Letní soustředění LS1-2020

Důležité odkazy

Dětské týmy

Pro dospělé

Letní soustředění LS1-2020 - den třetí

Čtvrtek, 09 Červenec 2020 02:26

Zpráva ze třetího dne letního soustředění LS1 v RZ Radost: 6. 7. 2020 (pondělí)

Ráno se dnes už nikomu nechtělo z postele a při budíčku i pár chatiček ještě spalo. Únava se začíná dostavovatJ. Na obloze bylo pár mráčků, ale jinak bylo příjemně. Rychle jsme se umyli a šli jsme na snídani. Následoval rychlý úklid a trénink od 8:45 do 10:00. Naučili jsme se další část choreografie, která je celá o vývoji života na zemi. Na začátku je písnička o vodě – z které se zrodil život – a poté následuje skladba, kdy se začínají vyvíjet jednobuněčné organismy. Moc jsme si to užili a choreografii tančíme moc rádi.

Po dopolední svačince jsme se šli podívat za Jeseniem a Štafulínem, aby nás zasvětili do dalších tajů lékařství. Prvně jsme všichni řekli básničku, abychom Jesenia přivolali z minulosti. A opravdu to pomohlo a Jesenius se po chvilce objevilJ. Tentokrát se chystala pitva nebohého Štafulína. Jesenius se chopil skalpelu a „říznul“….. a „krev“ stříkala opravdu vysoko.

Dopoledne jsme se tedy zaměřili na krev. V lese byla hra „Krevní řečiště“, kde jednotlivé hlídky procházely lesem a potkávaly složky krve – červené a bílé krvinky, krevní destičky a plazmu. Každý měl pro ně úkol, který měl přiblížit jejich funkci v krvi. Již od startu nesla hlídka kelímek vody a jejich úkolem bylo donést co nejvíce vody k plazmě, která jim přeměřila množství, které po trase uchránili. Např. u červené krvinky si děti navázaly kyslík a musely tak po určené trase přenést některé členy hlídky na zádech. Doplňkově jsme si zahráli i oblíbenou hru „Kdo jsem“ (lístečky se známými osobnostmi na čele a pomocí otázek hádáme kdo jsme). V táboře jsme se zúčastnili výuky našeho pana lékaře Jesenia, který nás naučil jak si měřit tep a jak se jeho rychlost mění v závislosti na tělesné zátěži. A tak jsme pod vedením vedoucích a zdravotnice běhali, „autíčkovali“, skákali jsme jacky a žabáky. Měřili jsme si tep po zátěži a po zklidnění. Vyzkoušeli jsme si hrudní pás, poslech stetoskopem a sporttester. Dopoledne bylo proměnlivé počasí, občas i sprchlo, ale nás to neodradiloJ.

K obědu jsme měli hrachovou polévku a špagety. Následoval polední klid a nákup v obchůdku. Nástup s rozdáváním diplomů a s přidělením bodů týmům proběhl u chatky vedoucích a teprve potom jsme se přesunuli na betonové hřiště, kde jsme „vyvolali“ básničkou Jesenia. Tentokrát přišel sám a teprve po chvilce přiběhl zadýchaný Štafulín a divil se, proč nemůže popadnout dech. A tak mu začal Jesenius vyprávět o plicích, jak fungují a kde jsou uložené. Štafulín byl z toho jako vždy vykulený, až se z toho rozkašlalJ. Odpolední etapové hry byly tedy zaměřené na plíce. Stanoviště byla následující:

1.Pokusy, kde si každý vyzkoušel jakou má vitální kapacitu plic a vyzkoušel si jak funguje bránice. To vše pod vedením pana doktora Jesenia.

2.Cesta za zprávou. Děti si nafoukly balonky a po tobu jejich vypouštění musel vždy někdo vběhnout do vymezeného prostoru, najít zprávu, přečíst si jí a zapamatovat. A to vše se zadrženým dechem. Když jsme zprávy rozluštili, zjistili jsme, že můusím dojít ke kapličce, kde jsme si vyzvedli překvapení – pexeso morseovku.

3.Překážková dráha, při které jsme museli foukat do brčka, aby se míček kutálel, běhat a také nasávat brčkem míček a přenášet ho na určitou vzdálenost.

4.lese „U věží“ jsme hráli „čísla“. Jeden tým byl vpuštěn do ohraničeného prostoru v lese, každý člen týmu měl připevněné číso na zádech a asistenti také. Hlavní bylo odhalit číslo protivníka a potom si ho zapsat.

Po splnění všech stanovišť jsme šli na večeři. Tentokrát jsme si pochutnali na bramborách s vepřovým masem a se zeleninou. Na večerním nástupu jsme si rozdali diplomy za dopolední etapovou hru a obdrželi jsme body na „panáka“. Poté si týmy dokončovali sítě, malovali si trika, hráli morseovku. Dnes byl ale ještě jeden večerní nástup, na který přišel profesor Koch (objevitel bakterie tuberkulózy) a doktor Jánský (objevitel 4 hlavních krevních skupin). Trochu se dohadovali, kdo je vlastně úspěšnější a kdo toho hodně dokázal, ale nakonec se dokázali domluvit.

Po nástupu Míša přinesla druhou večeři a všichni si rádi přišli něco vybrat. Po druhé večeři se znovu objevili moudří pánové – Koch a Jánský – a řekli nám, že jsme opravdu šikovní a ať jim ukážeme svoje sítě. Prošli jsme tedy celý tábor a ukázali si výtvory všech týmů. Fialoví se jmenují Kostíci, žlutí se jmenují Kometky, zelený tým jsou Limeťáci a červený tým Krvinky. Oba doktoři nás pochválili a řekli, že si půjdeme ještě „zakřičet z plných plic“. Šli jsme tedy na louku za silnicí, asistenty a vedoucí poslal pan Koch pryč (k Morlorovi, asi 100metrů od nás všech). Potom jsme společně zakřičeli „Máme vás rádi“ a vedoucí měli zamávat bílým nebo červeným praporkem, podle toho, jestli nám rozuměli. Této zprávě vedoucí rozuměli, ale následující ne a proto jsme začali za nima utíkat…. Po této večerní zkoušce plic jsme se odebrali do tábora a hned jsme se šli převléct do pyžam, vyčistit zuby a spát.

Několik fotek na závěr...