Letní soustředění LS2-2021

Důležité odkazy

Dětské týmy

Pro dospělé

Letní soustředění LS2-2021 - den třetí

Čtvrtek, 22 Červenec 2021 09:08

Zpráva ze třetího dne letního soustředění LS2 v RZ Radost: 21. 7. 2021 (středa)

Dnešní ráno všichni vyspávali až do 7:30. Provedli jsme rychlou ranní očistu, učesali rozpletené copánky, oblékli jsme se a už jsme šli na snídani. Už víme jak to chodí, tak jsme hned vytvořili 3 fronty (na křupínky, na rohlíky a na nuteluJ) a pěkně to „odsýpalo“.

Po snídani jsme šli rovnou na pařízky – na nástupiště a nedočkavě jsme vyhlíželi kouzelníka Žita se svým Kohoutem. Dokonce jsme i kokrhali, abychom je přivolali, ale kohoutek byl dnes ospalý a moc se mu nechtělo vstávat. Kohout přivezl Žita na trakaři a opět ho skoro vyklopilJ. Kouzelník nás poslal hledat dalšího ptáčka, abychom se dozvěděli, jaký příběh nás dnes čeká. Rozběhli jsme se po táboře a za chvíli jsme ho našli. Bylo to Káně, dravý pták. Přinesli jsme ho na nástup a kouzelník nám řekl, že dnešní pověst je „O Bivojovi“. Kouzelník nám povyprávěl, že v okolí Vyšehradu se potuluje kanec, který je velmi nebezpečný a hlavně ho nemůže nikdo chytit a zabít. Ale najednou přišel Bivoj – urostlý bojovník – který se jen tak ničeho nezalekne. Řekl nám, že on půjde na kance a přinese ho. Ale že by potřeboval přeci jen pomoct. My jsme mu samozřejmě rádi přislíbili, že mu pomůžeme a vydáme se s ním do lesa.

Nejdříve jsme si šli všichni zatancovat naší společnou choreografii (a protože bylo pěkně, tak jsme tančili venku před tělocvičnou) a pak už jsme šli po hlídkách na trasu do lesa. Tam nás přivítal Bivoj a řekl nám, že půjdeme ulovit kance. Vydali jsme se tedy po fáborkách, až jsme doběhli k prvnímu stanovišti. Tam bylo připravené bludiště z lan, které jsme museli prolézt velmi opatrně, aby nezazvonila žádná rolnička ani zvoneček. Museli jsme tak dokázat, že jsme tišší lovci a kance nevyplašíme. Dál jsme šli (někteří stále utíkali) po fáborkách k druhému stanovišti, kde jsme určovali stopy zvířat a hledali, která stopa je toho našeho kance. A na posledním stanovišti byl kanec, kterého jsme trefovali šiškami, abychom ho společně s Bivojem přeprali. Nebylo to tak jednoduché, protože kanec se hýbal a pomáhala mu ještě malá prasátka. A protože se nám podařilo kance „skolit“, tak jsme (každá hlídka) dostali malé divoké prasátko.

Potom jsme šli všichni na svačinu a následoval společný trénink v tělocvičně. Před obědem jsme stihli i nacvičit týmové „tleskačky“ a procvičit si táborovou písničku. K obědu jsme měli zeleninový vývar a knedlo, zelo, vepřo, což bylo dosti tématické, když jsme dopoledne ulovili kanceJ. Po návštěvě obchůdku a poledním klidu byl opět nástup.

Dostali jsme diplomy za dopolední soutěž a potom se objevil Bivoj i s uloveným kancem. Poděkoval nám, že jsme mu pomohli při lovu, ale pak nás poprosil, jestli bychom mu pomohli odnést kance i selátka na Vyšehrad. A tak jsme odpoledne vyrazili na šipkovanou. S každou hlídkou šel vedoucí s asistentem, celou cestu jsme opatrovali naše „selátka“ a plnili jsme úkoly na stanovištích. Jako Bivoj jsme museli cestou dokázat, že jsme odvážní (přejít slackline), že jsme moudří, že se vyznáme v lese, že dokážeme i se zavázanýma očima rozpoznat dané předměty, že známe bylinky i příběh praotce Čecha. Všechny hlídky se vrátily do tábora včas a poté jsme šli na večeři.

Měli jsme krůtí maso s mrkví a bramborem. Z večeře jsme šli rovnou na nástupiště, kde byla Kazi s kněžnou Libuší. Poté přišel Bivoj a složil k nohám kněžny uloveného kance a vyzval děti, aby kněžně přinesly svá selátka. Kněžna poděkovala a řekla, abychom hledali ptáčka a dozvěděli se zase nějaký příběh. Rozutekli jsme se po táboře a za chvíli jsme ho měli. Tentokrát to byl Puštík s příběhem o svatbě Bivoje a Kazi. Bivoj nám poděkoval za to, že jsme na Vyšehrad donesli prasátka a tak jsme je společně položili před knížecí stolec a nastala oslava. V té chvíli se Bivoj zakoukal do Kazi a tak je Libuše oddala a stali se manželi. My jsme jim zazpívali táborovou písničku a pak jsme si ještě zazpívali různé písničky a Špageta hrála na kytaru.

Dnes byl opět náročný den a tak jsme šli již v osm hodin na pokoje, vysprchovali jsme se a všichni jsme se těšili do postýlek. Usnuli jsme u vypravování pohádek dost brzy a tak nastal v táboře klid…

Několik fotek na závěr...