Důležité odkazy
| Letní soustředění LS2-2020 - den třetí |
 |
| Čtvrtek, 16 Červenec 2020 00:36 |
|
Třetí táborový den je před námi a dnes už někteří spí až do budíčkuJ. Vypravování na snídani je sice už trochu delší – přeci jen věci v pokoji se kupí a kdo se v tom má vyznat, čí co je, ale v 8:05 už jsou všichni v jídelněJ. Po snídani jsme šli rovnou na nástup. Došli jsme si do společenské místnosti pro týmová trika a hned jsme si je převlékli, abychom byli lépe k poznáníJ. Všichni jsme si navzájem prohlídli své výtvory a musíme se tedy opravdu pochválit, máme krásně ozdobená tričkaJ. Pak následovala scénka. Do zámku vešla Angelina s Adélkou na ples a za chvíli se přiřítil i Petr ve vojenské uniformě. Vypůjčil si jí od jednoho důstojníka, aby mohl proniknout do zámku a vzít „vlčí ocas“ pro Janka. Potkal na chodbě Angelinu a ta se divila, že s ní ještě netančil, takový pěkný důstojník. Ale když se objevila Adélka a řekla, že je to přeci ten mladý mlynář – Petr Máchal – tak Angelina otočila a zavolala stráže. Adélka Petra schovala do skříně a ten pak když stráže proběhli, utekl i s vlčím ocasem a hodil ho Jankovi. Poté jsme se dozvěděli i my, že půjdeme na hru „Vlčí ocas“ a k „Angelině a Adélce“. Rozdělili jsme se tedy následovně: 2 týmy šly do tělocvičny trénovat táborovou choreografii a 2 týmy šly na hry. Červení – Růžičky – šli na hru „Vlčí ocas“. Přišli jsme k salaši, kde jsme se rozdělili na třetiny. Jedné skupině se vždy zavázaly oči a Gabča je odvedla k „zámku“. Tam vešli dovnitř a museli se dostat na druhou stranu, kde visel vlčí ocas. V prostoru zámku ale byli stráže, kteří cinkali a stáli stále na jednom místě. My jsme museli jít tak, abychom do stráží nenarazili a aby jsme prošli bez klopýtnutí až na konec hřiště. Janek nám trochu pomáhal. Všichni jsme se na hře vystřídali a protože to celý tým zvládnul, tak získal 1 část vlčího ocasu, kterou pak všechny týmy složily dohromady a získaly tak vlčí ocas pro Janka. Na stanovišti u Angeliny a Adélky začal zelený tým – Vodníci. Rozmarná Angelina si stěžovala, že by potřebovala nové šaty, střevíčky a korunu, aby si našla bohatého ženicha! A tak Adélka poprosila nás – děti – jestli jí pomůžeme a vyzdobíme Angelině nové šaty, střevíce a korunu. Vrhli jsme se tedy do práce, zdobili jsme pomocí různobarevných víček a Angelina byla s naší prací spokojená. Pak nás za odměnu vyzvala, abychom si zkusili chůzi princezen. Adélka nám půjčila korunku a Angelina „boty na podpatku“ (což byly kyblíčky-chůdičky) a prošli jsme si určenou trasu na čas. K dopolední svačině jsme měli jablko a pak jsme se vyměnily s druhými 2 týmy, aby se všichni všude prostřídali. Dopoledne nám rychle uteklo a za chvíli byl oběd. Měli jsme gulášovou polévku a ovocné knedlíky, takže děti byly nadmíru spokojenéJ. Nemohli jsme vynechat návštěvu oblíbeného obchůdku a pak jsme si šli chvíli odpočinout na pokoje. Ve 13:30 nás svolali vedoucí na nástup, kde proběhla další scénka. Tentokrát se odehrávala v pekle, kde byli čerti z Petra nešťastní, protože tam pracoval a uklízel a to čerti nemají rádi. A tak se rozhodli Petra z pekla propustit. Mohl mít 3 přání a tak si odvedl z pekla babičku, přál si kouzelný kabát a také, aby s ním šel Janek pro Dorotu, ale i pro správce a pro kaprála. A tak se Petr vydal na cestu z pekla domů. A stejně tak my jsme se dozvěděli, že půjdeme na dlouhou cestu – na šipkovanou. Rozdělili jsme se do 8 hlídek a každou vedl jeden asistent nebo vedoucí. Na startu nás vedoucí načernili, abychom vypadali jako Petr, když si oblékl kouzelný kabátek a vypadal potom jako čert. Na začátku šipkované začalo trochu pršet, ale to nás nemohlo zastavit. Vzali jsme si pláštěnky a vyrazili jsme. Na trase nás čekalo 12 stanovišť. Kromě úkolů (o zvířátkách, o čertech a o postavách z filmu „S čerty nejsou žerty“) jsme po trase potkali i čertíka, u kterého jsme házeli míčky do čertovských tlam, Lucifera, u kterého jsme měli podle hmatu rozpoznat věci, které měl schované v pytli a také jsme se zastavili u babky kořenářky, abychom se naučili míchat z bylinek čertovské lektvary. Na jednom stanovišti jsme hledali čertovského plyšáka, u kterého byla schovaná básnička, kterou jsme se museli naučit nazpaměť a také jsme vyráběli křížek jako ochranu proti čertům a dokreslovali jsme čertovi (dle pokynů na stanovišti) – kopyto, vidle, rohy, atd. Počasí se vylepšilo a tak sprchlo jen na začátku prvním dvěma hlídkám, ale pak už bylo fajn. Všechny hlídky se vrátily v pořádku do večeře do tábora, průměrná doba cesty byla 2 hodiny. V mezičase, když jsme čekali na svůj start (nebo naopak po příchodu prvních hlídek) jsme hráli v tělocvičně živé pexeso, sochy a pak i na spodním hřišti jsme tančili a hráli hry. K večeři jsme měli vepřový řízek a bramborový salát, skoro jako štědrovečerní večeřeJ. Z jídelny jsme šli již klasicky „na pařízky“ nebo-li na nástup. Rozdali jsme si poštu, diplomy a body za dopolední etapovku a doučili jsme se táborovou písničku. A protože jsme předešlé dny dost ponocovali, tak jsme dnes šli na budovu již v půl osmé. Trochu jsme si poklidili, vysprchovali jsme se a v půl deváté už všichni leželi v posteli. Někteří si sice ještě dali aspoň trošku druhé večeře, ale většina mladších dětí už byla tak znavená, že šla rovnou spátJ. Tak tedy rychle nabrat trochu nových sil a zítra vzhůru do další etapovkyJ.
Několik fotek na závěr...
|
Zpráva ze třetího dne letního soustředění LS2 v RZ Radost: 15. 7. 2020 (středa)
Soustředění
Přihlášení lektora
Doporučujeme:
