Důležité odkazy
| Letní soustředění LS3-2020 - den první |
 |
| Neděle, 02 Srpen 2020 18:36 |
|
První srpnový den a první táborový den 3. běhu je tu! Tentokrát jsme již k odjezdu „u závory“ přišli vybavení „pozvánkou“, kterou jsme museli při vstupu do busu předat tajemníkovi císařského dvora, aby nás mohl vpustit do „kočáru“. Odbaveni jsme byli tedy velmi rychle, ale přeci jen nás ještě asistent tajemníka nastříkal „živou vodou“, abychom z ulice nepřitáhli nějaký tyfus nebo jiné nemoci té doby. V 10 hodin jsme tedy mohli vyrazit směr Dol. Jízda proběhla hladce a v 11:10 jsme byli na místě. Již v kočáře nám tajemník řekl, že budeme mít k dispozici na ubytování chatičky a rozepsal, dle našich přání, kdo kde bude bydlet. K obědu jsme měli čočkovou polévku s párkem a brambory se sekanou. Ovšem než jsme mohli vstoupit do jídelny, tak nám „tajemník“ rozdal černé obálky, ve kterých byla zpráva na určité barvě papíru. Dle toho jsme si v jídelně našli stůl s vázičkou, kytičkou a s ubrouskem dané barvy. A hned bylo jasno, kdo je v jaké družiněJ. Pěkně jsme si pochutnali a pak již hurá odpočinout do chatek nebo před chatky do stínu. Vedro dnes bylo opravdu úmorné, a tak jsme se šli ještě před odpoledním nástupem svlažit do bazénu. Na nástup jsme šli tentokrát na betonové hřiště, kde probíhala zámecká královská párty. Byly zde jen ženy, muži byli na lovu. A tak jsme je bedlivě poslouchali, abychom zjistili jména těchto dam a jejich vzájemné vztahy. Nabídli nám dort, koláčky, slaná kolečka a tyčky, perník, jablečný koláč, štrúdl, meloun,…. Prostě spoustu dobrot, na kterých jsme si pochutnali. Z řeči „šlechtičen“ jsme pochytili nejen jejich jména, ale začali jsme tušit i jejich „vztahy“. Objevila se zde Žofie, Sissi, Charlotta, Marie, Sofie, Ludovika, atd. Na závěr nás Žofie pozvala na odpolední šlechtickou zábavu, která proběhla na 7 stanovištích. Učili jsme se tanci s vějířem, hráli jsme kroket, malovali erby, vykreslovali omalovánky, hráli pexeso a stříleli jsme z brokovnice, skoro tak dobře jako naši mužiJ. Po ukončení stanovišť jsme šli na hru do lesa. Bylo třeba vystavět zámek Schonbrunn (zahrát si strategii), který měl opravdu velmi mnoho komnat a ložnic a také velkou zahradu, jízdárnu a další náležitosti. Do večeře jsme celou stavbu nestihli a tak jsme po večeři šli znovu do lesa dohrát hru. Nejdřív to vypadalo, že k tomu, abychom postavili zámek, se nedopracujeme. Ale poslední minuty nás tak vyhecovaly, že se jednomu týmu podařilo „vystavět“ celý zámek Shonbrunn. V závěru hry jsme sice na kartičky už skoro neviděli, ale žádný tým nepolevoval a makal až do konce. Po dokončení hry jsme šli na půl hodinky do tělocvičny – trochu si se Štěpou – zatančit. Ve 22:00 jsme přišli zpět k chatičkám, dali jsme si 2. večeři (chléb s tuňákovou pomazánkou) a začali jsme se připravovat na noční hru. Vytvořili jsme si 10 hlídek po 2-4 osobách a mohli jsme – označeni svítící páskou – vyrazit na noční průchod Rakousko-Uherskem. Cesta to byla plná nočních můr, kdy je často skutečný život „strašidelnější“ než kdejaký horor. U vstupu do lesa jsme si přečetli list „o strachu“ a pak už nás čekala cesta vzhůru lesem. Najednou se ozvala vojenská vřava a vojáci nás hnali bitevním polem. Museli jsme běžet, lehat na zem a krýt se, abychom co nejrychleji prošli přes nepřátelské území. Země sužovaná válkami je samozřejmě plná nešťastných žen, které pláčou na hrobech svých blízkých. A tak jsme narazili na hřbitov a dvě plačící ženy. Pěkně nás vyděsili – všude samé hroby a křik a pláč…. Dále jsme pokračovali po světýlkách a po provaze dolů do území věží. Tam nás zaskočili 2 malé děti, které hledali své mrtvé příbuzné, potulovali se mezi kříži, chodili za námi a volali, abychom jim pomohli. Ležel tam i „kostlivec“, který nás vyděsil, protože ho nikdo moc neviděl a ještě se trochu hýbalJ. Na cestě k táboru jsme si již skoro oddychli, že to máme za sebou. Měsíc téměř v úplňku nám osvětloval cestu, ale ještě nás čekalo jedno velké leknutí. Na cestě totiž ležela Štěpa – úplně černá a splývající se zemí. Takže načasování jejího „obživnutí“ opravdu všechny zaskočilo a i ti, kteří se příliš nenechají vylekat „vyjekli“. V dálce jsme již viděli sedícího muže. Měl na sobě uniformu, kterou nosíval František Josef I., vyřizoval dokumenty u pracovního stolu a když jsme přicházeli, tak začal přecházet po lese a starostlivě mluvit o situaci okolo jeho dynastie a v zemi vůbec. Jak je těžké být císař a spravovat všechny země, které patří k Rakousku-Uhersku. Pochválil nás, že jsme po celou dobu, co jsme byli pozváni k šlechtickému dvoru, pracovali a snažili se vybudovat zámek. Na základě toho nás povýšil do knížecího stavu. Zapsali jsme se do kroniky šlechticů a na cestu domů nám dal na čelo razítko (písmeno F, J nebo H), abychom věděli s kým máme tu čestJ. Všechny hlídky se vrátili v pořádku do tábora a tak jsme se chodili postupně mýt a uléhali jsme do postýlek. Únava prvního dne na nás rychle dolehla a do jedné hodiny ranní byl v táboře klid. Pomoci Františkovi „rozklíčit“ vraždy, záhadná úmrtí, intriky a prokletí v jeho rodě nebude jen tak jednoduché. Těšíme se tedy, že ráno začneme hrát celotáborovou hru „DYNASTIE“. Dobrou nocJ.
Několik fotek na závěr...
|
Zpráva z prvního dne letního soustředění LS3 v RZ Radost: 1. 8. 2020 (sobota)
Soustředění
Přihlášení lektora
Doporučujeme:
