top
logo


Letní soustředění LS3-2020 - den pátý Email
Pátek, 07 Srpen 2020 16:22

ico informace Zpráva z pátého dne letního soustředění LS3 v RZ Radost: 5. 8. 2020 (středa)

  

Dnes nás probudilo sluníčko, které nám svítilo do chatek. Bylo to krásné ráno, plné optimismuJ. A tak jsme konečně zase vyndali kraťasy a trička a vyrazili jsme na snídani. Vedoucí nám v jídelně pustili z repráčku nahrávku „rohlík potkal chléb, chléb s máslem, chléb s máslem a se salámem,….“ a tak jsme se již ráno dost pobavili nad touto nikdy nekončící smyčkou, ve které se neustále opakuje motivJ. Následoval trénink v tělocvičně. Přidali jsme další část do naší choreografie, tentokrát to byla česká skladba s textem „Když se načančám…“ a vztahovala se k osobě Ludvíka II. Bavorského. Přišli jsme z tělocvičny v půl jedenácté a rovnou jsme se šli občerstvit k salaši.

Pak jsme si rychle poklidili a připravili jsme se na dopolední program. Za chvíli nás vedoucí svolali na nástup a byla další scénka. Přesunuli jsme se k ohništi a scénka se odehrávala nahoře u salaše. Objevil se „urozený pán“ a jeho manželka Marie Anunziata. Vyprávěl, že je hodně věřící a že podnikne výpravu do svaté země, kde se chce napít z posvátné řeky Jordánu. Rozloučil se se ženou a vydal se na cestu. Procestoval mnoho evropských měst a skutečně došel až k Jordánu, z kterého se napil. Cestou zpět do Vídně se mu ale přitížilo a na konci své cesty zemřel na tyfus…. Zavolali jsme "štronso" a objevil se četník. Byl zmatený jako vždyJ, ohledal místo činu a poprosil nás o pomoc. Opět nevěděl, kdo je zemřelá osoba, na co zemřela a v jakém roce se to stalo. Ale protože to vypadalo hned od začátku, že tato osoba zemřela na nějakou nemoc ze zkažené vody, jejíž příznaky jsou zvracení a průjem, tak nám vedoucí sdělili, že dopolední hra se bude jmenovat LATRÍNAJ.

Převlékli jsme se do týmových trik, abychom byli při hře lépe k rozeznání a najednou se objevili „Průjmy“J. Byli to vedoucí, kteří měli na těle přivázanou destičku s nápisem druhu průjmu, např. našedlý, zapáchající, nekonečný,…. Naším cílem ve hře bylo nasbírat co nejvíce toaletního papíru (který je k dispozici ve vymezeném území u dvou „hajzlbabek“) a doručit ho do „týmového wc“. V hracím poli se ale pohybuje 8 průjmů, kteří nutně potřebují toaletní papír a okrádají všechny, které vidí. Takže pokud nás chytí, musíme jim papír odevzdat. Ještě se ve hře objevovala „Zácpa“, která naopak papír rozdávala, protože ho sama nepotřebovalaJ. Hráli jsme 4x5 minut a dost jsme se u toho zapotili. Vedoucí nám ke hře pustili i hudbu a tak se nám o to lépe hrálo a běhalo. Za splnění této hry jsme dostali šifru jako nápovědu k dnešní osobě.

Dopoledne tedy uběhlo velmi rychle a šli jsme na oběd. Měli jsme frankfurtskou polévku a ovocné knedlíky. Na obědě se objevila „naše hledaná postava“. Zasedla ke stolu a jedla. Najednou přišel další „muž“ a ptal se po svém otci. Když ho uviděl, tak se srdečně objali a otec mu řekl, že dnes jsou na hostině ovocné knedlíky. Syn byl nadšen a říkal, že miluje českou kuchyni a zvláště ovocné knedlíky. Tak usedli k císařskému stolu a dali se do jídlaJ.

Po obědě následoval polední klid a nákup v obchůdku. Ve 14 hodin byl nástup a vedoucí nám řekli, že půjdeme dohrát hru „Čísla“ do lesa. Vyrazili jsme všichni najednou a dohráli jsme „souboj“ – vždy dva týmy proti sobě. Po návratu do tábora jsme si dali svačinu a připravili jsme se na odpolední program. Následovala „šipkovaná“ nebo-li  cesta po stopách našeho tajného muže. Rozdělili jsme se do 8 hlídek, dostali jsme záznamovou kartu na cestu a vyrazili jsme (v intervalech po 10minutách). Čekalo nás 14 stanovišť a cestou jsme se setkali i s osobami – např. s Marií Anunziátou (druhá žena hledané osoby), s Ludvíkem Viktorem (bratr naší hledané osoby), s Ferdinandem d´Este (synem) a s Markétou Sofií (dcerou). Museli jsme se cestou naučit modlitbu, přinést vodu z posvátné „řeky“, zjistili jsme cestou i datum úmrtí naší osoby, luštili jsme šifry a přiřazovali dvojice spojené s naším tématem. Cesta nám trvala průměrně 2 a půl hodiny a všichni dorazili do večera do tábora.

K večeři jsme měli špagety a opět se objevil syn naší hledané osoby. Tentokrát už jsme věděli, že je to Ferdinand d´Este, který se učil italsky a dokonce získal určité území v Itálii. Byl tedy nadšen, když zjistil, že se k večeři podávají italské špagetyJ. Po večeři jsme se šli fotit na spodní hřiště a když už jsme se konečně „nastavili“, aby to bylo vše ok, tak přišel „František Josef“ se svojí ženou „Sissi“ a ještě s několika šlechtičnami a mohlo se fotit. Těšili jsme se už na večerní nástup, protože již některé týmy věděli jméno i datum úmrtí naší dnešní osoby. Sešli jsme se tedy v salaši.

Vedoucí nám rozdali diplomy za etapovky – Latrína a Čísla – a šli jsme si po týmech nakoupit další místnosti do našeho zámku. Na konec přišel Karel Ludvík – náš dnešní hrdinaJ. Nejdříve popřál oslavenci – Aničce Šustrové – která měla dnes 14. narozeniny a poté ocenil dva týmy, které přišly na jeho jméno i na datum – 1896 – jeho úmrtí. Četník nám ukázal část habsburského rodokmenu, který už celkem všichni známe a také nám přinesl ukázat podobiznu Karla Ludvíka i jeho žen a dětí. Večer v salaši se nám protáhl až do 22:00 a tak jsme už šli rovnou do sprch a spát. Usnuli jsme okolo 23:00 sladkým spánkem a netušili jsme, že za chvíli nás čeká „noční budíček“. Okolo 1 hodiny ráno nám vlítli do chatky převlečení vedoucí – hajný, pradlena a robotníci. Křičeli na nás, abychom rychle vstali a teple se oblékli.

Když jsme se po chvíli objevili na náměstíčku u chatek, tak nám řekli, že se chováme povýšeně jako šlechtici a že si teď vyzkoušíme, jak se žije těm obyčejným lidem v císařství. Rozdělili nás po týmech a šli jsme plnit úkoly. Museli jsme šlechtě připravit vodní lázeň (přelévat vodu z kýble do kýble malými kelímky a vytvořit jim v lázni bublinky pomocí brčekJ). Nosili jsme dřevo z lesa, aby si šlechta mohla zatopit v krbu. Vymýšleli jsme básničku/písničku, aby se šlechta mohla dobře bavit. A sbírali jsme ve tmě „stříbrné příbory“, aby šlechta měla dostatek cenností v truhle. Každý tým si prošel všemi stanovišti  a když už jsme si mysleli, že půjdeme spát, tak si nás zavolal hajný a řekl nám, že je třeba ještě ulovit kance, aby měla šlechta co jíst. Každý tým dostal provaz a musel se ho držet a jít potichu do prostoru, kde byli kanci naposledy spatřeni. V  tichosti jsme hledali svého kance  a když jsme ho našli (byl to náš týmový vedoucíJ), tak jsme ho svázali a odvlekli do chlívku (do chatky vedoucíchJ). I tento úkol jsme tedy splnili, ale najednou se objevil četník. Jen v noční košili a s podivným kloboučkem na hlavě. Byl celý rozlícený, že mu volal císař, že z obory zmizeli 4 kanci. A tak začal vyšetřovat. Na každého si posvítil a podle svého tušení a prý i dle nějakých důkazů (asi dosti pochybnýchJ) odvlekl 4 podezřelé do vězení, kde je nechal spát celou noc a jak řekl: jdu ještě zkoumat důkazy a ráno se uvidí! Okolo 3:00 ráno nastal v táboře konečně klid a všichni jsme šli s radostí do postelíJ. Tak skončil náš další táborový den. Těšíme se na zítra a doufáme, že naše vězně brzy vysvobodíme.

 

Několik fotek na závěr...

 

 

Přihlášení lektora



Doporučujeme:

logo-baby-signs

 


 

logo-montessori


bottom

Založeno na Joomla!. Designed by: joomla templates world top actors Valid XHTML and CSS.