top
logo


Letní soustředění LS2-2024 - den první Email
Neděle, 07 Červenec 2024 09:45

ico informace Zpráva z prvního dne letního soustředění LS2 v RZ Radost: 6. 7. 2024 (sobota)

 

 

Tak dnes po roce opět nastal den našeho odjezdu na týdenní soustředění na Dol. Sešli jsme se v půl desáté ráno u DL a nedočkavě jsme vyhlíželi příjezd autobusu. Za chvíli se objevil a naše hra mohla začít. Na autobuse se totiž objevil nápis „Ares 3“.

V klidu jsme se usadili a vyrazili jsme tedy do „vesmíru“. Po chvíli začal autobusem koloval dopis o tom, že se nacházíme na palubě kosmického plavidla Ares i s funkcemi jednotlivých členů posádky. Ovšem v Sedlici došlo palivo a tak jsme museli rychle opustit palubu. Vzali jsme si tedy nejnutnější věci a vyrazili jsme směr Dol pěšky. Někteří už věděli, kudy se vydat. Cestou jsme potkávali vesmírné „útvary“ a plnili s tím spojené úkoly. Např. u „Dvojhvězdy“ jsme museli být připoutáni k sobě rukama nebo nohama nebo jsme si museli házet míčkem a být stále blízko sebe. U „Bílého trpaslíka“ jsme si našli v lese hůl a šli jsme další kus cesty ohnuté jako stařenky, protože i Bílý trpaslík je velmi starý. U stanoviště „Kometa“ jsme si zapletli do vlasů červený krepák a „vláli jsme“ – utíkali – až na další stanoviště, což byl Orthův oblak a tam jsme se shlukly všechny komety a společně jsme si zazpívaly stejnojmennou písničku od Jarka Nohavici. Posledním stanovištěm byl „Asteroid“, který díky své nepravidelné dráze bránil před námi území s kosmickým materiálem a my jsme se mu jen těžko uhýbali, abychom sebrali daný počet materiálu. A to jsme ještě museli zadržovat dech, protože na Marsu není kyslík. A jak už teď všichni dobře víme, je tam 96% CO2. Od rozcestí u „JOHA“ jsme se již rychle blížili k táboru, ale začaly se objevovat lístečky, na kterých byly různé údaje o nějakém vesmírném tělese. Vše jsme si cestou přečetli a někteří z nás už začali tušit, co by to molo být za planetu. Když už jsme byli poblíž tábora v lese, najednou jsme objevili kufry, tašky, spacáky, které byly rozházené po lese. To asi jak dopadl modul na tuto planetu, tak přeci jen cestou musel odhodit přebytečný materiál.

Při příchodu do tábora už jsme měli téměř všichni svá zavazadla a také už jsme všichni věděli, že naší novou planetou bude Mars. Zabydleli jsme se ve „vesmírných stanicích“, které byly otevřené a pro nás připravené. A po chvilce nás svolal astronaut, který se nás ptal, jestli víme, na jaké planetě jsme. A my jsme všichni věděli, že jsme dorazili na Mars a dokonce jsme si zapamatovali i nemálo informací o něm. Řekl nám, že tu uvízl sám, bez své posádky. A že zde není kyslík, tlak, gravitace i teplota je úplně jiná než na Zemi a tak je vše obtížnější. Pozval nás na pozdní oběd (bylo již 14 hodin) a byl rád, že nás vidí, aspoň tu nebude sám a přežít zde bude tedy jednodušší.

Poté následoval polední klid a koupání v bazénu. Bylo opravdu velmi teplo a dusno, tak jsme byli rádi, že se můžeme osvěžit. Na odpolední nástup zazněla písnička Waterloo od Abby a my jsme již klasicky spěchali před chatku č. 18, kde se nastupuje. Vedoucí nám řekli, že se máme rozdělit do hlídek po 3-4 členech a že budeme plnit úkoly související s životními podmínkami na Marsu. A tak jsme přenášeli vodu, vyráběli si masku, zkoušeli balancovat na slackline, nafukovali jsme balonky a pomocí CO2 uvnitř jsme posouvali míčky, stavěli jsme miniaturu základny z dřívek, nosili jsme věci od určitého písmene, běhali jsme, čistili jsme jeden druhému poslepu zuby (trénink astronautů) a vždy když jsme stanoviště splnili, nakreslili nám vedoucí na ruku černou čárku. Na konci jsme museli mít všichni na ruce „čárový kód“, který tvořilo 8 černých čárek. Vše jsme stihli a do večeře nám chyběla ještě půl hodinka, tak jsme se šli osvěžit do bazénu. A dobře jsme udělali, protože když jsme poté odešli na večeři, tak začala bouřka a ochladilo se.

My jsme se mezitím najedli a rozdali si v jídelně diplomy za první hry a teprve poté jsme šli na chatky. Samozřejmě jsme to museli vzít přes ty krásné velké kaluže. Oblékli jsme se na trénink a šli jsme do tělocvičny. Zmrzka s Bušítem nám daly pěkně zabrat a naučili jsme se i první část táborové choreografie. Poté následoval nástup a přesun do salaše, kde jsme si pustili část filmu „Marťan“ jako úvod do naší celotáborové hry. A protože nás čekala noční hra, bylo důležité se rozdělit do týmů. Vedoucí přinesli „hmatovou“ krabici, plnou pilin, ale i „kindervajíček“ naplněných krepákem různé barvy. My jsme si postupně losovali a zjišťovali, kdo bude v jakém týmu. Někdy se stalo, že celá chatička si vytáhla stejnou barvu týmu, ale v jiné byl zase každý člen s jinou barvou týmu. Všichni se tu ale dobře známe, takže nebyl problém utvořit tyto nové náhodně vzniklé skupinky. Poté jsme si rozdali týmová trika a podepsali jsme se do kroniky pod nápis „MARŤANI“. A protože nám již před filmem řekli vedoucí, abychom si do salaše vzali baterku, tak jsme očekávali noční hru. Tentokrát to nebyl klasický vstup do hry – stezka odvahy – ale hra o vlajku. Všechny týmy měly hledat v prostoru tábora 3 obálky své barvy a plnit úkoly, které byly zašifrované uvnitř. Nebylo to ale tak jednoduché, v prostoru se pohybovala barevná světélka, která se nás nesměla dotknout. To byli vedoucí, kteří když se nás dotkli, tak nás označili trestnou červenou čárkou na ruku. Kdo první vyluštil vše, běžel do salaše, kde zkontrolovali vedoucí správná řešení a poté dostal tým další šifru. Tentokrát to byl jen nápis „Vyletěla holubička“. První tým, který dorazil do salaše – modří – se na nápis nejdříve nevěřícně koukal, poté začal zpívat, ale pak jim vše „secvaklo“ a běželi hledat vlajku do lesa na skálu. A opravdu po chvíli přišli zpět a vlajku měli. Od vedoucích tak získali klíč od své základny, která je velmi důležitá k přežití na Marsu. Ještě jeden tým celý úkol vyřešil, ale když doběhl „na skalku“, tak tam již vlajka nebyla. Získal tedy aspoň první body do celotáborové hry. Po 23 hodině večerní začalo dost pršet, a tak jsme hru ukončili (2 týmům se nepodařilo najít všechny 3 obálky) a šli jsme se chystat na spaní. Provedli jsme jen základní hygienu a byli jsme rádi, že si konečně můžeme lehnout. Tak dobrou noc, sladké sny a těšíme se na další zítřejší dobrodružství!


 

Několik fotek na závěr...

 

 

Přihlášení lektora



Doporučujeme:

logo-baby-signs

 


 

logo-montessori


 

logo-NADACE-CP


bottom

Založeno na Joomla!. Designed by: joomla templates world top actors Valid XHTML and CSS.