tak, že 4 členi týmu museli v bazénu vylovit ampulku s barvou svého týmu, ve které byla ukryta část mapy. Přesto, že dnes nebylo sluníčko, tak teplo bylo dost a tak zájemců o vylovení zprávy bylo také dostatek. Plavci se nahrnuli na schůdky a po odstartování začalo hledání správných ampulí. Když měl tým všechny 4 ampule, tak začal skládat části mapy, které v ní byly uschovány. Tam bylo vyznačené místo, kde mají hledat poklad. A tak za chvíli týmy postupně vyráželi do okolí hledat poklad. A za necelou hodinku se již vraceli s „úlovkem". V pokladu našli voňavé pytlíčky se svatojánskými bylinkami, dobrůtky, zprávu od Jana a také korpus na svatojánský věneček. Ten si během odpoledne všechny týmy nazdobily a opravdu byl každý jiný a každý krásný. Chybělo splnit tedy poslední úkol – a sice sníst „žížalu". Poslepu šel s vedoucím každý člen týmu a musel si vytáhnout „žížalu" z mističky s vodou a sníst jí. Bylo to opravdu slizké, ale po prvním kousnutí se děti začaly usmívat a hned tušily, že jde o želé žížalu:-). Ovšem ten pocit – vytáhnout si z vody něco slizkého a tvarově velmi podobné skutečné žížale chtělo opravdu dostatek odvahy. Po návratu z pokladu ještě objevily týmy na chatkách slova, která měla použít do básničky (Svatojánská noc, poklad, věneček, plout). Společně tedy dali hlavy dohromady a zrodily se opravdu moc pěkné básně. Jednu z nich přikládáme: Pravý poklad
(Napsal tým Levandulek)
Před večeří jsme si dali ještě společný trénink na spodním hřišti a trenérky (Štěpa a Monča) si libovaly, jak nám to jde:-). Pak už následovala večeře (čočka s párkem, okurkou a chlebem). A po večeři začalo mírně pršet a pršelo až do večerky. Nás to ale neodradilo a šli jsme se – vyzbrojeni holinkami a pláštěnkami – podívat do lesa na „přírodní kalendáře", které včera vytvořily všechny týmy. Naštěstí nám je deště neponičili a tak jsme se mohli navzájem pochlubit svými výtvory. Večerní nástup proběhl v jídelně, kde jsme si rozdali diplomy za dopolední zmrzlíky a také jsme obdrželi další korálky do našeho růžence. A protože už máme korálků celkem dost, tak se vedoucí rozhodli nám dát i kůžičky a křížky, abychom si aspoň část navlekli a nic nepoztráceli. Zde proběhl také přednes básniček a všichni sklidili opravdu velký potlesk. Ještě jsme se na závěr dne občerstvili čerstvě upečenou buchtou a jogurtem a šli jsme do sprchy. A protože stále pršelo, tak jsme po sprše zalezli do chatiček a dnes poprvé již ve 21.30h téměř všichni spali. Doléhá na nás pomalu únava, tak si musíme přes noc pořádně odpočinout:-). Tak dobrou noc a sladké sny. Několik fotek na závěr...
|
Zpráva ze čtvrtého dne 
Soustředění
Přihlášení lektora
Doporučujeme:
