Důležité odkazy
| Letní soustředění LS3-2022 - den druhý |
 |
| Pátek, 05 Srpen 2022 16:33 |
|
Dnes nás probudilo sluníčko. Bylo krásné teplé ráno, ale z postelí se nám vylézat moc nechtělo. Přeci jen noc byla krátká a tak bychom raději ještě spali. V 8:15 jsme si došli na snídani (někteří dokonce ještě v pyžamuJ) a teprve poté jsme provedli ranní hygienu a připravili jsme se na dopolední trénink. Od 9 do 10:15 jsme tancovali a už jsme začali trénovat i táborovou choreografii. Po čtvrt na jedenáct jsme se vrátili do chatek a dali jsme si banán ke svačině. Za chvíli následoval nástup a tak jsme museli zrychlit, abychom vše stihli. Přišel Don Corleone s Tomem a mudrovali si něco „pod vousy“. Tu se objevil Johnny, celý rozjařený a spokojený. Pozdravil se s Donem a řekl mu o svých úspěších v Hollywoodu. Jak točí filmy a všichni ho tam milují! Don byl rád, že se Johnnymu dobře vede. Však měl velký podíl na jeho úspěchu, ale řekl Johnnovi, že on tu právě řeší problémy v nových 4 klanech. A Tom Johnnymu ukázal kroniku, kde zradilo 17 lidí, kteří se upsali Sollocovi. Taková zrada! "A to jsem je nedávno přijal do své rodiny jako nové přátele", rozčiloval se Don. Tom, neboť je právník, přišel s návrhem, že hříšníky potrestáme. A tak Don vybral 3 osoby, které zradily, a ty si zatočily „kolem pravdy“. Zde byly umístěné nápisy jako Vendeta, Omerta, Caporegime, … zkrátka pojmy z mafiánského slovníku. Úkoly byly různé. Např. celý tým musel jít na oběd i večeři v poutech a také v nich jíst. Jiný hříšník musel do 5 minut sehnat 10 podpisů osob starších 18 let. Zkrátka nebylo to jednoduché a když jsme úkol splnili, tak jsme nedostali žádné plusové body. Kdybychom úkol nesplnili, tak by nám Don s Tomym body sebrali. Johnny nás ještě pozval na dopolední hry do Hollywoodu. A protože viděl, že jsme úplně nemožně oblečení, tak nám přinesl týmová trika. „Kápové“ tedy vylosovali jakou barvu bude mít který tým a také svého kurátora (vedoucího). Na stanovišti v lese jsme hráli „Meče“. Bylo zde rozmístěno 47 obrázků filmů a v souboji dvou týmů jsme se o ně doslova „poprali“. Na hřišti v táboře jsme zase hráli „hudební kvíz“, při kterém jsme měli co nejrychleji identifikovat hudbu z filmu, vyběhnout a zazvonit na zvoneček. Písniček jsme znali hodně, hlavně těch, na které jsme někdy tančili choreografiiJ. Klany se dopoledne prostřídaly a pak už jsme šli na oběd. Měli jsme hrachovou polévku s krutonky a rýži s masem. Následoval polední klid, někdo si šel zaplavat do bazénu a někdo odpočíval před chatkou. Bylo totiž velké vedro. V 15 hodin byl nástup, rozdali jsme si diplomy za ranní etapovky a následovala scénka „Tommy“. Ten nám vysvětlil, jak je složité rozumět právu, kolik papírů a zákonů si musí nastudovat a že je tedy velmi nutná dobrá komunikace, řečové schopnosti a schopnost vyjednávat. Pozval nás na odpolední hru do salaše. Tam jsme si zahráli hru „Text“. První poslouchal text, který mu četl Tommy. Poté zavolal druhého z týmu a ten si příběh nejdříve vyslechl od svého týmového spoluhráče a potom ho převyprávěl třetímu. Takto se to uskutečnilo 4x a poté musel „poslední článek“ vypovědět celý příběh a pokud možno použít slova, která byla v textu tučně zvýrazněná (která nikdo z hráčů nevěděl). My diváci jsme viděli daný text - promítal se totiž na plátně za soutěžícími. A tak bylo zajímavé a zábavné sledovat, jak se příběh v průběhu převypravování mění a zkracuje, nebo naopak rozrůstá o nové poznámkyJ. V 16:00 jsme šli na svačinu a pochutnali jsme si na melounu a na jogurtu s rohlíkem. Poté nás vedoucí svolali na nástup, zatancovali jsme část naší choreografie a dozvěděli jsme se, co bude dál. Samozřejmě, že Tommy měl pro nás vymyšlený další program. A tak jsme šli na hry: pantomima, překreslování zprávy na záda, popis slov a hra Dalekohled. Vyzkoušeli jsme si, jaká je komunikace na dálku a tak jsme museli luštit, co nám 2 členi týmu ukazovali pantomimou. Do večeře jsme stihli podat nejen výborné výkony, ale také jsme se všichni vystřídali na všech stanovištích. K večeři jsme měli brambory se sekanou a dokonce nám paní provozní otevřela obchůdek a tak jsme si ještě nakoupili sladké zásoby na večerJ. Následovalo malování týmových triček. Tvořili jsme všichni najednou a za hodinu a půl měli všichni hotovo. Po večerním nástupu jsme si dali druhou večeři – rohlík/chleba – s pomazánkou a posedali jsme si okolo ohniště. Najednou se objevilo neznámé auto, které mířilo směrem k nám. Téměř u nás z něho vystoupil Don Corleone a porozhlídnul se, cože to máme dobrého. V zápětí se objevil muž s kuklou, který Dona Vita Corleone zastřelil! Všichni z toho byli překvapení. Z auta vystoupil jeden ze synů Dona a byl úplně jak opařený, nezmohl se na žádný protiútok, jen opakoval slovo „tati“. Scénka skončila a my jsme mohli jít do salaše. Jíťa nám zde vysvětlila způsob letošního bodování. Naším cílem bude postavit město, ve kterém se nachází továrna (která produkuje určité materiály a je otevřena v určitém čase), domy (které si koupíme, až budeme mít peníze za etapové hry), ale i nemocnice, radnice, policie,….. Zkrátka budeme nakupovat, vyrábět a snažit se postavit naše město snů. A protože jsme již měli několik bodů i peněz z etapovek, tak jsme nakoupili své první „vybavení“. Poté jsme se již odebrali do sprch a do chatiček. Usnuli jsme okolo 23:00 a to jsme ještě nevěděli, že za chvíli budeme zase vstávatJ. Půl hodiny po půlnoci vtrhnul Michael do chatek a volal na nás, ať se rychle oblékneme a jdeme ven. Dokonce nám povolil i baterku. Rozdělili jsme se do 4 klanů a Michael umístil všechny týmy do svých kluboven. Tým fialových byl vyzván, aby šel s Michaelem. Došli jsme na betonové hřiště a Michael nám řekl, že mu dnes volali z nemocnice, že jeho otec – Don Vito Cornelio – žije! Vypravili jsme se tedy do nemocnice (hlavní budovy) navštívit Dona. Ale najít ho v tak velké nemocnici nebylo vůbec jednoduché. A ještě k tomu, když v celé nemocnici nešel proud. A tak jsme si do týmu mohli vzít 3 baterky, které nám pomáhali se v té tmě zorientovat. Procházeli jsme budovou a nahlédli jsme do každého pokoje. Viděli jsme zdravotní sestru, jak píše dokumentaci, jednu psychiatrickou pacientku a také operaci. Nakonec jsme Dona našli ležet na jednom pokoji a skutečně byl živý. Poptali jsme se ho jak se má a on nám svým hlasem potvrdil, že zemřít ještě rozhodně nehodlá. V „nemocnici“ jsme se prostřídaly všechny týmy a zatímco 1 byl na návštěvě u Dona, tak zbytek týmů byl ve svých klubovnách a čekal na povel. Nebylo to jednoduché zůstat vzhůru např. hodinu, než pro nás Michael přišel. Když jsme všichni Dona navštívili, řekl Michael, že jsme byli moc hluční a že se ostatní mafiáni dozvěděli, že Don není mrtev a zjistili, kde leží. Začala tedy rychlé akce s přestěhováním Dona na tajné místo. Tentokrát jsme šli všichni společně a Dona jsme tajně přestěhovali k nám do tábora na chatku č. 2. Nebylo to jednoduché, protože Don nemohl skoro chodit a byl velmi zesláblý. U chatky nás napadlo ještě policejní komando, ale naštěstí byl s námi Michael a ten je známý jako bezúhonný člen rodiny Corneliových. A tak nás pustili a my Dona uložili v nové chatičce a Michael u něho zůstal, že s ním bude celou noc. Po druhé hodině ranní jsme tedy konečně zalezli do spacáku a za chvíli jsme usnuli. Tak tedy dobrou, klidnou a ničím nerušenou noc a doufejme, že Don se brzy zotavíJ.
Několik fotek na závěr...
|
Zpráva z druhého dne letního soustředění LS3 v RZ Radost: 1. 8. 2022 (pondělí)
Soustředění
Přihlášení lektora
Doporučujeme:
