Důležité odkazy
| Letní soustředění LS2-2013 - den první |
 |
| Středa, 17 Červenec 2013 08:03 |
|
Rok s rokem se sešel a my jsme opět vyrazili s našimi nejmenšími táborníky za letním dobrodružstvím:-). Již při odjezdu panovala dobrá nálada a i počasí vypadalo, že navzdory letošnímu „rozmarnému létu" bude krásné. Cesta do Dolu nám rychle utekla a za hodinku a čtvrt jsme již vystupovali na místě. Ubytovali jsme se na hlavní budově ve 4-7 lůžkových pokojích, které všichni dobře známe z víkendových soustředění. Vedoucí nás rozdělili do 4 týmů a šli jsme hrát na hřiště seznamovací hry. K večeři jsme měli všemi oblíbené špagety, takže došlo i na přidávání. S plnými bříšky jsme šli na pokoje a vyráběli jsme si vstupenky na večerní program. Vedoucí nám až do večera tajili téma celotáborové hry a až když se začalo stmívat, tak jsme se dozvěděli, že půjdeme na 1. etapu: „Pohádkovou cestu lesem". Každý tým se rozdělil na dvě hlídky a postupně jsme vyráželi na trasu. Na startu nás přivítal „Večerníček", dal nám svítící náramek na ruku, abychom v lese nezabloudili, na hlavu nám nasadil papírovou čepičku a hlavně nám řekl, že vstupujeme do pohádkového lesa. A protože již začínala být tma, tak nám na cestu svítily svíčky a na stromech visely žluté proužky krepáku, abychom věděli kudy jít. Každou hlídku doprovázel asistent nebo vedoucí, abychom se v lese přeci jen neztratili a hlavně, abychom se moc nebáli ;-). Jako první pohádkovou postavu jsme v lese potkali princeznu se zlatou hvězdou na čele. Zeptala se nás, jestli víme jak se jmenuje a protože jsme to skoro všichni věděli, tak nám dala kelímek s vodou, že prý ho musíme donést k druhé postavě, kterou potkáme, aby na nás byla hodná. A tak jsme vyrazili hlouběji do lesa a již z dálky jsme viděli malou chaloupku z klacků, z které vylezl vodník Česílko. Naříkal, že mu chybí voda, že mu vysychá rybníček a tak jsme mu každý trošku vody přilili do kýble, aby si mohl namočit alespoň šos. Vodník nás obdaroval zeleným dukátem a nakázal nám, abychom si ho dobře hlídali a že když budeme potřebovat, tak nám přijde na pomoc. Dali jsme si mince do kelímku a šli jsme dál. A najednou se na paloučku objevila krásná víla Amálka, všichni jsme jí hned poznali a protože je to hodná pohádková bytost, tak nám darovala měšec, abychom si tam mohli schovávat dukáty, které budeme získávat při soutěžích. Naši průvodci nám ho zavázali okolo pasu, víle jsme zamávali a pokračovali jsme dál. Tu se před námi objevil velký oheň z loučí a u nich stál strašlivý černokněžník Kaproxas. Naštěstí tam s ním byl i šašek Žulidlo, takže jsme se nemuseli tolik bát. Kaproxas nás zeptal jaké postavy jsme cestou potkali a teprve když jsme prokázali dostatek vědomostí, tak nás obdaroval dukátem temna a řekl, že se musíme snažit získat co nejvíce dukátů. Také jsme se podepsali do kroniky na znamení, že jsme došli až k hradu černokněžníka. Kroniku hlídal drak Bonifác, ale i to nás nevyděsilo a všichni jsme se podepsali jak nejlépe jsme uměli :-). Šašek nám dal sladkou odměnu a my jsme vyrazili plní dojmů domů do tábora. Tam už nás čekala Majka (zdravotnice) a vedoucí, kteří nás ukládali do postýlek. Ještě přečíst pohádku a po jedenácté hodině večerní byl již na celém patře klid.
Tak dobrou noc a sladké sny, ať máme zítra hodně síly.
|
Zpráva z prvního dne 
Soustředění
Přihlášení lektora
Doporučujeme:
